Úroda

Kvůli rychlému nástupu jara začaly být včely podle chovatelů aktivní zhruba o pět týdnů dřív než v předchozích letech. Předčasně totiž vykvetly stromy, které opylují. Včelaři se nyní obávají návratu studeného počasí, protože pokud květy pomrznou, ohrozí to jejich včelstva a produkci medu. Předčasný příchod jara může mít negativní dopady také na ovocnáře.

Zisk členů Zemědělského svazu vloni klesl o tři pětiny. Dohromady vydělali osm miliard a 700 milionů korun. Producenti potravin si stěžují hlavně na nízké výkupní ceny a vysoké náklady.

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

Tvary, různé suroviny a nespočet druhů jsou nejčastěji dochovanými tradicemi při pečení cukroví. Dospělí i děti si Vánoce bez něj neumí představit. Dříve lidé věřili, že má magickou moc, která ochrání rodinu i obydlí před temnými silami. Na stůl pokládali všechno, co si přáli mít v úrodě následující rok, ať už to bylo pečivo z bílé a žitné mouky, sušené ovoce, houby a ořechy, které měly zajistit plodnost a hojnost. Dnes jsou to vanilkové rohlíčky, linecké, perníčky nebo třeba vosí hnízda, která na vánočním stole nesmí chybět.

Lepší úrodu se snaží zemědělci zajistit i pomocí moderních technologií. O dotace na investice do zemědělských a potravinářských podniků je velký zájem. Farmáři a potravináři letos přihlásili přes pět tisíc projektů za více než třináct miliard. Vůbec poprvé mohli zemědělci žádat i o dotace na nákup dronů. Podle Zemědělského svazu by také moderní technologie mohly v budoucnu pomoci i s nedostatkem pracovníků v oboru.

Sucho se v jihozápadní oblasti Česka po deštích zmírnilo, přesto zůstává problémem pro Vysočinu či Jihočeský kraj. Od Zelené hory ve Žďáru nad Sázavou vysílala ČT celé úterý další díl letního seriálu Sečteno. Praxe ukazuje, že nedostatek vody neovlivňuje jen farmáře, ale třeba také část obcí, které jsou nucené začít znovu využívat dříve zrušené vodní zdroje. Nedostatek vláhy dělá starosti rovněž lesníkům.

Zemědělci sklidili čtyřicet procent osetých ploch obilovin a 65 procent řepky. Žně stejně jako předminulý týden pokračují pomaleji než minulý rok. Loni bylo touto dobou sklizeno přes 60 procent ploch obilovin a 78 procent ploch řepky. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Žně komplikuje také počasí. Na některých místech nesklidí zemědělci žádnou úrodu kvůli kroupám, které se přes pole prohnaly. Jinde jsou zase zrna obilovin menší kvůli suchu. Přes to všechno by letošní sklizeň mohla být podle odhadů Agrární komory mírně nadprůměrná.

Sázení brambor v Česku komplikuje deštivé a chladné počasí. Do polí letos vjeli zemědělci o několik týdnů později, česká produkce se tak na pultech obchodů objeví zřejmě až v červenci. Za kilo brambor si lidé navíc připlatí. Může za to zdražení sadby nebo hnojiv.

Už od minulého týdne způsobují ovocnářům v Česku velké problémy noční mrazy. Například některé meruňky už nyní podle nich není možné zachránit. Oteplení se přitom čeká až v pátek. Podprůměrné teploty mají panovat do konce dubna. Ovocnářům odborníci doporučují různá opatření, aby rozkvetlé stromy ochránili – například postřiky, rosení nebo pálení ohňů.

Ovocnáři se chystají na jarní mrazy. Teploty pod nulou ohrožují především stromy, které aktuálně kvetou. Tedy mandloně, meruňky a broskvoně. Jedním ze způsobů pomoci mohou být speciální parafínové svíce, které dokáží teplotu v sadech o několik stupňů zvednout.

Suchá zima budí obavy v severní Itálii, Francii a v dalších regionech pod Alpami. Nejde jen o lyžování. Nedostatek srážek ohrožuje budoucí úrodu, například v příštích týdnech bude vydatnou zálivku potřebovat ozimé obilí. Nízké stavy řek mohou narušit také výrobu elektřiny a mimo obvykle rizikovou letní sezonu se objevují i lesní požáry.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

Začaly žně. Čtyři sta milionů lidí po celém světě čeká na ukrajinskou pšenici, ječmen a slunečnici. Jenže nejméně třetina běžné úrody se k nim nikdy nedostane. Ruské bomby zničily statky, traktory, pole a vyhnaly zemědělce. Podle zástupce ředitele mořských cest Ukrajiny Dmytra Barinova však na Ukrajině zůstalo ještě z loňských žní zhruba dvacet milionů tun zrna a dalšího zemědělského zboží, které se nestihlo odvézt. Hlavně kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Na polovině meteorologických stanic na jihu Čech v pondělí ráno klesly teploty pod rekordní minimum. Nejchladněji bylo na šumavské Horské Kvildě, kde meteorologové naměřili minus 17,6 stupně Celsia. Dosavadní rekord z roku 2015 pro 4. duben byl 15,4 stupně Celsia. Mrazů se obávali sadaři, nejvíce ohroženy jsou kvetoucí meruňky. Sadaři ze Zlínska ale věří, že krátký mráz květy nepoškodil.

Zbývá necelých čtyřicet dní do nadcházející zimní olympiády v Pekingu. Jedním z jejích největších problémů je málo sněhu. Lyžařská střediska leží ve vyprahlé oblasti a umělé zasněžování ohrožuje vodní zdroje.

Práci zemědělců komplikuje prudké zdražování průmyslových hnojiv. Oproti loňsku stoupla jejich cena až trojnásobně, ve skladech mnohdy úplně chybí. To může v příštím roce způsobit menší úrodu a zdražování potravin.

Palírnám chybí meruňky. Jejich nedostatek by mohl mít vliv na drobné zdražení pálenky, která se z nich vyrábí, potvrdil zástupce Unie destilatérů. Meruňkám zahrádkářů podle unie uškodily mrazy nebo kroupy, ovocnáři nevylučují ani houbové choroby. Nyní v palírnách kvasí třešně, těch je dostatek a kvalitu třešňových pálenek očekávají výrobci vysokou.

Po mrazivé noci ze čtvrtka na pátek se Česko dočká teplého závěru týdne. Nejteplejší bude neděle, kdy meteorologové očekávají až 21 °C. Poté ale přijde opět ochlazení. V následujícím týdnu může ve vyšších polohách napadnout až 20 centimetrů sněhu. V souvislosti se sněhem evidovali policisté ve čtvrtek desítky dopravních nehod. Kvůli ochraně úrody před mrazem budou také už třetí noc v řadě hořet ohně v sadech na Uherskohradišťsku.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství povolil zvýšení dávek jedu do hraboších nor a připustil i možnost jeho rozhozu. Opatření vysvětluje tím, že se hraboš extrémně rozmnožil – podle mluvčí ústavu v průměru sedmnáctkrát nad práh škodlivosti.

Letošní úroda švestek bude po letech nadprůměrná, odhadují analýzy zpracované pro Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Naopak sklizeň meruněk byla hodně pod pětiletým průměrem. Mohou za to hlavně jarní mrazy, které kvetoucí stromy spálily.

V Česku začal sběr zavařovacích okurek. Podle pěstitelů jich je ale méně než v předešlých letech. Může za to chladné a deštivé počasí. Jiné plodiny však vydatným dešťům odolaly a oproti suchému loňsku prospívají. Cena zeleniny se v porovnání s minulým rokem snížila.

Osevní plocha máku se letos podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně rozrostla o 12,5 procenta na 40 255 hektarů. Činí tak 1,6 procenta celkových osevních ploch. Ještě však není jisté, že se úměrně tomu zvýší také úroda. Pěstitelé se obávají plísňových chorob spojených s letošní větší vlhkostí, řekl předseda spolku Český modrý mák Jaromír Gec.

Sklizeň základních obilovin letos podle prvních odhadů proti loňskému roku klesne o 3,3 procenta na 6,784 milionu tun. Jejich hektarový výnos má být nižší o dvě procenta. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,135 milionu tun, meziročně o 1,9 procenta méně, vyplývá z prvních odhadů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nižší úroda může zdražit pekárenské výrobky a lidé by měli počítat i s vyššími cenami ovoce a zeleniny, upozorňují analytici.