Úroda strana 2 z 2

Palírnám chybí meruňky. Jejich nedostatek by mohl mít vliv na drobné zdražení pálenky, která se z nich vyrábí, potvrdil zástupce Unie destilatérů. Meruňkám zahrádkářů podle unie uškodily mrazy nebo kroupy, ovocnáři nevylučují ani houbové choroby. Nyní v palírnách kvasí třešně, těch je dostatek a kvalitu třešňových pálenek očekávají výrobci vysokou.

Po mrazivé noci ze čtvrtka na pátek se Česko dočká teplého závěru týdne. Nejteplejší bude neděle, kdy meteorologové očekávají až 21 °C. Poté ale přijde opět ochlazení. V následujícím týdnu může ve vyšších polohách napadnout až 20 centimetrů sněhu. V souvislosti se sněhem evidovali policisté ve čtvrtek desítky dopravních nehod. Kvůli ochraně úrody před mrazem budou také už třetí noc v řadě hořet ohně v sadech na Uherskohradišťsku.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství povolil zvýšení dávek jedu do hraboších nor a připustil i možnost jeho rozhozu. Opatření vysvětluje tím, že se hraboš extrémně rozmnožil – podle mluvčí ústavu v průměru sedmnáctkrát nad práh škodlivosti.

Letošní úroda švestek bude po letech nadprůměrná, odhadují analýzy zpracované pro Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Naopak sklizeň meruněk byla hodně pod pětiletým průměrem. Mohou za to hlavně jarní mrazy, které kvetoucí stromy spálily.

V Česku začal sběr zavařovacích okurek. Podle pěstitelů jich je ale méně než v předešlých letech. Může za to chladné a deštivé počasí. Jiné plodiny však vydatným dešťům odolaly a oproti suchému loňsku prospívají. Cena zeleniny se v porovnání s minulým rokem snížila.

Osevní plocha máku se letos podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně rozrostla o 12,5 procenta na 40 255 hektarů. Činí tak 1,6 procenta celkových osevních ploch. Ještě však není jisté, že se úměrně tomu zvýší také úroda. Pěstitelé se obávají plísňových chorob spojených s letošní větší vlhkostí, řekl předseda spolku Český modrý mák Jaromír Gec.

Sklizeň základních obilovin letos podle prvních odhadů proti loňskému roku klesne o 3,3 procenta na 6,784 milionu tun. Jejich hektarový výnos má být nižší o dvě procenta. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,135 milionu tun, meziročně o 1,9 procenta méně, vyplývá z prvních odhadů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nižší úroda může zdražit pekárenské výrobky a lidé by měli počítat i s vyššími cenami ovoce a zeleniny, upozorňují analytici.

Po suchu a problémech s hraboši trápí zemědělce v těchto týdnech jiný škůdce. Stromy v sadech i zelenina jsou obsypané mšicemi. Ty letos škodí i na plodinách, na kterých v minulých letech neparazitovaly. Mšice mohou způsobit neplodnost napadených výhonů v příštím roce nebo přispět k přenosu závažných virových onemocnění stromů.

Letošní úrodu ovoce v Česku výrazně zdecimovalo několik vln jarních mrazů. Zatím poslední mohou přijít ještě v noci na středu. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z vědeckého týmu projektu InterSucho modely vývoje klimatu předpokládají, že okolo poloviny tohoto století bude běžné, že mrazy poškodí jarní přírodu každý druhý rok.

Česko se musí připravit na horší úrodu některého ovoce. Silné mrazy, které v neděli a na počátku týdne zasáhly Česko, poničily například sady meruněk. Pučící keře a stromy po teplém týdnu zažily šok a pěstitelé říkají, že část z nich plodit nebude. Pokud mrazy zničily celou úrodu meruněk, pro ovocnáře to znamená ztrátu až 80 milionů korun. Riziko hrozí také u broskví a dalších peckovin, naopak například jabloně by mrazy neměly zásadně poškodit.

Sklizeň ovoce v České republice loni klesla meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Důvodem byly jarní mrazy. S výjimkou meruněk, malin a ostružin zaznamenaly meziroční pokles úrody všechny ovocné druhy. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let loňský pokles činil 18 procent. Výsledky sklizně spočítal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Sever Moravy, zejména Frýdecko-Místecko, zasáhly v noci na úterý velmi silné bouřky doprovázené krupobitím. Hasiči měli sice jen dvě desítky výjezdů, velké škody však kroupy napáchaly zahrádkářům. Podle některých obyvatel byly kroupy velké jako pingpongové míčky.

Po loňské mimořádně silné úrodě je letos kvůli nepříznivému počasí ovoce podstatně méně. Řada pěstitelských pálenic proto omezuje provoz. Třešní je letos málo, pomrzly i švestky a jablka, pěstitelé vozí kvas hlavně z meruněk.

Ovocnáři letos čekají horší úrodu jahod. Mohou za to přízemní mrazy, které udeřily na začátku května, když jahody začaly kvést. Někteří pěstitelé kvůli nim přišli až o půlku sadby. To bude znamenat i vyšší ceny jahod.

Deštivý a studený květen zemědělcům pomohl a kondice porostů se výrazně zlepšila. Potvrzují to jak satelitní snímky, tak ohlasy zemědělců, kteří jsou respondenty portálu InterSucho.

Zemědělci sčítají škody po mrazech, které úrodu zasáhly v dubnu a květnu. Jižní Morava dopadla v rámci republiky dobře. Ovocnáři, kteří v sadech zapalovali ohně, úrodu zachránili. Jsou ale i místa, kde nesklidí nic. Ministerstvo je připraveno se s ovocnáři setkat a řešit případné kompenzace.

Noční a ranní mrazivé teploty z posledních dnů a týdnů vadí ovocnářům. Někteří už nyní uvádějí, že mají po úrodě. Jednou z nejpostiženějších oblastí je podle pěstitelů západ Čech.

Severokorejci mají rekordně malé veřejné příděly jídla. Podle OSN klesly na 300 gramů na den, což je v tuto roční dobu vůbec nejnižší úroveň. Pravděpodobné je přitom další snižování potravinových přídělů poté, co zemědělská produkce dosáhla nejnižší úrovně za poslední dekádu, uvedl to v pátek v Ženevě Světový potravinový program OSN (WFP).

Ovocnáři po celé zemi se obávají o letošní úrodu. Hrozí, že ranní mrazy, při kterých teplota klesala tento týden až k minus devíti stupňům, poničí třešně, meruňky i víno. Pěstitelé se proto snaží stromy chránit, jak to jen jde: třeba zapalováním parafínových svící a kouřovými clonami v sadech.