Rekordní teplo a po něm prudký propad – mnohde až pod nulu – řeší zemědělci od Balkánu po Nizozemsko. V Polsku někde mráz zničil celou úrodu. Nizozemci se zkoušeli bránit rosením, Chorvaté už zdražovali.
Mrazivý výkyv teplot si vybral svou daň na ovoci napříč Evropou
Události: Evropská úroda ovoce zasažená mrazy (zdroj: ČT24)
Prudký výkyv teplot pocítili i v ovocných sadech nedaleko Szydlowce, severně od Krakova. Mrazy posledních nocí – až minus pět stupňů Celsia – tu připomínají zbytky ohňů, kterými se farmáři snažili úrodu ochránit.
Při bližším pohledu je však jasné, že to nepomohlo. Všechno pomrzlo. „Sklizeň ovoce bude menší o devadesát procent, někde až o sto. Takže nebude žádná. Platí to u všeho, zasažené jsou třešně, švestky, meruňky, ale také borůvky,“ řekl zástupce vojvody Svatokřížského vojvodství Michal Skotnicki.
Podobně dopadla například úroda řepky nedaleko Katovic.
Proti podobným výkyvům počasí jsou místní pěstitelé bezmocní. A navíc jim pojišťovny odmítají úrodu proti mrazu pojistit. Majitelé sadů tak teď spoléhají už jen na pomoc státu.
„Mrazy zasáhly rozsáhlé pěstitelské oblasti ve střední Evropě, nejedná se tedy jen o český problém. Právě proto by ceny mohly reagovat výrazněji než v minulosti,“ řekl agentuře ČTK analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. „Pokud mrazy způsobí nedostatek v našem regionu, budou řetězce hledat ve vzdálenějších oblastech. To však způsobí další tlak na cenu,“ uvedl.
Tvrdě zasažení polští vinaři
Jako hotovou katastrofu hodnotí důsledky mrazů vinaři v okolí západopolského města Zelená Hora. „Vinaři boj s jarními mrazy prohráli. Mráz zničil téměř všechny mladé výhonky a květy,“ píše list Gazeta Wyborcza na svém webu a předvídá, že hrozny k výrobě polského vína bude nutné dovézt z Česka. I kdyby se polské vinice ještě vzpamatovaly, úroda bude jen třetinová, dodal.
Mráz, který dorazil o víkendu, se vinaři snažili zdolat zapalováním ohňů a speciálních svíček. Nad největší, třicetihektarovou vinicí létal vrtulník, aby rozehnal studené povětří. „Vrtulníková metoda jako ochrana před mrazy je považována za nejúčinnější. Bohužel počet pilotů, kteří se v Polsku k něčemu takovému odhodlají, je blízký nule,“ postěžoval si majitel jiné vinice.
Někteří vinaři polévali révu vodou, aby ji ochránila ledová krusta. Ale když teplota klesla pod sedm stupňů, byli neúspěšní. „Poslední den, když jsme se podívali na promrzlé rostliny, jsme se mlčky rozešli. Něco v nás prasklo,“ vylíčil Wladysław Czulak, který se snažil zachránit malou vinici v obci Zaborze.
Majitelka jiné vinice nad Odrou, Kinga Koziarská, hovoří o nejhorším jaru za mnoho let. Vínu se rodina věnuje čtyři desetiletí, ale takovou pohromu ještě nezažila. „Víno vzniká na vinici, a ne ve sklípku. Vypadá to, že ročník 2024 bude nepatrný,“ řekla novinářům. „Ale doufáme, že se réva vzpamatuje a my s ní,“ dodala.
V Rakousku čekají kritickou noc
V Nizozemsku pak opět zkusili techniku rosení, s níž mají dlouholeté zkušenosti. Voda při přeměně na led vydává teplo a vzniklá krusta pak rostliny ochrání. „Vrstva ledu poskytuje určitou izolaci a latentní teplo. Udržuje teplotu uvnitř těsně nad nulou,“ řekl nizozemský pěstitel ovoce Joost van Diepen.
K poškození stačí minus dva až tři stupně. To vědí i v rakouské oblasti kolem Kitssee, kde se pěstuje nejvíc meruněk v celé zemi. V místních sadech je na 35 tisíc stromů a na části z nich už jsou, nezvykle brzy, vidět drobné plody.
Duben přinesl i do této alpské země výrazné výkyvy teplot. Třicetistupňová vedra vystřídaly během jednoho týdne i přízemní mrazy. Po extrémních změnách počasí ale pěstitelé extrémní škody zatím nehlásí. Ty však mohou přijít záhy. Kritická může být právě nadcházející noc.
Chorvaté už zdražovali
Chladné počasí se dostalo také do Chorvatska. V Záhřebu se teplota v půlce dubna propadla o dvacet stupňů během 24 hodin. To se promítá i do cen. „Třeba loni stálo kilo brokolice 70 centů, letos jsou to čtyři eura,“ řekla chorvatská pěstitelka zeleniny Ljiljana.
Teploty pod deset stupňů nesvědčí ani místním olivovníkům. U nich ale pěstitelé slibují, že cenu výrazně zvedat nebudou.
