Základní školy

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

Zřizovatelé základních škol si zopakovali podávání žádostí o dotace na lepší vybavení. Když ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo výzvu na začátku listopadu, velký počet zájemců systém zahltil. Nyní ji rozdělilo do dvou dnů. Jestli obec peníze získá, závisí hlavně na rychlosti podání žádosti.

Stávka strojvedoucích za vyšší mzdy v sobotu narušila provoz na britské železnici. Většina meziměstských vlaků na hlavních tratích z Londýna do Skotska a Walesu byla zrušena, některé železniční společnosti nevypravily vlaky žádné. Přepravci lidem doporučili, aby cestovali jen v nutných případech a aby se před cestou přesvědčili, že jejich spoj skutečně vyjede, informoval deník The Guardian.

Ministr školství Vladimír Balaš chce nechat prověřit přínos víceletých gymnázií a dopad jejich existence na druhý stupeň základních škol. Přiznal také, že není jejich příliš velkým zastáncem. Analytik Daniel Hůle uvádí, že rozdíl mezi úrovní obou typů škol je obrovský. Alfréd Dytrt z vedení Asociace ředitelů gymnázií namítá, že zrušení víceletých gymnázií kvalitu základních škol nezlepší. O tématu debatovali v Událostech, komentářích.

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.

Ministerstvo školství spustí v září projekt Indexace škol, který podpoří částkou 1,8 miliardy korun čtyři stovky znevýhodněných škol v Česku. Patří mezi ně i bílinská základní škola Za Chlumem, kterou kvůli problémovým dětem od začátku měsíce hlídá bezpečnostní agentura, řekl po návštěvě školy ministr školství Petr Gazdík (STAN). Problémy na bílinské škole jsou podle něj způsobené pozdním zásahem poradenských zařízení, které zřizuje Ústecký kraj, a také selháním orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), jehož přístup se zlepšil od loňského listopadu.

Základním školám chybí hlavně učitelé informatiky, fyziky, rodinné, výtvarné i občanské výchovy. V průměru více než 35 procent hodin věnovaných těmto předmětům učí na druhém stupni pedagogové bez aprobace, tedy bez specializace na danou látku. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce (ČŠI). U informatiky je to v průměru dokonce více než polovina vyučovacích hodin, což by podle odborníků mohl být v budoucnu problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky.

Chystaná reforma vzdělávacích programů chce ponechat jen jeden povinný cizí jazyk na základní škole. Nyní jsou na druhém stupni nutné dva. Druhý jazyk ale podle autorů reformy děti zbytečně stresuje a navíc se ho ani pořádně nenaučí. Ve čtvrtek končí lhůta, během které se mohla veřejnost k návrhu vyjádřit. Ministerstvo školství obdrželo zatím asi pět set připomínek. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů.

Poslanci zrychleně schválili podmínky udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Trojice vládních předloh se týká také přístupu běženců ke zdravotním službám, vstupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly také získat peněžitý příspěvek. Přestože opoziční zákonodárci uvedli, že normy je nutné přijmout, mají obavy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jim vzkázal, že problémy samozřejmě budou, ale je nutné poskytnout uprchlíkům rychlou pomoc.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne při pátečním druhém čtení státního rozpočtu na letošní rok ve sněmovně přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc. Další miliony korun dá resort školství na podporu ukrajinských studentů na českých univerzitách. Ukrajincům přicházejícím do Česka se otevírají asistenční centra napříč republikou. Kraje budou chtít s vládou jednat o proplácení pomoci. Na Ukrajinu večer odjel vlak s humanitární pomocí, kterou zajistil Člověk v tísni. Zpět přiveze uprchlíky.

Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, to je zhruba o dva tisíce méně než před týdnem. Doba karantény se podle metodických pokynů ministerstva zdravotnictví zkracuje na pět dní. Posilující dávku vakcíny dostalo od začátku ledna už přes půl milionu lidí. Podle denních dat o nákazách dosud tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

Výsledky testování na covid-19 ve školách na začátku září ukázaly, že záchyty případů nákazy koronavirem nerostou, naopak někde klesaly. Tři kola testování potvrdila 438 případů covidu, z toho 290 na základních školách a 148 na středních školách. Celkově bylo provedeno 3,2 milionu testů. Ministerstvo zdravotnictví proto zatím nebude v plošném testování ve školách pokračovat. Uvažuje ale o tom, že by se na podzim ve školách testování zopakovalo. Šlo by zřejmě o dva termíny, zatím to ale není zcela jasné, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Od začátku nového školního roku se do výuky češtiny pro školáky s cizím mateřským jazykem zapojí přes tři sta škol a 322 školek. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly kraje. Některé školy ale podle ředitelů nemají dostatek informací nebo samotné žáky, kteří by kurzy navštěvovali. Školám ukládá povinnost poskytovat češtinu pro cizince novela vyhlášky o předškolním a základním vzdělávání z prosince loňského roku. Náklady na tuto výuku teď podle ministerstva školství vzrostou z 52 milionů na 191 milionů korun ročně.

Děti se na začátku školního roku třikrát otestují na koronavirus: prvního, šestého a devátého září. Pokud tříkolové testování odmítnou, budou nosit respirátor. Kabinet v pondělí večer mimořádně projednal opatření ve školách na další školní rok, současně oznámil, že se s novým měsícem zvyšují limity návštěvnosti kulturních a sportovních akcí na sto procent kapacity.

Ministerstvo školství řeší projekty doučovacích kempů, děti ze základních škol tam mají dohánět látku, kterou zameškaly při distančním vzdělávání. Účast má být zdarma. Ministerstvo školství může zatím dotovat jen část z nich, o dalších penězích chce vyjednávat. K jejich pořádání se hlásí asi čtyři sta organizací.

Školy ve Zlínském a Jihočeském kraji a na Vysočině se v pondělí přidají ke zbývajícím krajům v rotační výuce na 2. stupních základních škol a k plné výuce v mateřských školách. Od pondělí 10. května se obnoví také klinická a praktická výuka všech ročníků vysokých škol, rozhodla vláda. Kabinet také schválil pro všechny samoplátce s indikovaným zdravotním problémem lázeňskou péči.

Od pondělí 3. května se budou moci do základních škol vrátit k rotační výuce žáci druhého stupně v šesti krajích a hlavním městě. Kromě už dříve avizovaných Karlovarského, Královéhradeckého a Plzeňského kraje se pro ně otevřou školy i ve Středočeském, Libereckém a Pardubickém kraji a v Praze. Platit to bude i pro nižší stupeň víceletých gymnázií a ve stejných krajích také budou moci chodit všechny děti do školek. Od 10. května pak bude rotační výuka druhého stupně ZŠ v celém Česku.

Od 3. května se mohou do základních škol vrátit žáci druhého stupně v Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. Půjde o rotační systém, kdy se děti střídají na distanční výuce a ve škole po týdnu. Ve stejném termínu budou moct plně otevřít mateřské školy ve Středočeském kraji a v Praze.

Antigenní test budou děti z prvního stupně základních škol absolvovat dvakrát do týdne. Ve většině Čech budou používat sady Lepu, na Moravě sady Singclean. Žáci si budou vzorky odebírat sami. Pokud rodiče testování dítěte odmítnou, nebudou mít školy povinnost zajišťovat mu distanční vzdělávání.

Od příštího pondělí půjde do škol polovina žáků prvního stupně, třídy se budou střídat po týdnech, a do školek se zatím vrátí pouze předškoláci. Rozhodla o tom vláda po bouřlivé diskusi. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl proti tomuto plánu, který připravilo ministerstvo školství, výhrady. Veřejně se pozastavoval nad rotační výukou i nad tím, že mladší děti ze školek ještě zůstanou doma.

I letošní zápisy do prvních tříd se opět kvůli pandemii koronaviru uskuteční bez osobní přítomnosti dětí a rodičů. Konat se mohou celý duben. Podat žádost o přijetí dítěte k povinné školní docházce mohou rodiče několika způsoby.

Prodloužil bych víkend na tři dny a zkrátil výuku na čtyři dny v týdnu – konstatuje s jistou nadsázkou prezident Asociace základních škol Michal Černý. Nikdo mimo školství si totiž podle něho neumí představit, jak je většina učitelů, dětí i rodičů ve skutečnosti vyčerpána. V březnu to bude už rok, co školy žijí v režimu, který jim nadiktovala pandemie. Jak velké dopady bude tohle vše mít na školy, až se do nich žáci opět vrátí, a budou vůbec ještě takové, jaké byly? Co jim covid vzal a co naopak dal, bilancuje za základní školy prezident asociace Černý a za ty střední předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.