Bejrút

Desítky raket vyslala teroristická organizace Hizballáh z Libanonu na Izrael. Ten palbu opětoval. Podle Hizballáhu je útok "prvotní odvetou" za úder, který začátkem týdne v Bejrútu zabil zástupce šéfa Hamásu Sáliha Arúrího a dalších šest představitelů tohoto palestinského hnutí. O žádných zraněných nebo obětech Izrael neinformoval.

Přes tisíc lidí se v libanonské metropoli zúčastnilo pohřbu druhého muže Hamásu Sáliha Arúrího, který zemřel v úterý po útoku na kancelář teroristické skupiny v Bejrútu. Zásah je připisovaný Izraeli a přetrvávají obavy z odplaty ze strany Hamásu, ale také libanonského Hizballáhu. Podle Washingtonu si nicméně otevřenou válku nepřejí ani teroristé, ani židovský stát. USA také popřely, že by měly něco společného s útokem v Íránu, který si ve středu vyžádal přes osmdesát obětí. Situaci na Blízkém východě se pokusí osobně uklidnit šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Při izraelském dronovém útoku byl podle libanonských zdrojů na předměstí Bejrútu zabit muž číslo dvě v hierarchii teroristické skupiny Hamás Sálih Arúrí. O útoku v Bejrútu a smrti vysoce postaveného člena Hamásu informovala také agentura Reuters s odvoláním na tři bezpečnostní zdroje. Zprávu krátce nato potvrdil i samotný Hamás. Podle jeho vůdce zemřeli dva další důležití velitelé.

Izrael nařídil evakuaci obyvatel města Kirjat Šmona u libanonské hranice, kde v posledních dnech dochází k častým střetům mezi izraelskou armádou a ozbrojenci na libanonské straně. S odvoláním na izraelské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters. Český resort zahraničí v pátek kvůli vzrůstajícímu napětí vyzval Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Izraelský ministr obrany Joav Galant nařídil totální blokádu Pásma Gazy, skončí tak dodávky vody, jídla, paliv či elektřiny. Letecké údery v Pásmu Gazy jsou podle premiéra Benjamina Netanjahua „teprve začátkem“ operací izraelské armády. Izraelští vojáci v pondělí dostali pod kontrolu situaci v izraelských obcích u hranice s Gazou, kam o víkendu vtrhli palestinští teroristé. Povoláno bylo na 300 tisíc rezervistů. Podle izraelské televize jde o největší odvod v historii země. Hamás v „odplatě“ ostřeloval Jeruzalém.

Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.

Libanonský soudce, který vyšetřuje obří explozi v přístavu v Bejrútu v roce 2020, obnovil vyšetřování tohoto případu a obvinil i expremiéra Hasana Dijába, generálního prokurátora Ghasána Uajdáta a dva bývalé ministry. Podle soudní obsílky jde mimo jiné o obvinění ze zabití, žhářství a sabotáže. Na to však reagoval libanonský nejvyšší žalobce, který prohlásil, že soudce nyní nemá pravomoc ve vyšetřování pokračovat. Informovala o tom agentura Reuters.

Kameraman České televize Pavel Němeček byl na Ukrajině letos celkem čtyřikrát. Divákům zprostředkoval záběry přímo z bojové linie. Všechno ale zachytit nemohl, ať už z taktických důvodů, aby neodhalil strategické pozice ukrajinských vojsk, nebo kvůli omezením, která mají média jako taková. Kamerou totiž nelze přenést pachy války, říká. Když se ho pak na přednáškách lidé ptají, jaká je skutečná situace na Ukrajině, odpovídá jim: „Realita je ještě horší.“ Kromě zkušeností z války na Ukrajině vzpomíná Němeček v podcastu Background ČT24 také na to, jak ho v Libanonu zavřeli do vězení.

Tým českých studentů architektury získal tento týden druhé místo ve světové soutěži na rekonstrukci přístavu v Bejrútu, poničeného před dvěma lety obřím výbuchem. Finále soutěže se zúčastnilo čtyřicet týmů z devatenácti zemí. Pobřežní zóna libanonské metropole zůstává v troskách a není jasné, zda a kdy se ji podaří zrekonstruovat. Libanon totiž prožívá hlubokou ekonomickou krizi.

Část obrovského sila v bejrútském přístavu, kterou poškodil výbuch v roce 2020, se po několikatýdenním požáru zřítila. Plameny vyvolalo obilí, které se v letním horku vznítilo. Podle agentury AP se v neděli po něčem, co znělo jako výbuch, zřítila severní část skladiště na obilí, okolí krátce poté zahalila oblaka prachu a kouře. Není zatím jasné, zda někdo utrpěl zranění, podle úřadů ale hrozí, že se zbortí i další části zásobáren na obilí.

Přesně před 40 lety spustil Izrael invazi do Libanonu. Vojenská operace rychle přerostla v pokus o dobytí Bejrútu a celkovou změnu mocenských poměrů v zemi. Optimismus z rychlého postupu ale vystřídala bezradnost. Izraelská armáda se postupně stáhla, trauma z nevydařené války stále přetrvává.

Libanonský parlament v úterý zvolil do svého čela těsnou většinou dosavadního předsedu Nabího Barrího. Zákonodárci se sešli poprvé od voleb, jež se konaly 15. května. Čtyřiaosmdesátiletý Barrí si post udržel díky hlasům 65 ze 128 členů parlamentu. Podle zvyklostí této blízkovýchodní země je post rezervován pro příslušníka muslimské šíitské komunity.

Je to jedna z nejhůř zkoušených zemí poslední doby, která se topí v hluboké hospodářské krizi. V neděli se v Libanonu konají parlamentní volby, první po ekonomickém kolapsu v roce 2019 a po mohutné explozi v hlavním městě Bejrútu, při které zemřelo 215 lidí. I proto se předpokládá, že šanci na úspěch má opozice i radikální hnutí Hizballáh.

Ekonomická krize v Libanonu nadále roste. Tamní měna ztratila za poslední dva roky více než 95 procent své hodnoty, svolávají se i protesty k tamní centrální bance. Libanon je přitom hluboce rozdělen i politicky a vláda se už skoro tři měsíce nesešla. Problémem je hnutí Hizballáh, které jednání vlády blokuje, Libanon tak nemá schválený například rozpočet.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

Těžkou ekonomickou krizí procházející Libanon čelí nově diplomatické roztržce se státy Perského zálivu. Saúdská Arábie a její spojenci buď stáhli velvyslance z Bejrútu, nebo vyhostili ty libanonské. Současně zakázali dovoz libanonského zboží. Vše kvůli libanonskému ministrovi, který kritizoval saúdskou vojenskou kampaň v Jemenu.

V Libanonu pozatýkali devatenáct lidí v souvislosti se střelbou při protestech v Bejrútu. Informovala o tom tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. V pátek se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí. V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Šest mrtvých a na tři desítky zraněných si vyžádala střelba v Bejrútu, která vypukla při demonstraci organizované před justičním palácem šíitským hnutím Hizballáh a jeho spojencem hnutím Amal. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí, prezident Michel Aún i generální tajemník OSN António Guterres vyzvali ke klidu, expremiér Saad Harírí na Twitteru napsal, že mu násilnosti připomněly scény z občanské války z let 1975–1990. Střety trvaly několik hodin, než se armádě podařilo situaci uklidnit, informoval server BBC a katarská televize Al-Džazíra.

Hlavní soudce, který vyšetřuje loňský ničivý výbuch v bejrútském přístavu, byl v úterý pod silným politickým tlakem znovu nucen přerušit svou práci. Stalo se tak poté, co vydal v souvislosti s explozí zatykač na bývalého ministra financí Alího Hasana Chalíla.

Libanon sužuje v posledních měsících chaos –⁠ v zemi chybí pohonné hmoty, potraviny i léky. Zemi opouští tisíce lidí. Ekonomická krize zde vypukla před dvěma lety, prohloubily ji pandemie koronaviru i loňský masivní výbuch v bejrútském přístavu. Prvním světlem na konci tunelu by mohl být páteční dekret o nové vládě. Země byla bez stabilního vedení přes rok. Zároveň se dohodla s Egyptem na dodávkách zemního plynu. Ujednání však brzdí sankce USA uvalené na Sýrii, přes kterou by surovina do země měla putovat.

Izraelské letectvo se přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket, informuje agentura AFP. Nálety později během dne odsoudil libanonský prezident Michel Aún. Na severní Izrael byly z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.