Bejrút strana 5 z 5

Železobetonové obilné silo, které v bejrútském přístavu v úterý zdemoloval výbuch, postavil před padesáti lety pardubický podnik Průmstav. Jiří Požár, který působil ve firmě jako výrobní náměstek a následně podnikový ředitel, řekl, že konstrukce sila byla nesmírně pevná a přežila bez úhony několik válek a střel. Po mimořádně silné úterní explozi ale podle něj silo opravit už nepůjde.

Výbuch v Bejrútu si podle nejnovější bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádal přes sto třicet mrtvých a kolem pěti tisíc zraněných. Podle informací české diplomacie mezi oběťmi nejsou čeští občané. Libanonský premiér Hasan Dijáb uvedl, že pravděpodobně explodovaly tuny dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny. Podle zdrojů z amerického ministerstva obrany nenasvědčuje nic tomu, že by příčinou výbuchu byl útok, jak dříve tvrdil prezident Donald Trump. Česko posílá na místo speciální tým na záchranu lidí z trosek. Podle bejrútského guvernéra je poškozena polovina města.

Libanonskou metropolí Bejrútem otřásla silná exploze, kterou podle nejčerstvější bilance ministerstva zdravotnictví nepřežilo nejméně sedmdesát lidí. Zraněno je více než tři tisíce lidí a záchranáři po dalších stále pátrají v troskách. Očekává se proto, že bilance neštěstí bude dál stoupat. Podle prvních informací vybuchl sklad v přístavu, kde byly uloženy tuny ledku. Okolí skladiště bylo srovnáno se zemí. Exploze byla slyšet desítky kilometrů daleko, tlakovou vlnu pocítili až na Kypru.

Před 45 lety začala útokem křesťanských milic na autobus s Palestinci vleklá občanská válka, která učinila z Libanonu, přezdívanému „Švýcarsko Orientu“, rozbombardovanou zemi s více než 150 tisíci oběťmi. Vzájemné masakry příslušníků etnických a náboženských menšin šokovaly svět. Libanonský konflikt potvrdil tehdejší rozdělení světa na Západ a Východ a odhalil zájmy vlivných regionálních hráčů. Sýrie poslala do Libanonu desítky tisíc vojáků a v okupaci pokračovala až do dubna 2005. K intervenci přistoupil rovněž Izrael, který nechal vojáky kontrolovat jih země skoro celé dvě dekády. Složité vztahy s oběma sousedními státy tíží Libanon dodnes.

Libanonské bezpečnostní složky v Bejrútu v neděli opět zasáhly proti demonstrantům, kteří na ně útočili, a použily vodní děla a slzný plyn. Protivládní protesty provázely násilné střety i v sobotu, kdy zranění utrpělo téměř 400 lidí. Podle agentury AFP byla sobota nejnásilnějším dnem od začátku protestů loni v říjnu.

Protesty v Libanonu neutichají. Demonstranti jsou už třetí den v ulicích. V centru Bejrútu se tak v sobotu poblíž parlamentu střetla libanonská policie s protivládními demonstranty, tisíce lidí rozháněla pomocí vodních děl, slzného plynu a gumových projektilů. Podle Červeného kříže utrpělo zranění přes 160 lidí, více než stovka z nich skončila v nemocnici. Prezident Michel Aún vyzval bezpečnostní složky, aby obnovily v metropoli klid. Ministr vnitra odsoudil demonstranty za to, že na policii zaútočili. Účastníci požadují vládu odborníků.

Protesty v Libanonu neutichají. Demonstranti už druhý den vyšli do ulic hlavně v metropoli Bejrútu, kde útočili kameny na budovy bank ve čtvrti Hamra a střetli se s policií. Skoro stovka lidí utrpěla zranění, na šedesát protestujících policie zadržela. Účastníci požadují, aby politické strany jmenovaly kvůli ekonomické krizi vládu odborníků.

Libanonská prokuratura zakázala bývalému šéfovi japonské automobilky Nissan Motor Carlosi Ghosnovi opustit zemi. Informují o tom zahraniční média. Ghosn do Libanonu uprchl minulý týden z Japonska, kde čelí obvinění z finančních podvodů. Prokuratura si ho ve čtvrtek předvolala na základě žádosti, kterou v souvislosti s jeho případem Libanon obdržel od mezinárodní policejní organizace Interpol.

Bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Carlos Ghosn, který koncem prosince utekl z Japonska, kde čelí obvinění z finančních deliktů, obvinil japonské vyšetřovatele z porušování svých práv. V Libanonu, kde ve středu podle agentury Reuters uspořádal první tiskovou konferenci od svého předloňského zatčení, prohlásil, že ho vyšetřovatelé v Japonsku výhrůžkami nutili k přiznání. Ghosn zopakoval, že je nevinný.

Bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn mohl uprchnout z Japonska i díky jednomu zaměstnanci turecké firmy MNG Jet, jež pronajímá letadla. Firma v pátek uvedla, že její letadla byla využita protiprávně a že už v této věci podala trestní oznámení. Její zaměstnanec se mezitím přiznal, že dokumenty o pronájmu letadel zfalšoval tak, aby se v nich jméno bývalého šéfa Nissanu neobjevilo, uvedla agentura Reuters.

Japonská prokuratura ve čtvrtek provedla domovní prohlídku v tokijském domě, který před útěkem do Libanonu obýval bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn. V Japonsku měl Ghosn stanout před soudem kvůli obvinění z finančních deliktů, mimo jiné z podhodnocování příjmů ve finančních výkazech.

Bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn uprchl z Japonska do Libanonu. V prohlášení, které zveřejnil, uvedl, že neutekl před spravedlností, ale před nespravedlností a politickou perzekucí. Ghosna čekal v Japonsku soud kvůli obvinění z finančních deliktů, včetně podhodnocování příjmů ve finančních výkazech.

Napětí v Libanonu se zvyšuje. Několik desítek lidí utrpělo zranění při potyčkách s policií, které v sobotu vypukly během protestů v Bejrútu. Demonstranti se střetli nejen s policií, ale také se stoupenci šíitského hnutí Hizballáh. Proti davům v ulicích použily tamní pořádkové síly poprvé gumové projektily. Libanon zažívá od poloviny října demonstrace proti vládnoucí elitě, která přivedla zemi do nejhorší ekonomické krize za poslední desítky let.

V Libanonu pokračují druhým dnem největší protesty za poslední roky. Policie rozháněla protestující slzným plynem. Lidé si stěžují na špatnou ekonomickou situaci. Rozlítil je také plán vlády zavést nové daně a poplatky na tabák, benzin, ale i aplikaci WhatsApp. Premiér Saad Harírí dal politickým oponentům třídenní ultimátum na dohodu o zásadních reformách.

Libanon se potýká s více než stovkou lesních požárů, které se blízkovýchodní zemí šíří od pondělí a vyžádaly si už několik obětí. Situace je nejhorší za celé dekády, Libanon už požádal o mezinárodní pomoc, píše zpravodajský server BBC. S požáry bojuje kromě hasičů také armáda a pořádková policie.

Na letišti v Bejrútu o víkendu našli atrapu bomby, která údajně pocházela z Prahy a byla míněna jako test účinnosti letištních skenerů na pražském letišti. Napsal to libanonský deník The Daily Star s odkazem na informace bezpečnostních složek. Balíček se nacházel v letadle společnosti Qatar Airways, které přiletělo do Bejrútu z Prahy. Pražské letiště i česká policie ale sdělily, že žádný test neprováděly.

Řecká policie zadržela pětašedesátiletého Libanonce, který je podezřelý z podílu na únosu amerického letadla v roce 1985. Únosci zadržovali 153 lidí tři dny, některé z nich zbili. Při incidentu zemřel americký voják. Pachatelé požadovali propuštění vězněných libanonských šíitů z izraelské vazby.

Na jihu Bejrútu v neděli spadly dva drony, jeden z nich vybuchl a poškodil mediální centrum radikálního hnutí Hizballáh. Několik lidí údajně utrpělo lehká zranění. Libanonský premiér Saad Harírí považuje incident za útok Izraele na svrchovanost země. Židovský stát mezitím přiznal, že letouny izraelské armády v sobotu udeřily u syrského Damašku na íránské síly. Íránci se údajně chystali vypustit ozbrojené bezpilotní letouny na cíle v Izraeli.

Izraelské letectvo v červenci dvakrát zaútočilo na íránské cíle v Iráku, využilo k tomu své stíhací letouny F-35, píše izraelský deník Jerusalem Post s odkazem na informace arabského listu Asharq Al-Awsat. Izraelské ozbrojené síly zatím útok nepotvrdily. Židovský stát pravidelně ostřeluje íránské pozice v Sýrii. Na území Iráku ale nezaútočil od roku 1981.

Libanon jako „Švýcarsko Orientu“ a Bejrút jako „Paříž Blízkého východu“. Takové přezdívky si vysloužil malý arabský stát před občanskou válkou, která jeho pověsti uštědřila těžkou ránu. Po třiceti letech od konce konfliktu se Bejrút pyšní obnovenými bulváry, z řady čtvrtí ale čiší chudoba. Na zemi doléhá válka v sousední Sýrii a fakt, že hostí kolem dvou milionů uprchlíků. Libanon přitom nabízí turistické klenoty, ať už jde o ruiny chrámů v Baalbeku, údolí Kadíša s kláštery v horách či súky, tradiční trhy v Sidónu a Týru. Armáda je všudypřítomná, na jihu vlají vlajky Hizballáhu a billboardy s íránskými vůdci.