Demonstrace pokračují. Policie v Bejrútu nasadila při protestech vodní děla a slzný plyn

Protesty v Libanonu neutichají. Demonstranti jsou už třetí den v ulicích. V centru Bejrútu se tak v sobotu poblíž parlamentu střetla libanonská policie s protivládními demonstranty, tisíce lidí rozháněla pomocí vodních děl, slzného plynu a gumových projektilů. Podle Červeného kříže utrpělo zranění přes 160 lidí, více než stovka z nich skončila v nemocnici. Prezident Michel Aún vyzval bezpečnostní složky, aby obnovily v metropoli klid. Ministr vnitra odsoudil demonstranty za to, že na policii zaútočili. Účastníci požadují vládu odborníků.

Podle agentury AP protestující házeli po policistech kameny, květináče, větve a dopravní značky, když se pokoušeli prolomit bezpečnostní bariéry kolem střežených vládních budov. Bezpečnostní složky uvedly, že vodní děla a slzný plyn použily kvůli „přímé a násilné“ konfrontaci poblíž parlamentu. „Ti, kdo se uchýlili k výtržnostem, budou stíháni, zatčeni a pohnáni ke spravedlnosti,“ uvedla na Twitteru policie. 

Převážně nenásilné demonstrace probíhají v Libanonu už prakticky od loňského října, kdy lidé vyšli do ulic na protest proti vládnoucí elitě, která přivedla zemi do nejhorší ekonomické krize za poslední desítky let.

Koncem prosince se situace zklidnila po jmenování nového premiéra Hasana Dijába, tento týden ale lidé kvůli hospodářské krizi znovu demonstrovali nejen v Bejrútu, ale také v dalších městech. Aktivisté požadují, aby politické strany, které jsou teď u moci, okamžitě jmenovaly vládu odborníků.

Na záběrech televizní stanice Al Arabíja bylo vidět, jak se demonstranti pokoušeli prolomit bezpečnostní bariéry kolem střežených vládních budov a házeli na policii kameny. Kromě třiceti vážněji zraněných lidí, kteří byli převezeni do nemocnic, zdravotníci přímo na místě ošetřili dalších pětačtyřicet osob s lehčími zraněními.

Nejistotu umocnil bankovní tah

Libanon se potýká s hlubokou politickou krizí, která citelně zhoršila i hospodářskou situaci země. Měna ztratila 40 procent hodnoty a Libanon se potýká i se státním dluhem, který dosahuje až 150 procent hrubého domácího produktu (HDP). Polovině obyvatel hrozí podle Světové banky chudoba.

Banky uvalily výrazné omezení na výběr finanční hotovosti, čímž vyvolaly paniku. „To, co si dnes vyděláme, nestačí ani na nákup potravin,“ uvedla jedna matka tří dětí.

„Libanon se při vší úctě stal ze státu v kolapsu darebnou zemí, a to si nikdo z Libanonců nepřejeme, chtěli bychom svůj stát vidět spíš mezi premianty. Demonstrace jako revoluce bez boje, to je dobré, na druhou stranu osobně nepodporuji myšlenku ničení bank nebo čehokoliv jiného,“ zdůraznil jeden z místních obyvatel Abú Ahmad.