Libanonské bezpečnostní složky v Bejrútu v neděli opět zasáhly proti demonstrantům, kteří na ně útočili, a použily vodní děla a slzný plyn. Protivládní protesty provázely násilné střety i v sobotu, kdy zranění utrpělo téměř 400 lidí. Podle agentury AFP byla sobota nejnásilnějším dnem od začátku protestů loni v říjnu.
Bejrútem znovu zmítají protesty, stovky lidí během víkendu utrpěly zranění
Centrum libanonského hlavního města v neděli střežily posílené hlídky policie i armáda. Úřady nechtějí připustit opakování situace ze soboty, kdy se protivládní demonstranti pokusili přes bezpečnostní zábrany proniknout do přísně hlídané oblasti kolem parlamentu a vládních budov.
Zčásti maskovaní účastníci protestu v sobotu házeli po policii kameny, větve a další předměty; policie proti nim nasadila slzný plyn, vodní děla a gumové projektily. Zatčeny byly tři desítky lidí, druhý den ale prokuratura nařídila jejich propuštění.
Bezpečnostní složky ISF v neděli demonstranty na Twitteru varovaly, aby zachovali klid, jinak budou nuceny zakročit silou. „My se nebojíme. Děláme to pro svou budoucnost a budoucnost našich dětí,“ citovala agentura Reuters Basáma Táliba, jednoho z demonstrantů. „Tahle země je paralyzovaná. Stát nedělá nic, je to banda zlodějů,“ dodal.
Také v neděli se demonstranti pokusili dostat k parlamentu a zaútočili na policii kameny. Ta se stejně jako v sobotu pokusila dav rozehnat. Podle Červeného kříže muselo být ošetřeno nejméně 70 lidí, 30 z nich skončilo v nemocnici. Mezi zraněnými jsou podle AFP i dva novináři.
Za údajně příliš brutální sobotní zásah libanonskou vládu kritizovala organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Podle ní mimo jiné řada lidí utrpěla vážné poškození zraku poté, co je policie zasáhla gumovými projektily do obličeje.
Podle demonstrantů politici ignorují jejich požadavky
Převážně nenásilné demonstrace se v Libanonu odehrávají od loňského října, kdy lidé vyšli do ulic na protest proti vládnoucí elitě, která přivedla zemi do nejhorší ekonomické krize za poslední desítky let.
Koncem prosince se situace zklidnila po jmenování nového premiéra Hasana Dijába, tento týden však lidé kvůli hospodářské krizi znovu demonstrovali nejen v Bejrútu, ale také v dalších městech. Aktivisté požadují, aby politické strany, které jsou teď u moci, okamžitě jmenovaly vládu odborníků.
Jedna z protestujících agentuře AFP řekla, že se demonstrací účastní kvůli tomu, že politici ignorují jejich požadavky. „Jsem tady, protože po více než 90 dnech v ulicích se stále nedokážou dohodnout na složení vlády… Dělají, jako by vůbec neviděli naše hnutí,“ řekla.
Libanon čelí hluboké politické krizi, která citelně zhoršila i hospodářskou situaci. Měna ztratila 40 procent hodnoty a země se potýká i se státním dluhem, který dosahuje až 150 procent hrubého domácího produktu (HDP). Polovině obyvatel hrozí podle Světové banky chudoba.
