Byla to „časovaná bomba“. O nebezpečí v Bejrútu věděl údajně i tamní premiér a prezident

Na špatně uskladněných 2750 tun dusičnanu amonného, který minulé úterý způsobil silnou explozi v Bejrútu, upozorňovaly různé úřady už několik let. V červenci o nebezpečném materiálu informovaly libanonské bezpečnostní složky i prezidenta Michela Aúna a premiéra Hasana Dijába. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici agentura Reuters a ze svědectví činitelů a úředníků, se kterými agentura hovořila.

O úřednických tahanicích okolo uskladněného dusičnanu amonného informovala zpráva generálního ředitelství státní bezpečnosti. Ta zkoumala události, které výbuchu v libanonské metropoli předcházely. Ve zprávě se odkazuje i na soukromý dopis z 20. července adresovaný Aúnovi a Dijábovi.

Plné znění dopisu ale zpráva neobsahovala, ovšem podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele, který si nepřál být jmenován, v něm byly poznatky ze soudního vyšetřování, které začalo letos v lednu a které dospělo k závěru, že je chemikálie potřeba okamžitě zabezpečit.

Zástupce Dijába potvrdil, že premiér dopis dostal. „Současný kabinet dokument dostal 14 dní před explozí a reagoval na něj v průběhu dní. Předchozí administrativa měla přes šest let a neudělala nic,“ dodal. Dijábova vláda kvůli explozi v pondělí podala demisi

„Nejsem za to zodpovědný,“ tvrdí prezident

Důkaz o předchozí korespondenci může prohloubit nevoli obyvatel Bejrútu vůči vedení země, které svou neschopností a zkorumpovaností Libanon ještě před explozí a koronavirovou krizí dovedlo k ekonomickému kolapsu.

Aún minulý týden potvrdil, že informace o materiálu měl. „Řekli, že je to nebezpečné. Já za to zodpovědný nejsem! Nevím, kde to uskladnili a nevěděl jsem, jak nebezpečné to je. Nemám žádnou autoritu řešit věci přímo s přístavištěm. Je tu hierarchie a všichni ti, kdo o tom věděli, měli znát své povinnosti a učinit nezbytné,“ uvedl.

Kromě samotného dopisu dostali představitelé Libanonu už dříve i řadu oběžníků a oznámení od bezpečnostních, celních a přístavních úřadů, které v posledních šesti letech na soudy opakovaně naléhaly, aby byl dusičnan amonný ze skladu nedaleko centra Bejrútu odstraněn. 

Chemikálie se do Bejrútu dostala před sedmi lety

Chemická látka, která se používá jako hnojivo či v pyrotechnice a výbušninách, se do bejrútského přístavu dostala před sedmi lety. Dovezla ji loď plující pod vlajkou Moldavska a provozovaná Ruskem. Náklad vezla z Gruzie do Mozambiku, uvedl kapitán plavidla. V Bejrútu se zastavila, aby získala další zboží na převoz.

Libanonské úřady však loď v prosinci 2013 zabavily kvůli vysokým dluhům vůči dvěma společnostem, které si stěžovaly u bejrútských soudů. V květnu 2014 bylo rozhodnuto, že loď není plavbyschopná a její náklad byl vyložen v září téhož roku a uskladněn v přístavišti.

Odborník, kterého před pěti lety určil soud, označil náklad za nebezpečný a požádal o jeho přesun k armádě. Ta ale žádost odmítla a doporučila, aby byly chemikálie přesunuty nebo prodány soukromé firmě z Libanonu, která se zabývá výbušninami. Také tato firma ale materiál odmítla. 

Dusičnan amonný tak zůstal v hangáru v přístavišti a úřady o jeho přeložení zhruba každých šest měsíců žádaly tamní soudy. 

Sklad údajně nebyl bezpečný a nikdo ho nehlídal

Soudce nakonec letos v lednu zahájil vyšetřování, protože se ukázalo, že sklad nikdo nehlídá, v jedné ze stěn je díra a dveře jsou uvolněné z pantů, a hrozí tedy, že někdo nebezpečný materiál ukradne. Na základě těchto rozkazů bezpečnostní úřady instruovaly přístaviště, aby dveře a díry opravilo a zajistilo ochranku.

Opravy podle bezpečnostního úředníka začaly, na místo byli údajně vysláni syrští pracovníci, na které ale nikdo nedohlížel. Podle něj při opravách jiskra ze sváření zažehla požár, oheň následně pohltil ve stejném hangáru uskladněnou pyrotechniku a když se rozrostl, vybuchl i dusičnan amonný.

Exploze v Bejrútu si vyžádala životy nejméně 165 lidí. Britská BBC ale uvádí 220 obětí a 110 nezvěstných. Dalších šest tisíc osob bylo zraněno, 300 tisíc lidí přišlo o domov. Do Libanonu nyní míří humanitární pomoc, do země v úterý přiletěla i dvě letadla z Česka.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 6 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 9 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.