Byla to „časovaná bomba“. O nebezpečí v Bejrútu věděl údajně i tamní premiér a prezident

Na špatně uskladněných 2750 tun dusičnanu amonného, který minulé úterý způsobil silnou explozi v Bejrútu, upozorňovaly různé úřady už několik let. V červenci o nebezpečném materiálu informovaly libanonské bezpečnostní složky i prezidenta Michela Aúna a premiéra Hasana Dijába. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici agentura Reuters a ze svědectví činitelů a úředníků, se kterými agentura hovořila.

O úřednických tahanicích okolo uskladněného dusičnanu amonného informovala zpráva generálního ředitelství státní bezpečnosti. Ta zkoumala události, které výbuchu v libanonské metropoli předcházely. Ve zprávě se odkazuje i na soukromý dopis z 20. července adresovaný Aúnovi a Dijábovi.

Plné znění dopisu ale zpráva neobsahovala, ovšem podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele, který si nepřál být jmenován, v něm byly poznatky ze soudního vyšetřování, které začalo letos v lednu a které dospělo k závěru, že je chemikálie potřeba okamžitě zabezpečit.

Zástupce Dijába potvrdil, že premiér dopis dostal. „Současný kabinet dokument dostal 14 dní před explozí a reagoval na něj v průběhu dní. Předchozí administrativa měla přes šest let a neudělala nic,“ dodal. Dijábova vláda kvůli explozi v pondělí podala demisi

„Nejsem za to zodpovědný,“ tvrdí prezident

Důkaz o předchozí korespondenci může prohloubit nevoli obyvatel Bejrútu vůči vedení země, které svou neschopností a zkorumpovaností Libanon ještě před explozí a koronavirovou krizí dovedlo k ekonomickému kolapsu.

Aún minulý týden potvrdil, že informace o materiálu měl. „Řekli, že je to nebezpečné. Já za to zodpovědný nejsem! Nevím, kde to uskladnili a nevěděl jsem, jak nebezpečné to je. Nemám žádnou autoritu řešit věci přímo s přístavištěm. Je tu hierarchie a všichni ti, kdo o tom věděli, měli znát své povinnosti a učinit nezbytné,“ uvedl.

Kromě samotného dopisu dostali představitelé Libanonu už dříve i řadu oběžníků a oznámení od bezpečnostních, celních a přístavních úřadů, které v posledních šesti letech na soudy opakovaně naléhaly, aby byl dusičnan amonný ze skladu nedaleko centra Bejrútu odstraněn. 

Chemikálie se do Bejrútu dostala před sedmi lety

Chemická látka, která se používá jako hnojivo či v pyrotechnice a výbušninách, se do bejrútského přístavu dostala před sedmi lety. Dovezla ji loď plující pod vlajkou Moldavska a provozovaná Ruskem. Náklad vezla z Gruzie do Mozambiku, uvedl kapitán plavidla. V Bejrútu se zastavila, aby získala další zboží na převoz.

Libanonské úřady však loď v prosinci 2013 zabavily kvůli vysokým dluhům vůči dvěma společnostem, které si stěžovaly u bejrútských soudů. V květnu 2014 bylo rozhodnuto, že loď není plavbyschopná a její náklad byl vyložen v září téhož roku a uskladněn v přístavišti.

Odborník, kterého před pěti lety určil soud, označil náklad za nebezpečný a požádal o jeho přesun k armádě. Ta ale žádost odmítla a doporučila, aby byly chemikálie přesunuty nebo prodány soukromé firmě z Libanonu, která se zabývá výbušninami. Také tato firma ale materiál odmítla. 

Dusičnan amonný tak zůstal v hangáru v přístavišti a úřady o jeho přeložení zhruba každých šest měsíců žádaly tamní soudy. 

Sklad údajně nebyl bezpečný a nikdo ho nehlídal

Soudce nakonec letos v lednu zahájil vyšetřování, protože se ukázalo, že sklad nikdo nehlídá, v jedné ze stěn je díra a dveře jsou uvolněné z pantů, a hrozí tedy, že někdo nebezpečný materiál ukradne. Na základě těchto rozkazů bezpečnostní úřady instruovaly přístaviště, aby dveře a díry opravilo a zajistilo ochranku.

Opravy podle bezpečnostního úředníka začaly, na místo byli údajně vysláni syrští pracovníci, na které ale nikdo nedohlížel. Podle něj při opravách jiskra ze sváření zažehla požár, oheň následně pohltil ve stejném hangáru uskladněnou pyrotechniku a když se rozrostl, vybuchl i dusičnan amonný.

Exploze v Bejrútu si vyžádala životy nejméně 165 lidí. Britská BBC ale uvádí 220 obětí a 110 nezvěstných. Dalších šest tisíc osob bylo zraněno, 300 tisíc lidí přišlo o domov. Do Libanonu nyní míří humanitární pomoc, do země v úterý přiletěla i dvě letadla z Česka.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 1 hhodinou

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 7 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 11 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 12 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 13 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...