Byla to „časovaná bomba“. O nebezpečí v Bejrútu věděl údajně i tamní premiér a prezident

Na špatně uskladněných 2750 tun dusičnanu amonného, který minulé úterý způsobil silnou explozi v Bejrútu, upozorňovaly různé úřady už několik let. V červenci o nebezpečném materiálu informovaly libanonské bezpečnostní složky i prezidenta Michela Aúna a premiéra Hasana Dijába. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici agentura Reuters a ze svědectví činitelů a úředníků, se kterými agentura hovořila.

O úřednických tahanicích okolo uskladněného dusičnanu amonného informovala zpráva generálního ředitelství státní bezpečnosti. Ta zkoumala události, které výbuchu v libanonské metropoli předcházely. Ve zprávě se odkazuje i na soukromý dopis z 20. července adresovaný Aúnovi a Dijábovi.

Plné znění dopisu ale zpráva neobsahovala, ovšem podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele, který si nepřál být jmenován, v něm byly poznatky ze soudního vyšetřování, které začalo letos v lednu a které dospělo k závěru, že je chemikálie potřeba okamžitě zabezpečit.

Zástupce Dijába potvrdil, že premiér dopis dostal. „Současný kabinet dokument dostal 14 dní před explozí a reagoval na něj v průběhu dní. Předchozí administrativa měla přes šest let a neudělala nic,“ dodal. Dijábova vláda kvůli explozi v pondělí podala demisi

„Nejsem za to zodpovědný,“ tvrdí prezident

Důkaz o předchozí korespondenci může prohloubit nevoli obyvatel Bejrútu vůči vedení země, které svou neschopností a zkorumpovaností Libanon ještě před explozí a koronavirovou krizí dovedlo k ekonomickému kolapsu.

Aún minulý týden potvrdil, že informace o materiálu měl. „Řekli, že je to nebezpečné. Já za to zodpovědný nejsem! Nevím, kde to uskladnili a nevěděl jsem, jak nebezpečné to je. Nemám žádnou autoritu řešit věci přímo s přístavištěm. Je tu hierarchie a všichni ti, kdo o tom věděli, měli znát své povinnosti a učinit nezbytné,“ uvedl.

Kromě samotného dopisu dostali představitelé Libanonu už dříve i řadu oběžníků a oznámení od bezpečnostních, celních a přístavních úřadů, které v posledních šesti letech na soudy opakovaně naléhaly, aby byl dusičnan amonný ze skladu nedaleko centra Bejrútu odstraněn. 

Chemikálie se do Bejrútu dostala před sedmi lety

Chemická látka, která se používá jako hnojivo či v pyrotechnice a výbušninách, se do bejrútského přístavu dostala před sedmi lety. Dovezla ji loď plující pod vlajkou Moldavska a provozovaná Ruskem. Náklad vezla z Gruzie do Mozambiku, uvedl kapitán plavidla. V Bejrútu se zastavila, aby získala další zboží na převoz.

Libanonské úřady však loď v prosinci 2013 zabavily kvůli vysokým dluhům vůči dvěma společnostem, které si stěžovaly u bejrútských soudů. V květnu 2014 bylo rozhodnuto, že loď není plavbyschopná a její náklad byl vyložen v září téhož roku a uskladněn v přístavišti.

Odborník, kterého před pěti lety určil soud, označil náklad za nebezpečný a požádal o jeho přesun k armádě. Ta ale žádost odmítla a doporučila, aby byly chemikálie přesunuty nebo prodány soukromé firmě z Libanonu, která se zabývá výbušninami. Také tato firma ale materiál odmítla. 

Dusičnan amonný tak zůstal v hangáru v přístavišti a úřady o jeho přeložení zhruba každých šest měsíců žádaly tamní soudy. 

Sklad údajně nebyl bezpečný a nikdo ho nehlídal

Soudce nakonec letos v lednu zahájil vyšetřování, protože se ukázalo, že sklad nikdo nehlídá, v jedné ze stěn je díra a dveře jsou uvolněné z pantů, a hrozí tedy, že někdo nebezpečný materiál ukradne. Na základě těchto rozkazů bezpečnostní úřady instruovaly přístaviště, aby dveře a díry opravilo a zajistilo ochranku.

Opravy podle bezpečnostního úředníka začaly, na místo byli údajně vysláni syrští pracovníci, na které ale nikdo nedohlížel. Podle něj při opravách jiskra ze sváření zažehla požár, oheň následně pohltil ve stejném hangáru uskladněnou pyrotechniku a když se rozrostl, vybuchl i dusičnan amonný.

Exploze v Bejrútu si vyžádala životy nejméně 165 lidí. Britská BBC ale uvádí 220 obětí a 110 nezvěstných. Dalších šest tisíc osob bylo zraněno, 300 tisíc lidí přišlo o domov. Do Libanonu nyní míří humanitární pomoc, do země v úterý přiletěla i dvě letadla z Česka.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 23 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...