V Bejrútu se po explozi stále pohřešuje 21 lidí. Účastníci dárcovské konference slíbili na pomoc přes 250 milionů eur

Nahrávám video

V prohlášení po mezinárodní dárcovské konferenci pro výbuchem zasažený Bejrút, kterou narychlo zorganizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, se účastníci zavázali zemi rychle poskytnout významnou pomoc, uvádí Reuters. Zemi údajně přislíbili přes 250 milionů eur (asi 6,6 miliardy korun). Po úterní explozi je stále pohřešováno 21 lidí a naděje, že se podaří najít další přeživší, se zmenšuje. Čeští záchranáři v Bejrútu se v neděli vrátili do práce, později se ale opět museli stáhnout, protože ve městě pokračují protesty. Svou rezignaci také v tento den oznámila jako první člen libanonské vlády ministryně informací Manál Abdas Samádová. K ní se v neděli večer přidal ministr životního prostředí Fadi Jreissati, ve svém zdůvodnění kritizoval nedostatek reforem.

Francie poskytuje Libanonu logistickou podporu a vyslala do dějiště exploze policejní a průzkumné týmy. Na pomoc Libanoncům ve městě, jehož některé čtvrti výbuch zcela zdevastoval, vyslala Paříž také zdravotníky, napsala agentura AFP.  Exploze po sobě zanechala kráter hluboký 43 metrů, sdělil v neděli libanonský bezpečnostní zdroj s odvoláním na posudek francouzských pyrotechniků vyslaných na místo. 

Naděje, že se podaří najít další lidi, kteří přežili úterní explozi v Bejrútu, se podle libanonské armády zmenšuje. Pohřešováno je stále 21 lidí. „Po několika dnech pátracích a záchranných prací můžeme oznámit, že jsme dokončili první fázi, tedy tu, ve které existovala možnost nalezení živých lidí“, dodala armáda. „Stále je tu naděje a stále máme lidi v terénu, nicméně tato naděje, že nalezneme další přeživší, uvadá,“ citovala z prohlášení armády agentura AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod mezinárodní dárcovské videokonference pro Bejrút, kterou pomohl v neděli narychlo zorganizovat, prohlásil, že světové mocnosti mají povinnost Libanonce po mohutném výbuchu podpořit. V následném prohlášení po skončení konference se pak účastníci významnou pomoc zavázali zemi poskytnout, uvádí Reuters.

„Pomoc by měla být včasná, dostačující a v souladu s potřebami libanonského lidu. Měla by být doručena přímo libanonské populaci s co největší efektivitou a transparentností,“ stojí v prohlášení. Dokument uvádí, že partneři Libanonu podporují dlouhodobou ekonomickou obnovu země, což od jejího politického vedení vyžaduje plné zavedení reforem, které Libanonci očekávají. „V této příšerné době Libanon není sám,“ stojí v prohlášení.

Podle agentury AP více než 30 účastníků konference také přislíbilo, že podpoří „věrohodné a nezávislé“ vyšetření příčiny výbuchu.

Výbuch pravděpodobně masivně srazí libanonskou ekonomiku

Obnova Bejrútu bude pravděpodobně stát miliardy dolarů. Podle odhadů ekonomů může výbuch způsobit až 25procentní pokles libanonského HDP.

Libanon se přitom už mnoho měsíců potýká s hlubokou ekonomickou krizí. K dalšímu zhoršení situace přispěla pandemie covidu-19 a nyní ničivá exploze, která připravila o život 158 lidí a šest tisíc zranila. Mnoho států však nechce libanonské vládě, kterou mnozí Libanonci viní z korupce, podepisovat bianko šek.

„Naším úkolem je jednat rychle a efektivně, abychom zkoordinovali naši pomoc na místě a aby tato pomoc šla co nejrychleji libanonskému lidu,“ uvedl Macron ze svého sídla na francouzské Riviéře s tím, že mezinárodní pomoc by měla koordinovat OSN v Libanonu. Dodal, že nabídka pomoci zahrnuje podporu nestranného, ​​důvěryhodného a nezávislého vyšetřování výbuchu ze 4. srpna.

Cílová částka, které chtějí organizátoři konference dosáhnout, podle Reuters zveřejněna nebyla. Peníze jsou zapotřebí k rekonstrukci infrastruktury, na potravinovou pomoc, lékařské vybavení a pomoc školám a nemocnicím, uvedl podle Reuters Macronův poradce.

Izrael a Írán se konference podle Elysejského paláce neúčastní. Americký prezident Donald Trump účast v sobotu potvrdil na Twitteru.

Neštěstí v bejrútském přístavu si vyžádalo životy nejméně 158 lidí a dalších šest tisíc bylo zraněno. Kolem 300 tisíc lidí přišlo o domov. Mnozí Libanonci tvrdí, že výbuch a jeho okolnosti odrážejí neschopnost a rozsáhlou korupci vládnoucích elit.

V sobotu v Bejrútu propukly masivní protivládní protesty, které pokračují i v neděli, kdy demonstranti házeli kameny na členy bezpečnostních složek, kteří zablokovali ulice vedoucí k parlamentu.

Rozhořčení demonstranti už v sobotu tvrdili, že politici by měli být potrestáni za nedbalost, která podle nich byla příčinou mohutného výbuchu, a vyzvali vládu k demisi. V neděli tak učinila ministryně informací Manál Abdas Samádová. Své odstoupení, které podle zahraničních agentur oznámila televize al-Džadíd, zdůvodnila neschopností vlády provádět reformy a reakcí na ničivou úterní explozi v bejrútském přístavu.

Premiér Hasan Dijáb pak v sobotu večer oznámil, že požádá o uspořádání předčasných parlamentních voleb. „Z této krize se bez předčasných parlamentních voleb nemůžeme dostat,“ uvedl. Vláda by se otázkou měla zabývat v pondělí. 

K rezignaci v neděli libanonskou vládu vyzval také maronitský patriarcha Béchara Butrus Rai. Vláda by podle něj měla odstoupit, jestliže „nemůže změnit způsob svého řízení země“ a pomoci jí zotavit se z úterní katastrofické exploze. 

Čeští záchranáři se v Bejrútu znovu vrátili do práce, pak se ale znovu stáhli

Na místě je od středy také český záchranářský tým, který se v neděli díky zlepšení bezpečnostní situace mohl ráno vrátit do práce a začít zjišťovat rozsah poškození domů, uvedl hasičský sbor na svém twitterovém účtu. Během odpoledne však začaly být v centru města znovu hlášené nepokoje, a tak se museli kvůli bezpečnosti do 16:00 místního času stáhnout zpět na hotel a základnu.

Úterní výbuch asi 2750 tun dusičnanu amonného, který byl nedbale uskladněn v místním přístavu a vyžádal si v Bejrútu nejméně 158 obětí na životech a na šest tisíc zraněných, zdemoloval i železobetonové obilné silo, které postavil před 50 lety pardubický podnik Průmstav, a zdevastoval celé čtvrti ve městě.

„Český pětičlenný tým se statikem dnes (v neděli) vyrazil ke kontrole obytných domů,“ uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Pomáhá podle něj s bezpečným návratem lidí do jejich obydlí. Upozornil, že záchranné práce probíhají také v prostoru sila, kde pracují ruský, francouzský a turecký tým. Dodal, že byla nasazena těžká technika k odklízení trosek.

V sobotu čeští záchranáři svou práci v Bejrútu přerušili, protože libanonská armáda kvůli zhoršené bezpečnostní situaci vyzvala veškeré zasahující týmy, aby se vrátily zpět na své základny. 

Hasičský sbor v neděli rovněž uvedl, že čeští záchranáři se z Bejrútu vrátí v úterý. Následně je čeká karanténa spojená s testováním na nemoc covid-19. Záchranáři by měli přiletět armádním letounem Airbus kolem 14:00 SELČ. Jejich vybavení by měl do Česka o několik hodin později dopravit letoun CASA. K přepravě záchranářů do Libanonu bylo využito letadlo soukromých aerolinek Smartwings, což vyvolalo kritiku.

Domů se vrací i tým německých expertů na vyhledávání lidí v troskách. Žádnou osobu v budovách poničených explozí neobjevili. Jak uvedl vedoucí záchranného týmu Jörg Eger, několik jejich specialistů nicméně ještě v Bejrútu zůstane až do čtvrtka a budou pomáhat zjišťovat, podobně jako český tým, jak bezpečné jsou poškozené budovy. 

V článku bylo původně uvedeno, že rezignoval „ministr informací Manál Abdas Samád“. Původní informaci přinesla ČTK, která ji následně opravila na „ministryni informací Manál Abdas Samádovou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 33 mminutami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 54 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 2 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.