V Bejrútu se po explozi stále pohřešuje 21 lidí. Účastníci dárcovské konference slíbili na pomoc přes 250 milionů eur

3 minuty
Události: Čeští záchranáři v Bejrútu
Zdroj: ČT24

V prohlášení po mezinárodní dárcovské konferenci pro výbuchem zasažený Bejrút, kterou narychlo zorganizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, se účastníci zavázali zemi rychle poskytnout významnou pomoc, uvádí Reuters. Zemi údajně přislíbili přes 250 milionů eur (asi 6,6 miliardy korun). Po úterní explozi je stále pohřešováno 21 lidí a naděje, že se podaří najít další přeživší, se zmenšuje. Čeští záchranáři v Bejrútu se v neděli vrátili do práce, později se ale opět museli stáhnout, protože ve městě pokračují protesty. Svou rezignaci také v tento den oznámila jako první člen libanonské vlády ministryně informací Manál Abdas Samádová. K ní se v neděli večer přidal ministr životního prostředí Fadi Jreissati, ve svém zdůvodnění kritizoval nedostatek reforem.

Francie poskytuje Libanonu logistickou podporu a vyslala do dějiště exploze policejní a průzkumné týmy. Na pomoc Libanoncům ve městě, jehož některé čtvrti výbuch zcela zdevastoval, vyslala Paříž také zdravotníky, napsala agentura AFP.  Exploze po sobě zanechala kráter hluboký 43 metrů, sdělil v neděli libanonský bezpečnostní zdroj s odvoláním na posudek francouzských pyrotechniků vyslaných na místo. 

Naděje, že se podaří najít další lidi, kteří přežili úterní explozi v Bejrútu, se podle libanonské armády zmenšuje. Pohřešováno je stále 21 lidí. „Po několika dnech pátracích a záchranných prací můžeme oznámit, že jsme dokončili první fázi, tedy tu, ve které existovala možnost nalezení živých lidí“, dodala armáda. „Stále je tu naděje a stále máme lidi v terénu, nicméně tato naděje, že nalezneme další přeživší, uvadá,“ citovala z prohlášení armády agentura AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod mezinárodní dárcovské videokonference pro Bejrút, kterou pomohl v neděli narychlo zorganizovat, prohlásil, že světové mocnosti mají povinnost Libanonce po mohutném výbuchu podpořit. V následném prohlášení po skončení konference se pak účastníci významnou pomoc zavázali zemi poskytnout, uvádí Reuters.

„Pomoc by měla být včasná, dostačující a v souladu s potřebami libanonského lidu. Měla by být doručena přímo libanonské populaci s co největší efektivitou a transparentností,“ stojí v prohlášení. Dokument uvádí, že partneři Libanonu podporují dlouhodobou ekonomickou obnovu země, což od jejího politického vedení vyžaduje plné zavedení reforem, které Libanonci očekávají. „V této příšerné době Libanon není sám,“ stojí v prohlášení.

Podle agentury AP více než 30 účastníků konference také přislíbilo, že podpoří „věrohodné a nezávislé“ vyšetření příčiny výbuchu.

Výbuch pravděpodobně masivně srazí libanonskou ekonomiku

Obnova Bejrútu bude pravděpodobně stát miliardy dolarů. Podle odhadů ekonomů může výbuch způsobit až 25procentní pokles libanonského HDP.

Libanon se přitom už mnoho měsíců potýká s hlubokou ekonomickou krizí. K dalšímu zhoršení situace přispěla pandemie covidu-19 a nyní ničivá exploze, která připravila o život 158 lidí a šest tisíc zranila. Mnoho států však nechce libanonské vládě, kterou mnozí Libanonci viní z korupce, podepisovat bianko šek.

„Naším úkolem je jednat rychle a efektivně, abychom zkoordinovali naši pomoc na místě a aby tato pomoc šla co nejrychleji libanonskému lidu,“ uvedl Macron ze svého sídla na francouzské Riviéře s tím, že mezinárodní pomoc by měla koordinovat OSN v Libanonu. Dodal, že nabídka pomoci zahrnuje podporu nestranného, ​​důvěryhodného a nezávislého vyšetřování výbuchu ze 4. srpna.

Cílová částka, které chtějí organizátoři konference dosáhnout, podle Reuters zveřejněna nebyla. Peníze jsou zapotřebí k rekonstrukci infrastruktury, na potravinovou pomoc, lékařské vybavení a pomoc školám a nemocnicím, uvedl podle Reuters Macronův poradce.

Izrael a Írán se konference podle Elysejského paláce neúčastní. Americký prezident Donald Trump účast v sobotu potvrdil na Twitteru.

Neštěstí v bejrútském přístavu si vyžádalo životy nejméně 158 lidí a dalších šest tisíc bylo zraněno. Kolem 300 tisíc lidí přišlo o domov. Mnozí Libanonci tvrdí, že výbuch a jeho okolnosti odrážejí neschopnost a rozsáhlou korupci vládnoucích elit.

V sobotu v Bejrútu propukly masivní protivládní protesty, které pokračují i v neděli, kdy demonstranti házeli kameny na členy bezpečnostních složek, kteří zablokovali ulice vedoucí k parlamentu.

Rozhořčení demonstranti už v sobotu tvrdili, že politici by měli být potrestáni za nedbalost, která podle nich byla příčinou mohutného výbuchu, a vyzvali vládu k demisi. V neděli tak učinila ministryně informací Manál Abdas Samádová. Své odstoupení, které podle zahraničních agentur oznámila televize al-Džadíd, zdůvodnila neschopností vlády provádět reformy a reakcí na ničivou úterní explozi v bejrútském přístavu.

Premiér Hasan Dijáb pak v sobotu večer oznámil, že požádá o uspořádání předčasných parlamentních voleb. „Z této krize se bez předčasných parlamentních voleb nemůžeme dostat,“ uvedl. Vláda by se otázkou měla zabývat v pondělí. 

K rezignaci v neděli libanonskou vládu vyzval také maronitský patriarcha Béchara Butrus Rai. Vláda by podle něj měla odstoupit, jestliže „nemůže změnit způsob svého řízení země“ a pomoci jí zotavit se z úterní katastrofické exploze. 

Čeští záchranáři se v Bejrútu znovu vrátili do práce, pak se ale znovu stáhli

Na místě je od středy také český záchranářský tým, který se v neděli díky zlepšení bezpečnostní situace mohl ráno vrátit do práce a začít zjišťovat rozsah poškození domů, uvedl hasičský sbor na svém twitterovém účtu. Během odpoledne však začaly být v centru města znovu hlášené nepokoje, a tak se museli kvůli bezpečnosti do 16:00 místního času stáhnout zpět na hotel a základnu.

Úterní výbuch asi 2750 tun dusičnanu amonného, který byl nedbale uskladněn v místním přístavu a vyžádal si v Bejrútu nejméně 158 obětí na životech a na šest tisíc zraněných, zdemoloval i železobetonové obilné silo, které postavil před 50 lety pardubický podnik Průmstav, a zdevastoval celé čtvrti ve městě.

„Český pětičlenný tým se statikem dnes (v neděli) vyrazil ke kontrole obytných domů,“ uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Pomáhá podle něj s bezpečným návratem lidí do jejich obydlí. Upozornil, že záchranné práce probíhají také v prostoru sila, kde pracují ruský, francouzský a turecký tým. Dodal, že byla nasazena těžká technika k odklízení trosek.

V sobotu čeští záchranáři svou práci v Bejrútu přerušili, protože libanonská armáda kvůli zhoršené bezpečnostní situaci vyzvala veškeré zasahující týmy, aby se vrátily zpět na své základny. 

Hasičský sbor v neděli rovněž uvedl, že čeští záchranáři se z Bejrútu vrátí v úterý. Následně je čeká karanténa spojená s testováním na nemoc covid-19. Záchranáři by měli přiletět armádním letounem Airbus kolem 14:00 SELČ. Jejich vybavení by měl do Česka o několik hodin později dopravit letoun CASA. K přepravě záchranářů do Libanonu bylo využito letadlo soukromých aerolinek Smartwings, což vyvolalo kritiku.

Domů se vrací i tým německých expertů na vyhledávání lidí v troskách. Žádnou osobu v budovách poničených explozí neobjevili. Jak uvedl vedoucí záchranného týmu Jörg Eger, několik jejich specialistů nicméně ještě v Bejrútu zůstane až do čtvrtka a budou pomáhat zjišťovat, podobně jako český tým, jak bezpečné jsou poškozené budovy. 

V článku bylo původně uvedeno, že rezignoval „ministr informací Manál Abdas Samád“. Původní informaci přinesla ČTK, která ji následně opravila na „ministryni informací Manál Abdas Samádovou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 6 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 15 hhodinami
Načítání...