V Bejrútu se po explozi stále pohřešuje 21 lidí. Účastníci dárcovské konference slíbili na pomoc přes 250 milionů eur

3 minuty
Události: Čeští záchranáři v Bejrútu
Zdroj: ČT24

V prohlášení po mezinárodní dárcovské konferenci pro výbuchem zasažený Bejrút, kterou narychlo zorganizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, se účastníci zavázali zemi rychle poskytnout významnou pomoc, uvádí Reuters. Zemi údajně přislíbili přes 250 milionů eur (asi 6,6 miliardy korun). Po úterní explozi je stále pohřešováno 21 lidí a naděje, že se podaří najít další přeživší, se zmenšuje. Čeští záchranáři v Bejrútu se v neděli vrátili do práce, později se ale opět museli stáhnout, protože ve městě pokračují protesty. Svou rezignaci také v tento den oznámila jako první člen libanonské vlády ministryně informací Manál Abdas Samádová. K ní se v neděli večer přidal ministr životního prostředí Fadi Jreissati, ve svém zdůvodnění kritizoval nedostatek reforem.

Francie poskytuje Libanonu logistickou podporu a vyslala do dějiště exploze policejní a průzkumné týmy. Na pomoc Libanoncům ve městě, jehož některé čtvrti výbuch zcela zdevastoval, vyslala Paříž také zdravotníky, napsala agentura AFP.  Exploze po sobě zanechala kráter hluboký 43 metrů, sdělil v neděli libanonský bezpečnostní zdroj s odvoláním na posudek francouzských pyrotechniků vyslaných na místo. 

Naděje, že se podaří najít další lidi, kteří přežili úterní explozi v Bejrútu, se podle libanonské armády zmenšuje. Pohřešováno je stále 21 lidí. „Po několika dnech pátracích a záchranných prací můžeme oznámit, že jsme dokončili první fázi, tedy tu, ve které existovala možnost nalezení živých lidí“, dodala armáda. „Stále je tu naděje a stále máme lidi v terénu, nicméně tato naděje, že nalezneme další přeživší, uvadá,“ citovala z prohlášení armády agentura AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod mezinárodní dárcovské videokonference pro Bejrút, kterou pomohl v neděli narychlo zorganizovat, prohlásil, že světové mocnosti mají povinnost Libanonce po mohutném výbuchu podpořit. V následném prohlášení po skončení konference se pak účastníci významnou pomoc zavázali zemi poskytnout, uvádí Reuters.

„Pomoc by měla být včasná, dostačující a v souladu s potřebami libanonského lidu. Měla by být doručena přímo libanonské populaci s co největší efektivitou a transparentností,“ stojí v prohlášení. Dokument uvádí, že partneři Libanonu podporují dlouhodobou ekonomickou obnovu země, což od jejího politického vedení vyžaduje plné zavedení reforem, které Libanonci očekávají. „V této příšerné době Libanon není sám,“ stojí v prohlášení.

Podle agentury AP více než 30 účastníků konference také přislíbilo, že podpoří „věrohodné a nezávislé“ vyšetření příčiny výbuchu.

Výbuch pravděpodobně masivně srazí libanonskou ekonomiku

Obnova Bejrútu bude pravděpodobně stát miliardy dolarů. Podle odhadů ekonomů může výbuch způsobit až 25procentní pokles libanonského HDP.

Libanon se přitom už mnoho měsíců potýká s hlubokou ekonomickou krizí. K dalšímu zhoršení situace přispěla pandemie covidu-19 a nyní ničivá exploze, která připravila o život 158 lidí a šest tisíc zranila. Mnoho států však nechce libanonské vládě, kterou mnozí Libanonci viní z korupce, podepisovat bianko šek.

„Naším úkolem je jednat rychle a efektivně, abychom zkoordinovali naši pomoc na místě a aby tato pomoc šla co nejrychleji libanonskému lidu,“ uvedl Macron ze svého sídla na francouzské Riviéře s tím, že mezinárodní pomoc by měla koordinovat OSN v Libanonu. Dodal, že nabídka pomoci zahrnuje podporu nestranného, ​​důvěryhodného a nezávislého vyšetřování výbuchu ze 4. srpna.

Cílová částka, které chtějí organizátoři konference dosáhnout, podle Reuters zveřejněna nebyla. Peníze jsou zapotřebí k rekonstrukci infrastruktury, na potravinovou pomoc, lékařské vybavení a pomoc školám a nemocnicím, uvedl podle Reuters Macronův poradce.

Izrael a Írán se konference podle Elysejského paláce neúčastní. Americký prezident Donald Trump účast v sobotu potvrdil na Twitteru.

Neštěstí v bejrútském přístavu si vyžádalo životy nejméně 158 lidí a dalších šest tisíc bylo zraněno. Kolem 300 tisíc lidí přišlo o domov. Mnozí Libanonci tvrdí, že výbuch a jeho okolnosti odrážejí neschopnost a rozsáhlou korupci vládnoucích elit.

V sobotu v Bejrútu propukly masivní protivládní protesty, které pokračují i v neděli, kdy demonstranti házeli kameny na členy bezpečnostních složek, kteří zablokovali ulice vedoucí k parlamentu.

Rozhořčení demonstranti už v sobotu tvrdili, že politici by měli být potrestáni za nedbalost, která podle nich byla příčinou mohutného výbuchu, a vyzvali vládu k demisi. V neděli tak učinila ministryně informací Manál Abdas Samádová. Své odstoupení, které podle zahraničních agentur oznámila televize al-Džadíd, zdůvodnila neschopností vlády provádět reformy a reakcí na ničivou úterní explozi v bejrútském přístavu.

Premiér Hasan Dijáb pak v sobotu večer oznámil, že požádá o uspořádání předčasných parlamentních voleb. „Z této krize se bez předčasných parlamentních voleb nemůžeme dostat,“ uvedl. Vláda by se otázkou měla zabývat v pondělí. 

K rezignaci v neděli libanonskou vládu vyzval také maronitský patriarcha Béchara Butrus Rai. Vláda by podle něj měla odstoupit, jestliže „nemůže změnit způsob svého řízení země“ a pomoci jí zotavit se z úterní katastrofické exploze. 

Čeští záchranáři se v Bejrútu znovu vrátili do práce, pak se ale znovu stáhli

Na místě je od středy také český záchranářský tým, který se v neděli díky zlepšení bezpečnostní situace mohl ráno vrátit do práce a začít zjišťovat rozsah poškození domů, uvedl hasičský sbor na svém twitterovém účtu. Během odpoledne však začaly být v centru města znovu hlášené nepokoje, a tak se museli kvůli bezpečnosti do 16:00 místního času stáhnout zpět na hotel a základnu.

Úterní výbuch asi 2750 tun dusičnanu amonného, který byl nedbale uskladněn v místním přístavu a vyžádal si v Bejrútu nejméně 158 obětí na životech a na šest tisíc zraněných, zdemoloval i železobetonové obilné silo, které postavil před 50 lety pardubický podnik Průmstav, a zdevastoval celé čtvrti ve městě.

„Český pětičlenný tým se statikem dnes (v neděli) vyrazil ke kontrole obytných domů,“ uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Pomáhá podle něj s bezpečným návratem lidí do jejich obydlí. Upozornil, že záchranné práce probíhají také v prostoru sila, kde pracují ruský, francouzský a turecký tým. Dodal, že byla nasazena těžká technika k odklízení trosek.

V sobotu čeští záchranáři svou práci v Bejrútu přerušili, protože libanonská armáda kvůli zhoršené bezpečnostní situaci vyzvala veškeré zasahující týmy, aby se vrátily zpět na své základny. 

Hasičský sbor v neděli rovněž uvedl, že čeští záchranáři se z Bejrútu vrátí v úterý. Následně je čeká karanténa spojená s testováním na nemoc covid-19. Záchranáři by měli přiletět armádním letounem Airbus kolem 14:00 SELČ. Jejich vybavení by měl do Česka o několik hodin později dopravit letoun CASA. K přepravě záchranářů do Libanonu bylo využito letadlo soukromých aerolinek Smartwings, což vyvolalo kritiku.

Domů se vrací i tým německých expertů na vyhledávání lidí v troskách. Žádnou osobu v budovách poničených explozí neobjevili. Jak uvedl vedoucí záchranného týmu Jörg Eger, několik jejich specialistů nicméně ještě v Bejrútu zůstane až do čtvrtka a budou pomáhat zjišťovat, podobně jako český tým, jak bezpečné jsou poškozené budovy. 

V článku bylo původně uvedeno, že rezignoval „ministr informací Manál Abdas Samád“. Původní informaci přinesla ČTK, která ji následně opravila na „ministryni informací Manál Abdas Samádovou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 5 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 8 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 11 hhodinami
Načítání...