V Bejrútu se po explozi stále pohřešuje 21 lidí. Účastníci dárcovské konference slíbili na pomoc přes 250 milionů eur

Nahrávám video

V prohlášení po mezinárodní dárcovské konferenci pro výbuchem zasažený Bejrút, kterou narychlo zorganizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, se účastníci zavázali zemi rychle poskytnout významnou pomoc, uvádí Reuters. Zemi údajně přislíbili přes 250 milionů eur (asi 6,6 miliardy korun). Po úterní explozi je stále pohřešováno 21 lidí a naděje, že se podaří najít další přeživší, se zmenšuje. Čeští záchranáři v Bejrútu se v neděli vrátili do práce, později se ale opět museli stáhnout, protože ve městě pokračují protesty. Svou rezignaci také v tento den oznámila jako první člen libanonské vlády ministryně informací Manál Abdas Samádová. K ní se v neděli večer přidal ministr životního prostředí Fadi Jreissati, ve svém zdůvodnění kritizoval nedostatek reforem.

Francie poskytuje Libanonu logistickou podporu a vyslala do dějiště exploze policejní a průzkumné týmy. Na pomoc Libanoncům ve městě, jehož některé čtvrti výbuch zcela zdevastoval, vyslala Paříž také zdravotníky, napsala agentura AFP.  Exploze po sobě zanechala kráter hluboký 43 metrů, sdělil v neděli libanonský bezpečnostní zdroj s odvoláním na posudek francouzských pyrotechniků vyslaných na místo. 

Naděje, že se podaří najít další lidi, kteří přežili úterní explozi v Bejrútu, se podle libanonské armády zmenšuje. Pohřešováno je stále 21 lidí. „Po několika dnech pátracích a záchranných prací můžeme oznámit, že jsme dokončili první fázi, tedy tu, ve které existovala možnost nalezení živých lidí“, dodala armáda. „Stále je tu naděje a stále máme lidi v terénu, nicméně tato naděje, že nalezneme další přeživší, uvadá,“ citovala z prohlášení armády agentura AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod mezinárodní dárcovské videokonference pro Bejrút, kterou pomohl v neděli narychlo zorganizovat, prohlásil, že světové mocnosti mají povinnost Libanonce po mohutném výbuchu podpořit. V následném prohlášení po skončení konference se pak účastníci významnou pomoc zavázali zemi poskytnout, uvádí Reuters.

„Pomoc by měla být včasná, dostačující a v souladu s potřebami libanonského lidu. Měla by být doručena přímo libanonské populaci s co největší efektivitou a transparentností,“ stojí v prohlášení. Dokument uvádí, že partneři Libanonu podporují dlouhodobou ekonomickou obnovu země, což od jejího politického vedení vyžaduje plné zavedení reforem, které Libanonci očekávají. „V této příšerné době Libanon není sám,“ stojí v prohlášení.

Podle agentury AP více než 30 účastníků konference také přislíbilo, že podpoří „věrohodné a nezávislé“ vyšetření příčiny výbuchu.

Výbuch pravděpodobně masivně srazí libanonskou ekonomiku

Obnova Bejrútu bude pravděpodobně stát miliardy dolarů. Podle odhadů ekonomů může výbuch způsobit až 25procentní pokles libanonského HDP.

Libanon se přitom už mnoho měsíců potýká s hlubokou ekonomickou krizí. K dalšímu zhoršení situace přispěla pandemie covidu-19 a nyní ničivá exploze, která připravila o život 158 lidí a šest tisíc zranila. Mnoho států však nechce libanonské vládě, kterou mnozí Libanonci viní z korupce, podepisovat bianko šek.

„Naším úkolem je jednat rychle a efektivně, abychom zkoordinovali naši pomoc na místě a aby tato pomoc šla co nejrychleji libanonskému lidu,“ uvedl Macron ze svého sídla na francouzské Riviéře s tím, že mezinárodní pomoc by měla koordinovat OSN v Libanonu. Dodal, že nabídka pomoci zahrnuje podporu nestranného, ​​důvěryhodného a nezávislého vyšetřování výbuchu ze 4. srpna.

Cílová částka, které chtějí organizátoři konference dosáhnout, podle Reuters zveřejněna nebyla. Peníze jsou zapotřebí k rekonstrukci infrastruktury, na potravinovou pomoc, lékařské vybavení a pomoc školám a nemocnicím, uvedl podle Reuters Macronův poradce.

Izrael a Írán se konference podle Elysejského paláce neúčastní. Americký prezident Donald Trump účast v sobotu potvrdil na Twitteru.

Neštěstí v bejrútském přístavu si vyžádalo životy nejméně 158 lidí a dalších šest tisíc bylo zraněno. Kolem 300 tisíc lidí přišlo o domov. Mnozí Libanonci tvrdí, že výbuch a jeho okolnosti odrážejí neschopnost a rozsáhlou korupci vládnoucích elit.

V sobotu v Bejrútu propukly masivní protivládní protesty, které pokračují i v neděli, kdy demonstranti házeli kameny na členy bezpečnostních složek, kteří zablokovali ulice vedoucí k parlamentu.

Rozhořčení demonstranti už v sobotu tvrdili, že politici by měli být potrestáni za nedbalost, která podle nich byla příčinou mohutného výbuchu, a vyzvali vládu k demisi. V neděli tak učinila ministryně informací Manál Abdas Samádová. Své odstoupení, které podle zahraničních agentur oznámila televize al-Džadíd, zdůvodnila neschopností vlády provádět reformy a reakcí na ničivou úterní explozi v bejrútském přístavu.

Premiér Hasan Dijáb pak v sobotu večer oznámil, že požádá o uspořádání předčasných parlamentních voleb. „Z této krize se bez předčasných parlamentních voleb nemůžeme dostat,“ uvedl. Vláda by se otázkou měla zabývat v pondělí. 

K rezignaci v neděli libanonskou vládu vyzval také maronitský patriarcha Béchara Butrus Rai. Vláda by podle něj měla odstoupit, jestliže „nemůže změnit způsob svého řízení země“ a pomoci jí zotavit se z úterní katastrofické exploze. 

Čeští záchranáři se v Bejrútu znovu vrátili do práce, pak se ale znovu stáhli

Na místě je od středy také český záchranářský tým, který se v neděli díky zlepšení bezpečnostní situace mohl ráno vrátit do práce a začít zjišťovat rozsah poškození domů, uvedl hasičský sbor na svém twitterovém účtu. Během odpoledne však začaly být v centru města znovu hlášené nepokoje, a tak se museli kvůli bezpečnosti do 16:00 místního času stáhnout zpět na hotel a základnu.

Úterní výbuch asi 2750 tun dusičnanu amonného, který byl nedbale uskladněn v místním přístavu a vyžádal si v Bejrútu nejméně 158 obětí na životech a na šest tisíc zraněných, zdemoloval i železobetonové obilné silo, které postavil před 50 lety pardubický podnik Průmstav, a zdevastoval celé čtvrti ve městě.

„Český pětičlenný tým se statikem dnes (v neděli) vyrazil ke kontrole obytných domů,“ uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Pomáhá podle něj s bezpečným návratem lidí do jejich obydlí. Upozornil, že záchranné práce probíhají také v prostoru sila, kde pracují ruský, francouzský a turecký tým. Dodal, že byla nasazena těžká technika k odklízení trosek.

V sobotu čeští záchranáři svou práci v Bejrútu přerušili, protože libanonská armáda kvůli zhoršené bezpečnostní situaci vyzvala veškeré zasahující týmy, aby se vrátily zpět na své základny. 

Hasičský sbor v neděli rovněž uvedl, že čeští záchranáři se z Bejrútu vrátí v úterý. Následně je čeká karanténa spojená s testováním na nemoc covid-19. Záchranáři by měli přiletět armádním letounem Airbus kolem 14:00 SELČ. Jejich vybavení by měl do Česka o několik hodin později dopravit letoun CASA. K přepravě záchranářů do Libanonu bylo využito letadlo soukromých aerolinek Smartwings, což vyvolalo kritiku.

Domů se vrací i tým německých expertů na vyhledávání lidí v troskách. Žádnou osobu v budovách poničených explozí neobjevili. Jak uvedl vedoucí záchranného týmu Jörg Eger, několik jejich specialistů nicméně ještě v Bejrútu zůstane až do čtvrtka a budou pomáhat zjišťovat, podobně jako český tým, jak bezpečné jsou poškozené budovy. 

V článku bylo původně uvedeno, že rezignoval „ministr informací Manál Abdas Samád“. Původní informaci přinesla ČTK, která ji následně opravila na „ministryni informací Manál Abdas Samádovou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 27 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti proruským silám v Mariupolu.
před 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Milostní“ podvodníci za sebou zanechávají zlomená srdce a finanční krach

Lidská schopnost snášet osamělost je velká a touha být milován je přirozená. Bohužel není nouze o lidi, kteří jsou ochotni těchto skutečností zneužít k vlastnímu finančnímu prospěchu, informuje Lotyšská televize (LTV).
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 2 hhodinami

Trump otevřel Saúdům dveře k obohacování uranu

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovné zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.