Tři dny po mohutném výbuchu v přístavu libanonského hlavního města Bejrútu pokračují odklízecí práce. Počet obětí vystoupil na 154, uvedla libanonská agentura NNA s odkazem na ministerstvo zdravotnictví. Přes šedesát tisíc Libanonců podepsalo petici za to, aby Francie nad státem převzala mandát. V pátrání po zavalených na místě pokračují i čeští hasiči. Podle šéfa jejich týmu Jiřího Čmakala jsou všichni v pořádku, dva psi byli lehce zraněni, ale po ošetření jsou opět v akci.
„Bezpečnostní situace v oblasti je stabilní. Všichni členové týmu jsou v pořádku, po včerejším (čtvrtečním) nasazení evidujeme lehká zranění dvou psů – řezné rány na tlapách. Vše jsme ošetřili na místě a oba psi pokračují v misi,“ citoval Hasičský záchranný sbor ČR Čmakala na Twitteru. Podle mluvčí hasičů Nicole Studené se družstva mají střídat po šesti hodinách.
„Český tým má teď za úkol prohledávat zničené sklady, zničená místa na druhé straně obilného sila, které bylo přímo u epicentra výbuchu, tedy na straně, která stále stojí a trochu odklonila tlakovou vlnu. Není tam taková fatální destrukce jako na straně epicentra, ale jsou tam trosky či zkroucené kostry skladů,“ popsal z Bejrútu zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Na místě pracuje desítka záchranných týmů
Do Libanonu ve středu přiletěly čtyři desítky specialistů z českého týmu USAR (Urban Search and Rescue Team neboli Vyhledávací a záchranný odřad do obydlených oblastí), kteří jsou cvičení na vyprošťování lidí z trosek. Ve skupině jsou také kynologové se psy, statik či lékař. Nasazeni byli se zpožděním ve čtvrtek kvůli průtahům ze strany libanonské armády.
„Spolupráce se po tom prvotním klopýtání rozeběhla dobře a vše funguje tak, jak má,“ doplnil s odkazem na velitele hasičů Černohorský. V pátrání kromě Čechů pomáhají také francouzské či ruské týmy. Celkem jde zhruba o desítku týmů, dodal Černohorský.
Zhruba tři sta tisíc lidí v aglomeraci se kvůli výbuchu, jehož mohutná tlaková vlna zdemolovala okna a dveře mnoha bytů, nemůže vrátit domů. S velkým náporem zraněných se mezitím potýkají poničené nemocnice. Škody úřady podle AP odhadují až na patnáct miliard dolarů.
Spojené státy přislíbily na pomoc Libanonu přes sedmnáct milionů dolarů (378 milionů korun). Evropská unie ve čtvrtek oznámila, že uvolnila na pomoc zemi 33 milionů eur (865 milionů korun).
Výbuch v přístavu zdemoloval i železobetonové obilné silo, které postavil před padesáti lety pardubický podnik Průmstav, a zdevastoval celé čtvrti ve městě. Zhruba pětina z více než pěti tisíc zraněných musela být hospitalizována, 120 lidí je ve vážném stavu, uvedl ministr zdravotnictví Hamad Hasan. Agentura DPA s odvoláním na sdělení Libanonského červeného kříže napsala, že se stále více než sto lidí pohřešuje.
Prezident Aún: Vyšetřujeme i možnost vnějšího zásahu
Podle libanonského prezidenta Michela Aúna výbuch způsobilo 2750 tun špatně uskladněného dusičnanu amonného, který se často využívá v hnojivech, jako dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem i v pyrotechnice. Látka byla v přístavu uskladněna šest let od svého zabavení z lodi ruského podnikatele.
Vyšetřovatelé podle Aúna zkoumají, zda příčinou neštěstí byla nedbalost, nehoda, či vnější zásah. „Příčina dosud nebyla stanovena. Je možné, že šlo o vnější zásah raketou, bombou nebo jiný čin,“ řekl Aún místním médiím.
Aún také uvedl, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který Bejrút navštívil ve čtvrtek, aby „zajistil letecké záběry, jež odhalí, co se stalo; pokud je Francouzi nemají, požádáme o ně jiný zdroj“. Dále řekl, že bylo zadrženo dvacet zaměstnanců přístavu. Centrální banka zmrazila účty sedmi lidí, včetně vedoucího přístavu a šéfa celní správy.
Nejmenovaný zdroj, který zná první podrobnosti z vyšetřování, agentuře Reuters ve středu sdělil, že příčinou výbuchu byla patrně nečinnost a nedbalost ohledně obsahu skladu. Podle tohoto zdroje mělo záležitost řešit několik komisí a soudců, ale „nic se s tím nedělalo“. Zdroj obeznámený s předběžnými závěry vyšetřování uvedl, že ve skladišti číslo devět propukl požár, který se poté rozšířil do skladu číslo dvanáct, kde byl uložen dusičnan amonný.
Občané vinu přičítají zejména politikům, kteří navzdory varování od vedení přístavu nezajistili převoz a zabezpečení látky. Vláda ve čtvrtek dala vyšetřovací komisi na objasnění okolností katastrofy čtyři dny.
Část Libanonců si přeje, aby nad nimi Francie převzala mandát
Téměř šedesát tisíc Libanonců se už podepsalo pod petici požadující, aby Francie coby bývalá koloniální mocnost po příštích deset let převzala mandát nad Libanonem. Petici podporují lidé, kteří nevěří, že je možné dosáhnout jakýmkoli jiným způsobem změnu vedení státu.
Petice vznikla hned po explozi. Při čtvrteční návštěvě Bejrútu se k ní vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, který vyloučil, že by Francie převzala mandát nad Libanonem. Macron prohlásil, že pokud Libanonci chtějí změnu, musejí si ji vynutit sami politickými prostředky.
Mnozí Libanonci od loňského října protestovali proti vládě a chtěli, aby odešlo celé vedení země. Přičítají mu rozsáhlou korupci, která Libanon přivedla k hluboké ekonomické krizi. Teď, kdy se vyjasňují okolnosti ničivé exploze, nevěří, že státní instituce dospějí k pravdivému závěru.
Řada Libanonců si přeje mezinárodní vyšetření incidentu. Macron se vyslovil pro nezávislé vyšetřování a vyzval libanonskou vládu, aby urychleně provedla nezbytné reformy.
