Bejrút strana 3 z 5

Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.

Libanonský soudce, který vyšetřuje obří explozi v přístavu v Bejrútu v roce 2020, obnovil vyšetřování tohoto případu a obvinil i expremiéra Hasana Dijába, generálního prokurátora Ghasána Uajdáta a dva bývalé ministry. Podle soudní obsílky jde mimo jiné o obvinění ze zabití, žhářství a sabotáže. Na to však reagoval libanonský nejvyšší žalobce, který prohlásil, že soudce nyní nemá pravomoc ve vyšetřování pokračovat. Informovala o tom agentura Reuters.

Kameraman České televize Pavel Němeček byl na Ukrajině letos celkem čtyřikrát. Divákům zprostředkoval záběry přímo z bojové linie. Všechno ale zachytit nemohl, ať už z taktických důvodů, aby neodhalil strategické pozice ukrajinských vojsk, nebo kvůli omezením, která mají média jako taková. Kamerou totiž nelze přenést pachy války, říká. Když se ho pak na přednáškách lidé ptají, jaká je skutečná situace na Ukrajině, odpovídá jim: „Realita je ještě horší.“ Kromě zkušeností z války na Ukrajině vzpomíná Němeček v podcastu Background ČT24 také na to, jak ho v Libanonu zavřeli do vězení.

Tým českých studentů architektury získal tento týden druhé místo ve světové soutěži na rekonstrukci přístavu v Bejrútu, poničeného před dvěma lety obřím výbuchem. Finále soutěže se zúčastnilo čtyřicet týmů z devatenácti zemí. Pobřežní zóna libanonské metropole zůstává v troskách a není jasné, zda a kdy se ji podaří zrekonstruovat. Libanon totiž prožívá hlubokou ekonomickou krizi.

Část obrovského sila v bejrútském přístavu, kterou poškodil výbuch v roce 2020, se po několikatýdenním požáru zřítila. Plameny vyvolalo obilí, které se v letním horku vznítilo. Podle agentury AP se v neděli po něčem, co znělo jako výbuch, zřítila severní část skladiště na obilí, okolí krátce poté zahalila oblaka prachu a kouře. Není zatím jasné, zda někdo utrpěl zranění, podle úřadů ale hrozí, že se zbortí i další části zásobáren na obilí.

Přesně před 40 lety spustil Izrael invazi do Libanonu. Vojenská operace rychle přerostla v pokus o dobytí Bejrútu a celkovou změnu mocenských poměrů v zemi. Optimismus z rychlého postupu ale vystřídala bezradnost. Izraelská armáda se postupně stáhla, trauma z nevydařené války stále přetrvává.

Libanonský parlament v úterý zvolil do svého čela těsnou většinou dosavadního předsedu Nabího Barrího. Zákonodárci se sešli poprvé od voleb, jež se konaly 15. května. Čtyřiaosmdesátiletý Barrí si post udržel díky hlasům 65 ze 128 členů parlamentu. Podle zvyklostí této blízkovýchodní země je post rezervován pro příslušníka muslimské šíitské komunity.

Je to jedna z nejhůř zkoušených zemí poslední doby, která se topí v hluboké hospodářské krizi. V neděli se v Libanonu konají parlamentní volby, první po ekonomickém kolapsu v roce 2019 a po mohutné explozi v hlavním městě Bejrútu, při které zemřelo 215 lidí. I proto se předpokládá, že šanci na úspěch má opozice i radikální hnutí Hizballáh.

Ekonomická krize v Libanonu nadále roste. Tamní měna ztratila za poslední dva roky více než 95 procent své hodnoty, svolávají se i protesty k tamní centrální bance. Libanon je přitom hluboce rozdělen i politicky a vláda se už skoro tři měsíce nesešla. Problémem je hnutí Hizballáh, které jednání vlády blokuje, Libanon tak nemá schválený například rozpočet.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

Těžkou ekonomickou krizí procházející Libanon čelí nově diplomatické roztržce se státy Perského zálivu. Saúdská Arábie a její spojenci buď stáhli velvyslance z Bejrútu, nebo vyhostili ty libanonské. Současně zakázali dovoz libanonského zboží. Vše kvůli libanonskému ministrovi, který kritizoval saúdskou vojenskou kampaň v Jemenu.

V Libanonu pozatýkali devatenáct lidí v souvislosti se střelbou při protestech v Bejrútu. Informovala o tom tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. V pátek se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí. V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Šest mrtvých a na tři desítky zraněných si vyžádala střelba v Bejrútu, která vypukla při demonstraci organizované před justičním palácem šíitským hnutím Hizballáh a jeho spojencem hnutím Amal. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí, prezident Michel Aún i generální tajemník OSN António Guterres vyzvali ke klidu, expremiér Saad Harírí na Twitteru napsal, že mu násilnosti připomněly scény z občanské války z let 1975–1990. Střety trvaly několik hodin, než se armádě podařilo situaci uklidnit, informoval server BBC a katarská televize Al-Džazíra.

Hlavní soudce, který vyšetřuje loňský ničivý výbuch v bejrútském přístavu, byl v úterý pod silným politickým tlakem znovu nucen přerušit svou práci. Stalo se tak poté, co vydal v souvislosti s explozí zatykač na bývalého ministra financí Alího Hasana Chalíla.

Libanon sužuje v posledních měsících chaos –⁠ v zemi chybí pohonné hmoty, potraviny i léky. Zemi opouští tisíce lidí. Ekonomická krize zde vypukla před dvěma lety, prohloubily ji pandemie koronaviru i loňský masivní výbuch v bejrútském přístavu. Prvním světlem na konci tunelu by mohl být páteční dekret o nové vládě. Země byla bez stabilního vedení přes rok. Zároveň se dohodla s Egyptem na dodávkách zemního plynu. Ujednání však brzdí sankce USA uvalené na Sýrii, přes kterou by surovina do země měla putovat.

Izraelské letectvo se přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket, informuje agentura AFP. Nálety později během dne odsoudil libanonský prezident Michel Aún. Na severní Izrael byly z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

Tisíce Libanonců se shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněly první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než dvou set lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení odpovědní činitelé dosud nestanuli před soudem, což vedlo k četným protestům.

V bejrútském přístavu odhalili sochu postavenou z trosek po loňském mohutném výbuchu. Při tragédii zemřely více než dvě stovky lidí a byla zničena část libanonské metropole. Exploze vyvolala masivní protesty, kvůli kterým odstoupila tehdejší vláda. Země je od té doby v politické krizi. Objasňování výbuchu více než 2700 tun dusičnanu amonného postupuje pomalu. Původního vyšetřovatele soud v únoru odvolal.

Libanonský zástupce nevládní organizace Rozdávej radost Marc Torbey El Helou se svou pracovní skupinou pomáhá rodinám, které na začátku loňského srpna připravil o domov masivní výbuch v bejrútském přístavu. Zasklívá okna, odklízí trosky nebo vyspravuje průčelí. Díky aktivistovi a jeho lidem se mohlo 350 rodin vrátit do svých domovů v nejhůře postižené bejrútské čtvrti Karantína.

Vyšetřování loňského obřího výbuchu v libanonském Bejrútu má nového šéfa. Původní hlavní vyšetřující soudce tragédii spojoval s nedbalostí vrcholných politiků a obvinil premiéra v demisi a tři bývalé ministry. Tento týden byl odvolán a libanonské úřady už jmenovaly jeho nástupce. Víc než šest měsíců po výbuchu je vyšetřování znovu na začátku.

Libanonský soudce odpovědný za vyšetřování srpnové ničivé exploze v přístavu v Bejrútu obžaloval předsedu vlády v demisi Hasana Dijába a tři bývalé ministry z nedbalosti. S odkazem na soudní zdroj to napsala agentura AFP.

Festival dokumentárních filmů Ji.hlava se letos, jako mnoho jiných kulturních akcí, koná on-line. Pořadatelé nicméně upozorňují, že i tak lze čtyřiadvacátý ročník považovat za plnohodnotný. Od 27. října do 8. listopadu nabídne více než 270 filmů, debaty s tvůrci, Inspirační fórum i program pro děti. Mimo jiné budou promítány první ukázky z dokumentu o Milanu Kunderovi nebo retrospektiva k osmdesátinám Karla Vachka. Virtuální návštěva festivalu je možná po akreditaci.

Libanonský prezident Michel Aún požádal někdejšího premiéra Saada Harírího, aby se pokusil sestavit příští vládu. Harírí už premiérský úřad v minulosti zastával několikrát. Naposledy odstoupil před rokem kvůli mohutným protivládním demonstracím. Země je bez vlády od srpna.

Libanon a Izrael budou pod záštitou OSN jednat o svých sporných pozemních a námořních hranicích. Podle agentury AFP to oznámil předseda libanonského parlamentu Nabí Barrí. Agentura AP s odvoláním na Barrího upřesnila, že má jít o nepřímé rozhovory a shoda nyní padla na jejich podobě. Americká diplomacie oznámení uvítala.