Kongres Spojených států amerických

Spojené státy ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjevu hodlají nakoupit rakety do protivzdušných baterií a další vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard korun), oznámil v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Web Politico ovšem podotýká, že doručování materiálu potrvá pravděpodobně delší dobu.

„Česká republika jednala nad rámec očekávání, jako první země, která pomohla Ukrajině po té nevyprovokované agresi,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT americký demokratický kongresman Lloyd Doggett. Ten spolu s dalšími zákonodárci usiloval o návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě, prezidentu Joeu Bidenovi kvůli tomu psal dopisy. Tvrdí také, že na něj udělalo dojem přijetí ukrajinských uprchlíků po ruském vpádu na Ukrajinu.

„Jen velmi málo evropských zemí se chopí vůdčí iniciativy, jako to udělala Česká republika,“ prohlásila v rozhovoru pro ČT jedna z nejvlivnějších republikánských kongresmanek Lisa McClainová. Ta se za přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě přimlouvala s dalšími zákonodárci dopisem prezidentovi Joeu Bidenovi. Je považovaná za druhou nejvýše postavenou republikánku v americké Sněmovně reprezentantů. Zasedá ve výboru pro ozbrojené složky.

Česko by mělo využít návštěvy premiéra Pera Fialy (ODS) k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. V rozhovoru pro ČT to uvedl Dalibor Roháč, který publikuje v prestižních světových médiích a působí jako seniorní expert v think-tanku American Enterprise Institute. Roháč zmínil také polarizaci uvnitř skupiny V4, kdy se Maďarsko a Slovensko odklánějí od bezpečnostních záruk Západu. „Je to prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Prezident Spojených států Joe Biden je přesvědčen o tom, že americký Kongres obnoví válečnou pomoc Ukrajině. Řekl to v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zároveň ale Biden varoval, že pokud se Ukrajina nedočká další americké pomoci, mohlo by ji Rusko připravit o další území.

Více než dvanáct set obviněných, na devět set lidí, kteří přiznali vinu nebo byli odsouzeni, a více než sedm set trestů. Taková je podle médií aktuální bilance vyšetřování, které před třemi lety spustily bezprecedentní povolební nepokoje v sídle amerického Kongresu. Podle deníku The New York Times (NYT) by konečný počet obviněných mohl být až dvojnásobný.

Americký Kongres v rámci návrhu zákona o obranné politice známého pod zkratkou NDAA schválil opatření, které zakazuje i budoucím prezidentům jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci (NATO). Informoval o tom server The Hill. Zákon NDAA včetně tohoto opatření podle očekávání podepíše prezident Joe Biden.

Americká Sněmovna reprezentantů vyjádřila podporu pro vyšetřování prezidenta Joea Bidena. Podle analytiků by mohlo vést k jeho takzvanému impeachmentu – ústavní žalobě na prezidenta. V dolní komoře Kongresu mají většinu republikáni. Výsledek hlasování byl podle amerických médií očekávatelný, sám o sobě však Bidena z ničeho neviní.

Republikáni v americkém Senátu zablokovali návrh demokratického prezidenta Joea Bidena o rozsáhlé finanční pomoci Ukrajině a Izraeli. Výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Bílý dům již dříve varoval, že americké prostředky na pomoc Ukrajině by brzy mohly být vyčerpány. Prezident Biden označil postup republikánů za politické vydírání s tím, že v sázce je příliš mnoho. Již před hlasováním připustil, že je v ohledu ochrany hranic připravený ke „značnému kompromisu“. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Významní investoři společnosti OpenAI, která vyvinula chatovací systém ChatGPT, tlačí firmu k tomu, aby vrátila Sama Altmana do funkce výkonného ředitele. Informují o tom média s odvoláním na své zdroje. Podle některých zdrojů s Altmanem o návratu do funkce jedná správní rada podniku, která ho v pátek večer překvapivě odvolala.

Americký prezident Joe Biden podle očekávání podepsal zákon o krátkodobém financování vlády, který prodlužuje rozpočtové provizorium, informovala agentura Reuters. Učinil tak v poslední den, kdy měl možnost odvrátit možné narušení chodu federálních úřadů.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh o krátkodobém financování vlády, který by zajistil plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. Kongresmani učinili první krok k odvrácení takzvaného shutdownu. Nyní plán projedná Senát, který jej může poslat k podpisu americkému prezidentovi Joeu Bidenovi.

V centru americké metropole se v úterý shromáždili lidé, aby vyjádřili solidaritu Izraelcům ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Cílem manifestace také bylo odsoudit antisemitismus. Lidé podle agentury AP mimo jiné vykřikli „nikdy více“ v odkaze na holocaust a útok Hamásu ze 7. října. Akci doprovodila silná bezpečnostní opatření.

Americká agentura Moody's Investors Service změnila výhled ratingu Spojených států ze stabilního na negativní. Podle agentury Reuters to zdůvodnila především vysokými fiskálními deficity USA a vnitropolitickými neshodami. Krok agentury kritizovala administrativa prezidenta Joea Bidena.

Válku mezi Izraelem a Hamásem,  kterou před měsícem zahájilo palestinské teroristické hnutí útokem na židovský stát, s napětím sleduje i Ukrajina. Někteří její spojenci už teď dělí vojenskou pomoc mezi ni a právě Izrael. Konkrétně se tak děje ve Spojených státech, a to i navzdory opakovaným ujištěním z Washingtonu, že podpora Kyjevu je neutuchající.

Spojené státy mohou podle amerického vojenského analytika Michaela Kofmana využít konflikt na Blízkém východě ke schválení dalších zbraní pro Ukrajinu. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi po bezpečnostní konferenci Czech Security Forum. Minulý týden požádala Kongres administrativa prezidenta Joea Bidena o více než sto miliard dolarů pro vyzbrojování Kyjeva a Jeruzaléma.

Ani třetí hlasování o novém předsedovi za poslední čtyři dny neukončilo krizi, která třetím týdnem ochromuje americkou Sněmovnu reprezentantů. Těsné republikánské většině se opět nepodařilo zvolit předsedu, když její kandidát Jim Jordan znovu ztratil další hlasy stranických kolegů. Bývalý šéf sněmovny Kevin McCarthy poté oznámil, že Jordan už kandidátem republikánské většiny nebude. Nového kandidáta chtějí vybrat zkraje příštího týdne, uvádí list The Washington Post. Krize kolem volby sněmovního předsedy vypukla v době, kdy vláda žádá Kongres o uvolnění desítek miliard dolarů na podporu Ukrajiny a Izraele.

Republikánský kongresman Jim Jordan ve čtvrtek přislíbil, že bude znovu kandidovat na funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů i po dvou kolech hlasování, ve kterých byl neúspěšný. Jen několik hodin předtím přitom svým stranickým kolegům řekl, že svou kampaň pozastaví a podpoří plán rozšířit pravomoci prozatímního šéfa komory Patricka McHenryho, aby zákonodárci mohli projednat naléhavá témata jako je pomoc Izraeli a Ukrajině. Republikáni od této strategie ale nakonec upustili a Jordana tak čeká třetí kolo volby, uvedla agentura Reuters.

Republikáni si v hlasování vybrali za kandidáta na post předsedy americké Sněmovny reprezentantů Jima Jordana, který je spojencem exprezidenta Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura AP. Republikánský kongresman Steve Scalise předtím odstoupil z boje pouhý den poté, co republikáni oznámili jeho nominaci. Bez zvoleného předsedy je sněmovna už déle než týden, a to v době, kdy je třeba řešit další vojenskou pomoc Ukrajině i reakci na útok Hamásu na Izrael.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Odvolaný předseda americké Sněmovny reprezentantů, republikán Kevin McCarthy, se o post znovu ucházet nebude. Svým spolustraníkům to oznámil na jednání několik hodin po svém odvolání. Jedna z nejvyšších amerických ústavních funkcí je prozatímně obsazená McCarthyho spojencem ze Severní Karolíny Patrickem McHenrym. Bílý dům mezitím vyzval dolní komoru Kongresu k urychlenému obsazení pozice. Republikáni nicméně o novém předsedovi hodlají hlasovat až příští týden, píše stanice CNN.

Americký prezident Joe Biden představil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Prezidenti se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal i s americkými zákonodárci a navštívil také Pentagon.