Kongres Spojených států amerických strana 4 z 5

Demokratický senátor za americký stát Arizona Mark Kelly v úterních volbách do Senátu obhájil svoji funkci, píše agentura Reuters. Demokraté i republikáni tak nyní mají v této komoře Kongresu po 49 křeslech. O tom, zda si demokraté současnou těsnou většinu udrží, rozhodnou výsledky ze států Nevada a Georgie. V Nevadě jsou průběžné výsledky velmi těsné, v Georgii se bude v prosinci konat druhé kolo, v prvním těsně zvítězil demokrat.

Sčítání hlasů v amerických volbách do Kongresu se protahuje. Zatímco ve Sněmovně reprezentantů mají republikáni jasný náskok k získání většiny, souboj o Senát je pořád vyrovnaný. Úřady proto už požádaly veřejnost o trpělivost. V Nevadě se kvůli množství předčasně odevzdaných a korespondenčních hlasů nemusejí k výsledku dobrat dříve než v neděli. Situaci po volbách ve Spojených státech v pořadu Události, komentáře okomentovali velvyslanec Miloslav Stašek a novinářka Jana Ciglerová.

Dvě křesla dělí od zisku většiny v Senátu demokraty i republikány. V amerických státech Arizona a Nevada pokračuje sčítání hlasů odevzdaných v úterních senátních volbách. Druhá kola se pak uskuteční v Georgii a na Aljašce, v exklávě na severu však výsledky nebudou ze stranického hlediska rozhodující, protože proti sobě stojí dvě republikánky. Hlasy se sčítají i pro kandidáty do Sněmovny reprezentantů, kde mají podle predikcí větší šanci na získání většiny republikáni. Volební průzkumy předpokládaly výraznější zisky opoziční strany, terčem kritiky se tak pro podporu některých neúspěšných kandidátů stal Donald Trump.

Američané ve volbách vyslali jasnou zprávu, že chtějí zachovat demokracii, řekl prezident Spojených států Joe Biden na tiskové konferenci ve chvíli, kdy se sčítají poslední hlasy z úterních voleb do Kongresu. „Rudá vlna“ se nekonala, řekl demokratický prezident. Poděkoval voličům a slíbil, že je ve druhé polovině mandátu připraven spolupracovat s republikány bez ohledu na výsledky voleb. Zároveň řekl, že zvažuje znovu se ucházet o prezidentský úřad. S rozhodnutím nespěchá, oznámí jej na začátku příštího roku.

Ve Spojených státech se hlasuje o rozložení sil v Kongresu. Sněmovnu reprezentantů i Senát nyní kontrolují demokraté, jejich pozice ale podle průzkumů slábne. Pokud se republikánům podaří jednu z komor ovládnout, zkomplikuje to další vládnutí prezidenta Joea Bidena.

V úterý 8. listopadu budou obyvatelé Spojených států rozhodovat o další podobě Kongresu – konkrétně o obsazení 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 v Senátu. V obou komorách budou o přízeň voličů soupeřit demokraté s republikány. Volit se budou i křesla pěti ze šesti nehlasujících členů Sněmovny reprezentantů. Kromě toho bude 36 z 50 států hlasovat o svých guvernérech. Rozhodovat budou Američané i o soudcích. V šesti státech budou tématem referend potraty, hlasovat se bude ale také například o legalizaci marihuany.

Současný americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump se v neděli na poslední chvíli snažili získat hlasy voličů před úterním vyvrcholením voleb do Kongresu i dalších institucí. Biden na univerzitě ve státě New York hovořil ke studentům, vyzdvihl sílu a možnosti jejich generace. Trump na Floridě varoval před „sílící tyranií levice“ a přiživoval debatu o své možné opětovné kandidatuře do úřadu v roce 2024, informovaly zahraniční agentury.

Současný americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump se v sobotu na poslední chvíli snažili získat hlasy voličů v americkém státě Pensylvánie, kde je mezi kandidáty republikánů a demokratů podle průzkumů jenom nepatrný rozdíl. Trump se voliče snažil přesvědčit, že vítězství republikánů v nadcházejících volbách do Kongresu je nutné, aby se zastavilo ničení země a zachránil americký sen. Biden řekl, že volby mohou být rozhodujícím okamžikem pro celou americkou demokracii.

Ve Spojených státech vrcholí kampaň před volebním superúterým. Hned tři američtí prezidenti, z toho dva bývalí, míří do Pensylvánie – jednoho z klíčových států pro zisk většiny v Kongresu. Joe Biden v týdnu varoval, že demokracie ve Spojených státech je v ohrožení, nejen kvůli popíračům výsledků prezidentských voleb, ale i kvůli množícím se případům politického násilí.

Američtí demokraté usilují v listopadových průběžných volbách o udržení většiny v obou komorách Kongresu. Jejich největší zbraní k mobilizaci voličů se stalo po červnovém zrušení precedentu téma potratů. Šéf Bílého domu Joe Biden slíbil, že pokud jeho strana zvítězí, zajistí, aby bylo právo na interrupce dané ze zákona. Šance demokratů se ale snižují; výbušné téma potratů sice dál hýbe společností, Američany však mnohem víc trápí zdražování a další ekonomická témata, která se daří vyzdvihnout republikánům. Klíčová zůstává otázka potratů hlavně ve státech, kde hrozí kvůli změně guvernéra výrazné zpřísnění zákonů. V dalších státech lidé rozhodnou o interrupcích sami v referendech.

Osmého listopadu budou Američané volit Sněmovnu reprezentantů a část senátorů a guvernérů. Nejen nedávné výroky republikána Kevina McCarthyho vyvolaly obavy, jak velká bude americká podpora pro Ukrajinu, pokud republikáni získají ve sněmovně většinu. Část strany totiž sympatizuje s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho politikou „Amerika na prvním místě“ – otázkou tak je, jak vlivné a průbojné toto křídlo po listopadových volbách bude.

Předčasná možnost volit do Kongresu je ve Spojených státech stále oblíbenější. Některé státy zaznamenávají rekordní zájem, týden před oficiálním termínem voleb má odhlasováno více než 21 milionů Američanů. Předvolební boj na Floridě ovlivňují i možné prezidentské ambice.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Rusko si od únorového začátku invaze na Ukrajinu už několikrát vysloužilo od světových lídrů obvinění z terorismu. V úterý jej oficiálně prohlásil za teroristický stát estonský parlament a stal se tak po Litvě a Lotyšsku třetím národním zákonodárným sborem, který tak učinil. Toto označení má podporu i obou komor amerického Kongresu, USA však Rusko za státního sponzora terorismu zatím neoznačily. Podle odborníků oslovených magazínem Forbes by byl dopad tohoto kroku značný a mohl by ruskou ekonomiku zatížit na desítky let.

Ve sbírkách Knihovny amerického Kongresu se nově objevila kolekce tří desítek českých fotografií od brněnského fotografa Romana France. Největší knihovnu na světě zaujal zejména tím, jak vytváří skupinové portréty. Už před dvěma lety od něj přijala snímky exprezidenta Václava Havla. V USA s ním natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Výbor americké Sněmovny reprezentantů vyšetřující loňský útok na Kapitol si předvolá bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Někdejší republikánský šéf Bílého domu má před komisí podat svědectví v souvislosti s událostmi z 6. ledna 2021, při nichž dav jeho příznivců zaútočil na budovu amerického Kongresu v den potvrzování výsledku prezidentských voleb. Trump v reakci označil výbor za fiasko.

Americký prezident Joe Biden hodlá ve spolupráci s Kongresem přehodnotit vztahy se Saúdskou Arábií. Jde o reakci na nedávné rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců v OPEC+ snížit produkci ropy o dva miliony barelů denně. Podle stanice CNN to ve středu oznámil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Česko dostane od USA podporu 106 milionů dolarů (zhruba 2,7 miliardy korun) na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Prostředky schválil americký Kongres a informovalo o tom české ministerstvo obrany i americké velvyslanectví v Praze.

Americký prezident Joe Biden v projevu ve Filadelfii prohlásil, že extremismus jeho předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa a Trumpových přívrženců mezi republikánskými politiky rozvrací demokracii. Pokračoval tak ve vystoupeních, která mají posílit šance demokratů před listopadovými volbami do Kongresu. Republikáni současnému prezidentovi naopak vyčítají, že svojí rétorikou stále více rozděluje Ameriku.

Americký prezident Joe Biden slíbil zákaz prodeje útočných zbraní, a to v případě, že demokraté v listopadu vyhrají volby do Kongresu. Svůj plán na snížení počtu zločinů se zbraněmi představil v úterý v Pensylvánii. Už letos v létě prošla přísnější pravidla pro nákup zbraní u lidí do 21 let nebo zákaz vlastnit zbraň v případě, kdy jde o pachatele násilí v rodině. Šlo o reakci na masovou střelbu na škole v Uvalde, kde útočník zavraždil 19 dětí a dva dospělé.

Na konci srpna rozhodla administrativa amerického prezidenta Joea Bidena o změně, která se dotkne financování vědy. Podle nového rozhodnutí se k výzkumu placenému americkou vládou už dostane každý – odborné časopisy nebudou moci vyžadovat, aby za tento obsah lidé platili.

Dlouholetý finanční ředitel firmy Trump Organization amerického exprezidenta Donalda Trumpa se po dohodě s obžalobou přiznal k daňovým podvodům, z nichž byl obžalován loni v létě, píše agentura AP. Podle amerických médií si Allen Weisselberg vyjednal mírný trest výměnou za svědectví, které poskytne v podzimním procesu s Trumpovou firmou. Soud v USA ve čtvrtek nařídil upravit a zveřejnit dokumenty o prohledání Trumpova sídla. Tento krok požadují média, pro je i Trump, zatímco ministerstvo spravedlnosti je striktně proti tomu.

V republikánských primárních volbách ve státě Wyoming jasně vyhrála právnička Harriet Hagemanová podporovaná bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ve vnitrostranickém hlasování porazila současnou kongresmanku a exprezidentovu kritičku Liz Cheneyovou. Cheneyovová patří k výrazným tvářím republikánů a před dvěma lety ve stejných volbách drtivě zvítězila. Republikáni vybírali své lídry také na Aljašce.

Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo v pondělí čínské ministerstvo obrany. Pohrozilo zároveň tvrdou reakcí na vměšování se do vnitřních záležitostí Číny. Američtí kongresmani na ostrov, který Peking považuje za svou provincii, přicestovali v neděli a v pondělí se sešli s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Odpoledne místního času (dopoledne SELČ) ostrov opustili. O situaci na Tchaj-wanu bude od 18:28 hovořit v Interview ČT24 sinolog Martin Hála.