Ve sbírkách Knihovny amerického Kongresu se nově objevila kolekce tří desítek českých fotografií od brněnského fotografa Romana France. Největší knihovnu na světě zaujal zejména tím, jak vytváří skupinové portréty. Už před dvěma lety od něj přijala snímky exprezidenta Václava Havla. V USA s ním natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Ve sbírkách amerického Kongresu jsou fotografie brněnského autora France. Fotil lidi, které nikdo nezná
Události v kultuře: Úspěch českého fotografa (zdroj: ČT24)
V deskách měl třicet snímků. Roman Franc je osobně přinesl na Kapitol, do Knihovny Kongresu, tedy nejstarší federální kulturní instituce ve Spojených státech. „Pro mě to je velký den, že moje fotky budou zařazeny vedle fotek, o kterých jsem se učil, miluji je a jsou součástí historie fotografie,“ sděluje Franc.
Devětatřicetiletý umělec vystudoval fotografii na Slezské univerzitě v Opavě. Témata si vybrala Knihovna Kongresu sama. Skupinové portréty ze Skotska, Tichomoří nebo anonymních ukrajinských a romských dělníků na Brněnsku.
„Návštěvníci a badatelé v naší knihovně podle mě budou mít velký zájem o to vidět srovnání, jak se současný fotograf dívá zpět do minulosti, reinterpretuje ji po svém. Romanova práce to podle mě dělá skvěle,“ říká kurátor fotografie z Knihovny Kongresu Micah Messenheimer.
Tradice českých fotografů
Knihovna Kongresu má ve svých sbírkách přes patnáct milionů snímků od samých počátků fotografie. Do místní kolekce patří i fotografie od legendárních českých autorů Josefa Sudka nebo Jana Lukase.
„Je tu tradice českých fotografů. Není to velká kolekce, ale jsme šťastní za tuto příležitost, že můžeme pracovat s Romanem i na budování našich českých fondů ve 21. století,“ doplňuje Messenheimer.
Před dvěma lety zařadila Knihovna Kongresu do sbírky jeho fotografie Václava Havla na konci života. Tentokrát měl o to výjimečnější pocit. Už tu nebyl zájem o velkou postavu evropských dějin 20. století, ale o jeho volnou tvorbu. O tváře lidí, které na rozdíl od Havla nikdo nezná.