Ve sbírkách amerického Kongresu jsou fotografie brněnského autora France. Fotil lidi, které nikdo nezná

2 minuty
Události v kultuře: Úspěch českého fotografa
Zdroj: ČT24

Ve sbírkách Knihovny amerického Kongresu se nově objevila kolekce tří desítek českých fotografií od brněnského fotografa Romana France. Největší knihovnu na světě zaujal zejména tím, jak vytváří skupinové portréty. Už před dvěma lety od něj přijala snímky exprezidenta Václava Havla. V USA s ním natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

V deskách měl třicet snímků. Roman Franc je osobně přinesl na Kapitol, do Knihovny Kongresu, tedy nejstarší federální kulturní instituce ve Spojených státech. „Pro mě to je velký den, že moje fotky budou zařazeny vedle fotek, o kterých jsem se učil, miluji je a jsou součástí historie fotografie,“ sděluje Franc.

Devětatřicetiletý umělec vystudoval fotografii na Slezské univerzitě v Opavě. Témata si vybrala Knihovna Kongresu sama. Skupinové portréty ze Skotska, Tichomoří nebo anonymních ukrajinských a romských dělníků na Brněnsku.

„Návštěvníci a badatelé v naší knihovně podle mě budou mít velký zájem o to vidět srovnání, jak se současný fotograf dívá zpět do minulosti, reinterpretuje ji po svém. Romanova práce to podle mě dělá skvěle,“ říká kurátor fotografie z Knihovny Kongresu Micah Messenheimer.

Tradice českých fotografů

Knihovna Kongresu má ve svých sbírkách přes patnáct milionů snímků od samých počátků fotografie. Do místní kolekce patří i fotografie od legendárních českých autorů Josefa Sudka nebo Jana Lukase.

„Je tu tradice českých fotografů. Není to velká kolekce, ale jsme šťastní za tuto příležitost, že můžeme pracovat s Romanem i na budování našich českých fondů ve 21. století,“ doplňuje Messenheimer.

Před dvěma lety zařadila Knihovna Kongresu do sbírky jeho fotografie Václava Havla na konci života. Tentokrát měl o to výjimečnější pocit. Už tu nebyl zájem o velkou postavu evropských dějin 20. století, ale o jeho volnou tvorbu. O tváře lidí, které na rozdíl od Havla nikdo nezná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026
Načítání...