Ve sbírkách amerického Kongresu jsou fotografie brněnského autora France. Fotil lidi, které nikdo nezná

2 minuty
Události v kultuře: Úspěch českého fotografa
Zdroj: ČT24

Ve sbírkách Knihovny amerického Kongresu se nově objevila kolekce tří desítek českých fotografií od brněnského fotografa Romana France. Největší knihovnu na světě zaujal zejména tím, jak vytváří skupinové portréty. Už před dvěma lety od něj přijala snímky exprezidenta Václava Havla. V USA s ním natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

V deskách měl třicet snímků. Roman Franc je osobně přinesl na Kapitol, do Knihovny Kongresu, tedy nejstarší federální kulturní instituce ve Spojených státech. „Pro mě to je velký den, že moje fotky budou zařazeny vedle fotek, o kterých jsem se učil, miluji je a jsou součástí historie fotografie,“ sděluje Franc.

Devětatřicetiletý umělec vystudoval fotografii na Slezské univerzitě v Opavě. Témata si vybrala Knihovna Kongresu sama. Skupinové portréty ze Skotska, Tichomoří nebo anonymních ukrajinských a romských dělníků na Brněnsku.

„Návštěvníci a badatelé v naší knihovně podle mě budou mít velký zájem o to vidět srovnání, jak se současný fotograf dívá zpět do minulosti, reinterpretuje ji po svém. Romanova práce to podle mě dělá skvěle,“ říká kurátor fotografie z Knihovny Kongresu Micah Messenheimer.

Tradice českých fotografů

Knihovna Kongresu má ve svých sbírkách přes patnáct milionů snímků od samých počátků fotografie. Do místní kolekce patří i fotografie od legendárních českých autorů Josefa Sudka nebo Jana Lukase.

„Je tu tradice českých fotografů. Není to velká kolekce, ale jsme šťastní za tuto příležitost, že můžeme pracovat s Romanem i na budování našich českých fondů ve 21. století,“ doplňuje Messenheimer.

Před dvěma lety zařadila Knihovna Kongresu do sbírky jeho fotografie Václava Havla na konci života. Tentokrát měl o to výjimečnější pocit. Už tu nebyl zájem o velkou postavu evropských dějin 20. století, ale o jeho volnou tvorbu. O tváře lidí, které na rozdíl od Havla nikdo nezná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
20. 2. 2025

Festival Jeden svět letos věnuje zvláštní pozornost dění na Slovensku

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.
19. 2. 2025

Dobrá literatura vychází z přemýšlení o smrti, říká nobelista Pamuk

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.
18. 2. 2025

Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025
Načítání...