Demokraté obhájí většinu v Senátu, jejich kandidátka zvítězila v Nevadě

Demokratická strana v kongresových volbách uhájila dosavadní většinu v Senátu a má dokonce šanci získat jedno křeslo navíc oproti předchozímu volebnímu období. Rozhodující mandát ve prospěch strany vládnoucího prezidenta Joea Bidena zajistila stávající demokratická senátorka Catherine Cortezová Mastová, která podle projekcí agentury AP v Nevadě zvítězila nad republikánským kandidátem Adamem Laxaltem. Biden v první reakci uvedl, že ho výsledek „neuvěřitelně potěšil“.

Cortezová Mastová v průběhu sčítání na svého republikánského rivala mírně ztrácela, ještě v sobotu vedl Laxalt asi o 860 hlasů, nyní má ale demokratka náskok přes šest a půl tisíce hlasů a při sečtení 98 procent lístků má podle projekcí amerických médií křeslo jisté. 

Vítězství Cortezové Mastové znamená, že demokraté mají už teď jistých 50 senátorských hlasů. Tolik jich měli i v posledních dvou letech a většinu jim zajišťovala viceprezidentka Kamala Harrisová, která z titulu své funkce může rozhodovat při rovnosti hlasů.

Demokraté nyní můžou slavit bez ohledu na to, jakým výsledkem skončí 6. prosince druhé kolo voleb do Senátu v Georgii. Pokud by tam byl znovuzvolen senátor Raphael Warnock, měli by demokraté v horní komoře Kongresu dokonce 51 zástupců.

Prezident Biden prohlásil, že je potěšený vývojem ve volbách a že se Republikánská strana musí rozhodnout, kým chce být. „Neuvěřitelně mě to potěšilo. Myslím, že to odráží kvalitu našich kandidátů,“ komentoval obrat v Nevadě prezident Biden, který se v Kambodži účastní summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). „Teď se soustředíme na Georgii. Tam vidíme svou pozici příznivě. A vím, že jsem bláhový optimista,“ dodal.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer uvedl, že voliči odmítli nedemokratický a autoritářský směr, který razí republikánští příznivci bývalého prezidenta Donalda Trumpa, již odmítají uznat porážku v prezidentských volbách z roku 2020. „Amerika ukázala, že věří v naši demokracii,“ uvedl.

Nejlepší výsledek vládnoucí strany za dvacet let

Republikáni mají ale šanci získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, kde mají podle amerických médií zatím jistých 211 křesel. Do většiny jim tak chybí sedm mandátů. Podle poslední projekce společnosti Edison Research demokraté obsadí v dolní komoře nejméně 205 křesel. Ve zbývajících obvodech zatím nelze říct, kdo vyhraje.

Bez ohledu na to, jaké složení nakonec bude mít Sněmovna reprezentantů, nakonec kongresové volby skončily pro stranu vládnoucího prezidenta nejlepším výsledkem za posledních dvacet let, uvedla stanice BBC.

Voliči totiž často zvolenému prezidentovi v půlce jeho mandátu zkomplikují vládnutí tím, že v průběžných volbách svěří jednu nebo obě komory Kongresu do rukou opozice. Stalo se to demokratickému prezidentovi Baracku Obamovi i jeho republikánskému nástupci Trumpovi.

Také před nynějšími volbami se očekávalo, že voliči vzhledem k vysoké inflaci a nízké popularitě prezidenta Bidena vládnoucí stranu citelně potrestají. Výsledky jsou zklamáním pro republikány a vrhají stín na plány exprezidenta Trumpa, který se nejspíš chystá oznámit svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách v roce 2024.

Expert: Demokratická většina v Senátu velkým překvapením není

Rovněž zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal uvedl, že vzhledem k nízkým preferencím Bidena před volbami a vysoké inflaci jde podle expertů o historické vítězství. „Tím, že demokraté udrželi většinu v Senátu, obrátili trend, který v Americe platil po dlouhé desítky let. Prezident a jeho vládní strana v takové situaci ve volbách do Kongresu vždy prohrávali.“

Odborník na USA Jiří Pondělíček ale upozornil, že udržení demokratické většiny v Senátu velkým překvapením není. „V Senátu byly šance spíš vyrovnané, velkou část léta to dokonce vypadalo, že demokraté jsou favorité a že si většinu v Senátu nejspíš udrží. Až v posledních týdnech se ten trend začal obracet,“ připomněl s tím, že poslední odhady před volbami favorizovaly republikány jen těsně.

Jinak je to podle něj v případě Sněmovny reprezentantů. „Ve Sněmovně se čekalo, že republikáni získají většinu alespoň patnácti, dvaceti křesel. Dosavadní demokratická většina tam byla velmi těsná, takže to, že se ještě teď o to bojuje, že pořád ještě nevíme, kdo ovládne Sněmovnu, musí být pro republikány velké zklamání,“ uzavřel expert z Fakulty sociálních věd UK. 

Demokraté získali v Nevadě i státního tajemníka

Demokraté budou mít v Nevadě i další důležitou funkci. Podle agentury AP tam zvítězil jejich kandidát na post státního tajemníka Cisco Aguilar. V hlasování porazil republikána Jima Marchanta, který odmítal potvrdit výhru Bidena v prezidentských volbách v roce 2020.

Marchant patří mezi zastánce nepodložené domněnky šířené bývalým prezidentem Trumpem, že poslední prezidentské volby doprovázely podvody a nesrovnalosti. Úřad státního tajemníka je třetím nejvyšším postem ve státě a mezi jeho úkoly patří také dohled nad konáním voleb. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 18 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 22 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...