Přední republikánka Cheneyová neuspěla v primárkách. Porazila ji Trumpova kandidátka

V republikánských primárních volbách ve státě Wyoming jasně vyhrála právnička Harriet Hagemanová podporovaná bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ve vnitrostranickém hlasování porazila současnou kongresmanku a exprezidentovu kritičku Liz Cheneyovou. Cheneyovová patří k výrazným tvářím republikánů a před dvěma lety ve stejných volbách drtivě zvítězila. Republikáni vybírali své lídry také na Aljašce.

Členové Republikánské strany vybírali zástupce do listopadových všeobecných voleb. Hagemanová měla po sečtení drtivé většiny hlasů náskok více než třiceti procentních bodů a o vítězství už ji tak nemohlo nic připravit.

Cheneyová označila prohru za začátek nové kapitoly své politické kariéry. „Naše práce ještě zdaleka není u konce,“ vzkázala příznivcům, mezi nimiž byl i její otec, bývalý viceprezident Dick Cheney. Již dříve ohlásila, že chce nadále aktivně působit v politice. Spekuluje se také o její prezidentské kandidatuře v roce 2024.

Server Politico nicméně před vyhlášením výsledků psal o „úpadku dvougenerační dynastie Cheneyů“. Kongresmanka v letech 2019 až 2021 za Republikánskou stranu zastávala třetí nejvyšší post ve Sněmovně reprezentantů.

V primárkách v roce 2020 zvítězila s jasnou převahou 73,5 procenta hlasů. Mandát v Kongresu v témže roce nakonec obhájila po obdržení 68,6 procenta hlasů.

7 minut
Volební rodeo v USA se roztáčí, triumfují Biden i Trump
Zdroj: ČT24

Trumpova kritička

Pád popularity datují média do doby, kdy začala veřejně vystupovat proti Trumpovi. Politička patří mezi několik málo republikánů, kteří hlasovali v roce 2021 pro jeho impeachment. Byla nejvýše postavenou členkou strany, která o Trumpovi prohlásila, že není způsobilý vykonávat funkci. Je také členkou výboru pro vyšetřování násilností v Kapitolu z 6. ledna loňského roku.

Koncem minulého roku, asi deset měsíců po hlasování o odvolání prezidenta, ji v průzkumech odmítalo na dvaasedmdesát procent voličů, o téměř čtyřicet procent více oproti konci roku 2020. „Liz, máš padáka,“ vzkázal jí tři měsíce nazpět Trump při návštěvě Wyomingu před několika tisíci podporovateli, kdy vyjádřil svoji podporu Hagemanové.

Vítězství relativního politického nováčka Hagemanové se však s ohledem na předvolební průzkumy předpokládalo. Cheneyovou se přitom podle dřívějších informací chystali podpořit i demokraté a nezávislí, kteří dočasně změnili stranu, aby mohli v republikánských primárkách hlasovat.

Pokračuje tím „vymírání“ republikánských kongresmanů, kteří hlasovali pro druhý Trumpův impeachment, poznamenává AP. Z deseti takovýchto zákonodárců letos v primárkách uspěli jen dva, další čtyři prohráli a zbylá čtveřice mandát neobhajuje. Pro odsouzení tehdejšího prezidenta hlasovalo také sedm republikánských senátorů.

Primárky na Aljašce

Patří mezi ně i Lisa Murkowská, která obhajuje senátorské křeslo za stát Aljaška, kde se v úterý rovněž konaly primárky. Po sečtení zhruba šedesáti procent hlasů byla v čele výsledků. Zatím však nemá vyhráno, protože letos v tomto státě vzhledem ke změnám volebního systému postupují do všeobecných voleb čtyři kandidáti, nezávisle na stranické příslušnosti.

Už během volební noci přitom bylo jasné, že kromě Murkowské postoupí do senátní volby také Kelly Tshibakaová, jež se těší exprezidentově přízni. V klání o křeslo ve Sněmovně reprezentantů na Aljašce postoupili demokratka Mary Peltolaová a republikáni Nick Begich a Sarah Palinová, která je bývalou guvernérkou a někdejší kandidátkou na viceprezidentku USA.

O čtvrtém postupujícím ve středu ráno ještě nebylo rozhodnuto. Peltolaová, Begich a Palinová se také utkali v doplňovacích volbách, které mají rozhodnout o tom, kdo převezme zbývajících několik měsíců z volebního období nedávno zesnulého kongresmana Dona Younga. Vítěz klání bude podle AP možná znám koncem srpna.

Trump vliv ve straně neztrácí

Podporovatelé Republikánské a Demokratické strany ve Spojených státech letos v jednotlivých amerických státech vybírají z kandidátů svých stran, kdo je bude zastupovat v listopadových všeobecných volbách do Kongresu, na guvernérské posty i v jiných místních volbách.

Většina kandidátů, které Trump v současném volebním období podpořil, v primárkách uspěla, což podle jeho příznivců svědčí o jeho pokračujícím vlivu na Republikánskou stranu, píše agentura Reuters.

Podle Reuters exprezident zvažuje, zda bude za dva roky znovu kandidovat do Bílého domu. AP uvedla, že Trump dosud do značné míry dominoval v boji o utváření Republikánské strany k obrazu svému a pomohl dosadit své věrné do klíčových volebních soubojů od Arizony přes Georgii po Pensylvánii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...