Vyšetřovací výbor si předvolá Trumpa, aby podal svědectví kvůli útoku na Kapitol

Výbor americké Sněmovny reprezentantů vyšetřující loňský útok na Kapitol si předvolá bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Někdejší republikánský šéf Bílého domu má před komisí podat svědectví v souvislosti s událostmi z 6. ledna 2021, při nichž dav jeho příznivců zaútočil na budovu amerického Kongresu v den potvrzování výsledku prezidentských voleb. Trump v reakci označil výbor za fiasko.

O Trumpově předvolání výbor rozhodl jednomyslně. Je složen ze sedmi demokratů a dvou anti-Trumpových republikánů, včetně Liz Cheneyové. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů jako celek naopak odmítají s výborem spolupracovat. 

„Je to člověk, který stojí v centru toho, co se 6. ledna stalo. Takže ho chceme slyšet,“ prohlásil podle stanice CNN Bennie Thompson, předseda vyšetřovacího výboru.

Čtvrteční hlasování o Trumpově předvolání je podle zpravodajské televize vystupňováním snahy panelu získat svědectví bývalého prezidenta, ačkoliv v této pozdní fázi vyšetřování je nepravděpodobné, že by bývalý prezident předvolání vyhověl. A výbor pravděpodobně nemá čas na zdlouhavý soudní spor, píše CNN na svém webu.

Na svých sociálních sítích se ve čtvrtek exprezident obořil na členy výboru za to, že ho podle něj nepožádali o svědectví dříve, a panel označil za fiasko.

Pokud by exprezident předvolání nevyhověl, mohlo by to podle agentury Reuters vést k jeho trestnímu stíhání. Federální zákon praví, že neuposlechnutí kongresového předvolání k podání svědectví nebo předložení dokumentů je přečin, jenž se trestá jedním až dvanácti měsíci odnětí svobody.

Závěrečná zpráva se čeká ještě před důležitými volbami

Čtvrteční veřejné slyšení bylo podle agentury AP desáté v řadě a konalo se jen několik týdnů před nadcházejícími volbami do Kongresu. Zabývalo se mimo jiné Trumpovým „duševním stavem“. Stanice BBC napsala, že během něj byly předloženy e-maily a výpovědi svědků, které podle výboru dokazují, že Trump dopředu plánoval zpochybnit výsledky voleb v případě své prohry.

Mohlo by jít o poslední veřejné zasedání výboru před zveřejněním závěrečné zprávy, které se očekává ještě před volbami 8. listopadu, jež rozhodnou o tom, zda Kongres ovládnou demokraté současného prezidenta Joea Bidena, nebo Trumpovi republikáni, poznamenala agentura Reuters.

U budovy Kongresu se 6. ledna 2021 shromáždily tisíce Trumpových stoupenců nespokojených s výsledkem prezidentských voleb, v nichž zvítězil jeho demokratický rival a současný šéf Bílého domu Joe Biden. Stovky z nich vtrhly dovnitř.

V budově předtím začala volební schůze obou komor, která měla na programu potvrzení výsledku voleb. Po tvrdých střetech výtržníků s policisty zůstalo pět mrtvých a více než 100 zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěMáme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty a máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
17:57Aktualizovánopřed 1 mminutou

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 59 mminutami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 3 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...