Bývalý manažer Trump Organization přiznal podvody. Proti exprezidentovi ale zřejmě svědčit nehodlá

Dlouholetý finanční ředitel firmy Trump Organization amerického exprezidenta Donalda Trumpa se po dohodě s obžalobou přiznal k daňovým podvodům, z nichž byl obžalován loni v létě, píše agentura AP. Podle amerických médií si Allen Weisselberg vyjednal mírný trest výměnou za svědectví, které poskytne v podzimním procesu s Trumpovou firmou. Soud v USA ve čtvrtek nařídil upravit a zveřejnit dokumenty o prohledání Trumpova sídla. Tento krok požadují média, pro je i Trump, zatímco ministerstvo spravedlnosti je striktně proti tomu.

Weisselberg byl společně s Trump Organization obviněn z mnohaletého podvodu, který spočíval ve vyplácení extravagantních odměn mimo účetní knihy. „Benefity“ jako využívání luxusních vozů a bytů nebo školné na soukromých školách podle prokurátorů dostávali vysoce postavení manažeři firmy včetně Weisselberga.

On sám údajně federální, státní a městské úřady připravil o více než 900 tisíc dolarů (skoro 22 milionů korun) na nezaplacených či neprávem vrácených daních. 

3 minuty
Události: Trump čelí problémům
Zdroj: ČT24

Podle informací deníku The New York Times (NYT) jej dohoda s prokurátory zavazuje k přiznání viny ve všech patnácti bodech obžaloby. Výměnou za přiznání má dostat pětiměsíční trest; za mřížemi možná ale nestráví více než sto dní, ačkoliv mu původně hrozilo až patnáct let odnětí svobody.

Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvádí, že 75letý Weisselberg by zároveň ve čtvrtek u soudu měl promluvit o roli jeho bývalé firmy v podvodném schématu popsaném vyšetřovateli. Dále by jej prokurátoři mohli předvolat jako svědka při procesu s Trump Organization, jehož začátek se očekává v říjnu.

Blízký podnikatelský partner Trumpa

Weisselberg pro Trumpa pracoval desítky let a je považován za jednoho z jeho nejbližších podnikatelských partnerů. Podle zdrojů deníku NYT odmítl s prokurátory spolupracovat v širším vyšetřování exprezidentových financí a nehodlá u soudu svědčit proti Trumpovi ani jeho dětem.

„Přesto by jeho potenciální svědectví dostalo Trump Organization do nevýhody a pravděpodobně by z něj učinilo ústředního svědka v říjnovém procesu, v němž bude firma čelit mnohým stejným obviněním,“ dodává list.

Média žádají zveřejnění dokumentu, který vedl k prohlídce Trumpova sídla

Pro Trumpa, jakkoli ve věci sám obviněn není, se tak rýsují další právní problémy. Stíhání Trump Organization a jejího dlouholetého finančního ředitele exprezident podobně jako další kauzy označuje za politicky motivované.

Aktuálně exprezident čelí vyšetřování v souvislosti s přechováváním utajovaných dokumentů ve svém floridském sídle.

Kvůli domovní prohlídce naléhají největší americká média na federálního soudce, aby odtajnil dokument, který umožnil FBI zásah v Trumpově rezidenci v rezortu Mar-a-Lago. Sám exprezident zveřejnění podporuje. Ministerstvo spravedlnosti ale žádost odmítá s tím, že by to mohlo ohrozit probíhající vyšetřování a bezpečnost svědků.

Soudce je pro zveřejnění dokumentu

Soud ve West Palm Beach na Floridě ve čtvrtek nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby do poledne 25. srpna (do 18:00 SELČ) redigovalo část dokumentu, který se týká prohledání sídla bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa agenty FBI. Soudce je následně prověří a poskytne ke zveřejnění. Ministerstvo se proti nařízení může odvolat, informují americká média.

Soudce Bruce Reinhart učinil překvapivé rozhodnutí, když mezi oběma protichůdnými požadavky médií a ministerstva spravedlnosti zvolil střední cestu, píše list The New York Times (NYT). „Věřím, že části tohoto přísežného prohlášení mohou být zveřejněny. Rozhodnutí, zda budou mít pro veřejnost význam, či nikoliv, už není na mně,“ prohlásil soudce.

Prohlášení připojená k soudnímu příkazu k domovní prohlídce obsahují detailní a citlivé informace o průběhu vyšetřování a téměř vždy jsou držena v tajnosti až do doby, než je podána obžaloba. „Veřejnost jednoduše nemůže mít pádnější důvody k tomu domáhat se maximální transparentnosti při průběhu tohoto případu,“ řekl právní zástupce jedné z mediálních organizací Charles Tobin.

Zástupce vlády naopak argumentoval, že ve hře je i jiný veřejný zájem, totiž na tom, aby „trestní vyšetřování probíhala bez jakýchkoliv překážek“. „Odtajnění prohlášení by mohlo narušit probíhající vyšetřování,“ řekl šéf oddělení kontrašpionáže na ministerstvu spravedlnosti Jay Bratt.

FBI se zajímala o krabice s dokumenty, které si Trump po volební porážce odvezl z Bílého domu. Podle zákona je měl předat Národnímu archivu. FBI si i z jeho trezoru odnesla jedenáct souborů přísně tajných dokumentů. „Důvodem, proč to FBI spustila, bylo zřejmě to, že se bývalý prezident mohl dopustit několika federálních zločinů, včetně porušení zákona o špionáži,“ řekl soudní reportér agentury AP Mike Balsamo.

Soudní boj se vede o zveřejnění místopřísežného prohlášení, kterým domovní prohlídku soudci ospravedlňovali. Agenti FBI čelí od republikánů a Trumpových fanoušků tak silné kritice, že je musel hájit i Trumpův bývalý viceprezident Mike Pence. „Tyto útoky na FBI musí skončit. Výzvy, aby FBI přišla o peníze, jsou stejně špatné jako výzvy ukončit financování policie,“ prohlásil Pence.

Pence by vypovídání o útoku na Kongres zvážil

Právě bývalý viceprezident nově prohlásil, že by zvážil, pokud by ho výbor pro vyšetření útoku na Kapitol z loňského 6. ledna pozval vypovídat. I to je další linie vyšetřování, ve které Donald Trump jako exprezident figuruje.

Trumpův prezidentský poradce Peter Navarro byl obviněn z pohrdání Kongresem, protože odmítl před vyšetřovacím výborem vypovídat. „Jsem jediným vysoce postaveným poradcem Bílého domu v dějinách této republiky, který kdy byl kriminálně obviněný kvůli něčemu takovému,“ uvedl Navarro.

Dalším ostře sledovaným případem je pokus Trumpova týmu zvrátit výsledky prezidentských voleb před dvěma lety. Před speciální velkou porotu musel předstoupit bývalý Trumpův právník Rudy Giuliani. Dlouhé hodiny vypovídal ve státě Georgia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 14 mminutami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 8 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 9 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 10 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 13 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 14 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 15 hhodinami
Načítání...