Bývalý manažer Trump Organization přiznal podvody. Proti exprezidentovi ale zřejmě svědčit nehodlá

Dlouholetý finanční ředitel firmy Trump Organization amerického exprezidenta Donalda Trumpa se po dohodě s obžalobou přiznal k daňovým podvodům, z nichž byl obžalován loni v létě, píše agentura AP. Podle amerických médií si Allen Weisselberg vyjednal mírný trest výměnou za svědectví, které poskytne v podzimním procesu s Trumpovou firmou. Soud v USA ve čtvrtek nařídil upravit a zveřejnit dokumenty o prohledání Trumpova sídla. Tento krok požadují média, pro je i Trump, zatímco ministerstvo spravedlnosti je striktně proti tomu.

Weisselberg byl společně s Trump Organization obviněn z mnohaletého podvodu, který spočíval ve vyplácení extravagantních odměn mimo účetní knihy. „Benefity“ jako využívání luxusních vozů a bytů nebo školné na soukromých školách podle prokurátorů dostávali vysoce postavení manažeři firmy včetně Weisselberga.

On sám údajně federální, státní a městské úřady připravil o více než 900 tisíc dolarů (skoro 22 milionů korun) na nezaplacených či neprávem vrácených daních. 

3 minuty
Události: Trump čelí problémům
Zdroj: ČT24

Podle informací deníku The New York Times (NYT) jej dohoda s prokurátory zavazuje k přiznání viny ve všech patnácti bodech obžaloby. Výměnou za přiznání má dostat pětiměsíční trest; za mřížemi možná ale nestráví více než sto dní, ačkoliv mu původně hrozilo až patnáct let odnětí svobody.

Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvádí, že 75letý Weisselberg by zároveň ve čtvrtek u soudu měl promluvit o roli jeho bývalé firmy v podvodném schématu popsaném vyšetřovateli. Dále by jej prokurátoři mohli předvolat jako svědka při procesu s Trump Organization, jehož začátek se očekává v říjnu.

Blízký podnikatelský partner Trumpa

Weisselberg pro Trumpa pracoval desítky let a je považován za jednoho z jeho nejbližších podnikatelských partnerů. Podle zdrojů deníku NYT odmítl s prokurátory spolupracovat v širším vyšetřování exprezidentových financí a nehodlá u soudu svědčit proti Trumpovi ani jeho dětem.

„Přesto by jeho potenciální svědectví dostalo Trump Organization do nevýhody a pravděpodobně by z něj učinilo ústředního svědka v říjnovém procesu, v němž bude firma čelit mnohým stejným obviněním,“ dodává list.

Média žádají zveřejnění dokumentu, který vedl k prohlídce Trumpova sídla

Pro Trumpa, jakkoli ve věci sám obviněn není, se tak rýsují další právní problémy. Stíhání Trump Organization a jejího dlouholetého finančního ředitele exprezident podobně jako další kauzy označuje za politicky motivované.

Aktuálně exprezident čelí vyšetřování v souvislosti s přechováváním utajovaných dokumentů ve svém floridském sídle.

Kvůli domovní prohlídce naléhají největší americká média na federálního soudce, aby odtajnil dokument, který umožnil FBI zásah v Trumpově rezidenci v rezortu Mar-a-Lago. Sám exprezident zveřejnění podporuje. Ministerstvo spravedlnosti ale žádost odmítá s tím, že by to mohlo ohrozit probíhající vyšetřování a bezpečnost svědků.

Soudce je pro zveřejnění dokumentu

Soud ve West Palm Beach na Floridě ve čtvrtek nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby do poledne 25. srpna (do 18:00 SELČ) redigovalo část dokumentu, který se týká prohledání sídla bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa agenty FBI. Soudce je následně prověří a poskytne ke zveřejnění. Ministerstvo se proti nařízení může odvolat, informují americká média.

Soudce Bruce Reinhart učinil překvapivé rozhodnutí, když mezi oběma protichůdnými požadavky médií a ministerstva spravedlnosti zvolil střední cestu, píše list The New York Times (NYT). „Věřím, že části tohoto přísežného prohlášení mohou být zveřejněny. Rozhodnutí, zda budou mít pro veřejnost význam, či nikoliv, už není na mně,“ prohlásil soudce.

Prohlášení připojená k soudnímu příkazu k domovní prohlídce obsahují detailní a citlivé informace o průběhu vyšetřování a téměř vždy jsou držena v tajnosti až do doby, než je podána obžaloba. „Veřejnost jednoduše nemůže mít pádnější důvody k tomu domáhat se maximální transparentnosti při průběhu tohoto případu,“ řekl právní zástupce jedné z mediálních organizací Charles Tobin.

Zástupce vlády naopak argumentoval, že ve hře je i jiný veřejný zájem, totiž na tom, aby „trestní vyšetřování probíhala bez jakýchkoliv překážek“. „Odtajnění prohlášení by mohlo narušit probíhající vyšetřování,“ řekl šéf oddělení kontrašpionáže na ministerstvu spravedlnosti Jay Bratt.

FBI se zajímala o krabice s dokumenty, které si Trump po volební porážce odvezl z Bílého domu. Podle zákona je měl předat Národnímu archivu. FBI si i z jeho trezoru odnesla jedenáct souborů přísně tajných dokumentů. „Důvodem, proč to FBI spustila, bylo zřejmě to, že se bývalý prezident mohl dopustit několika federálních zločinů, včetně porušení zákona o špionáži,“ řekl soudní reportér agentury AP Mike Balsamo.

Soudní boj se vede o zveřejnění místopřísežného prohlášení, kterým domovní prohlídku soudci ospravedlňovali. Agenti FBI čelí od republikánů a Trumpových fanoušků tak silné kritice, že je musel hájit i Trumpův bývalý viceprezident Mike Pence. „Tyto útoky na FBI musí skončit. Výzvy, aby FBI přišla o peníze, jsou stejně špatné jako výzvy ukončit financování policie,“ prohlásil Pence.

Pence by vypovídání o útoku na Kongres zvážil

Právě bývalý viceprezident nově prohlásil, že by zvážil, pokud by ho výbor pro vyšetření útoku na Kapitol z loňského 6. ledna pozval vypovídat. I to je další linie vyšetřování, ve které Donald Trump jako exprezident figuruje.

Trumpův prezidentský poradce Peter Navarro byl obviněn z pohrdání Kongresem, protože odmítl před vyšetřovacím výborem vypovídat. „Jsem jediným vysoce postaveným poradcem Bílého domu v dějinách této republiky, který kdy byl kriminálně obviněný kvůli něčemu takovému,“ uvedl Navarro.

Dalším ostře sledovaným případem je pokus Trumpova týmu zvrátit výsledky prezidentských voleb před dvěma lety. Před speciální velkou porotu musel předstoupit bývalý Trumpův právník Rudy Giuliani. Dlouhé hodiny vypovídal ve státě Georgia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 10 mminutami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 1 hhodinou

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 8 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...