V USA se otevřely volební místnosti. Američané rozhodují o novém složení Kongresu

5 minut
Události: Volby v USA
Zdroj: ČT24

Ve Spojených státech se hlasuje o rozložení sil v Kongresu. Sněmovnu reprezentantů i Senát nyní kontrolují demokraté, jejich pozice ale podle průzkumů slábne. Pokud se republikánům podaří jednu z komor ovládnout, zkomplikuje to další vládnutí prezidenta Joea Bidena.

„Aby bylo jasno, tyto volby nejsou referendem. Je to volba. Je to volba mezi dvěma velmi odlišnými vizemi o fungování Ameriky,“ řekl prezident Biden na posledním mítinku na historicky první černošské univerzitě v Bowie ve státu Maryland, obklopujícím hlavní město Washington. „Cítíme v kostech, že demokracie je v ohrožení, a víme, že nastala chvíle, abyste bránili demokracii,“ dodal. 

Bývalý republikánský prezident Donald Trump se svou ženou Melanií odvolil v Palm Beach na Floridě. Před volební místností předpověděl, že republikány čeká skvělá volební noc. Podle televize CNN potvrdil, že svůj hlas dal republikánskému floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi. Na dotaz, zda hodlá za dva roky opět usilovat o Bílý dům, Trump odpověděl: „Myslím, že úterý bude pro mnoho lidí velmi vzrušujícím dnem.“

Už před volbami hovořil o tom, že si republikáni „vezmou zpět Sněmovnu reprezentantů.“ „Získáme taky Senát a s tím celou Ameriku. A co je nejdůležitější, v roce 2024 dostaneme zpět náš úžasný Bílý dům,“ slíbil.

Volby do Kongresu se konají dva roky po prezidentských volbách, platí tedy také za jakýsi test obliby stávajícího šéfa Bílého domu a jeho politiky. Lidé v USA budou volit nové složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu, rovněž ale v šestatřiceti státech a třech teritoriích vyberou nové guvernéry.

 Volební prognostici předpovídají, že republikáni pravděpodobně získají většinu ve Sněmovně reprezentantů a také by mohli získat kontrolu nad Senátem. Stejně jako Biden však jejich zástupci ve volbách argumentují, že letos jde o záchranu země.

Republikáni totiž obviňují Bidenovu vládu také z rostoucích cen a kriminality. Desítky kandidátů však také zopakovaly nepodložená tvrzení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o podvodu při jeho volební porážce v roce 2020. Někteří z těchto kandidátů by mohli uspět jako guvernéři nebo volební administrátoři a hrát ústřední roli v prezidentském klání v roce 2024, dodává agentura Reuters. 

„Biden má poměrně nízké preference, inflace je relativně vysoká. To znamená, že podmínky nejsou dost dobré pro prezidentskou stranu, aby se jí dařilo,“ uvedl profesor politických věd z Georgia State University Jeffrey Lazarus. Podle něj v případě vítězství využijí republikáni své většiny v Kongresu k tomu, aby zahájili vyšetřování Demokratů jako celku, a zvlášť Bidenovy administrativy.

Podobně situaci vidí i bývalý český velvyslanec v USA Petr Kolář. „Midterm volby, až na výjimku, kterou si pamatuju – George W. Bush, jemuž ‚pomohlo‘ 11. září, vždycky prohrává vládnoucí americký prezident nebo jeho administrativa. Biden je nyní v situaci, kdy mu může pomoci už jen zázrak – inflace, velký příliv migantů, spousta dalších věcí mu moc nenahrávají. Spíše lze očekávat, že tu většinu ve Sněmovně reprezentantů ztratí. V Senátu uvidíme, ten je zajímavější,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Zmínil, že vliv exprezidenta Trumpa je v těchto volbách zásadní. „V republikánské straně získávají někteří kandidáti i díky jeho podpoře navrch. Jsou to lidé, kteří se vyjadřují k zahraniční politice dost kontroverzně. Bude to mít vliv nejen na Ameriku, ale také na to, co se děje ve světě, jaký bude přístup k Rusku, Ukrajině nebo Číně,“ dodal s tím, že proto jsou nynější volby důležité.

Také podle publicisty Jefima Fištejna jsou současné volby pro Bidena rozhodující. „Určí nejen způsob, jakým bude vládnout či nevládnout ve zbylých dvou letech, ale určí i povahu prezidentské kampaně. Zatím Biden prohlašuje, že bude kandidovat dále – když ne on, pak není vidět na obzoru žádný jiný kandidát. Biden je dnes už nevolitený. Čili rozhoduje se i o budoucím prezidentovi Spojených států,“ dodal s tím, že každý, kdo bude sledovat volby, je bude sledovat v kuse šest let. „Následující čtyři roky budou ovlivněny výsledkem současných mezivoleb,“ dodal.

V souvislosti s Trumpem a republikány prohlásil, že se nedomnívá, že by se nějakým zásadním způsobem změnil přístup americké politiky k rusko-ukrajinskému konfliktu. „Je důležité, že Trump něco jiného říká v předvolební kampani a pak něco jiného dělá,“ uvedl Fištejn.

Investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu prohlásil, že pokud je inflace osmiprocentní, tak výsledkem je výprask pro stranu, která je zrovna u moci. „Myslím, že v případu sněmovny je to jasný výsledek vítězství pro republikány, ale v případě senátu to není úplně jisté,“ dodal. 

28 minut
UK: Volební superúterý v USA
Zdroj: ČT24

Miliony lidí odvolily předem

První volební místnosti v zemi se otevřely ve státě Vermont na východním pobřeží Spojených států v pět hodin ráno tamního času (v jedenáct dopoledne středoevropského času). Ve většině amerických států se ale místnosti otevírají v sedm hodin ráno místního času. 

Jen několik hodin po začátku volebního dne zapisovatel arizonského okresu Maricopa Stephen Richer řekl, že asi dvacet procent elektronických sčítacích strojů v nejlidnatějším okrese státu je nefunkčních a že technici na jejich opravě pracují. 

Problém podle Richera spočíval v tom, že hlasovací lístky nebyly uvnitř strojů správně seřazeny a nebyly čteny. Úředník dodal, že navzdory problémům budou všechny hlasy sečteny. Poruchy zároveň označil za „zklamání“ a poznamenal, že popírači regulérnosti voleb a konspirátoři, jako je Trump, tento problém „zneužijí“, píše Reuters. Trump a jeho stoupenci situaci ihned okomentovali a nepravdivě tvrdí, že jde o důkaz volebních podvodů ze strany demokratů, píše agentura Reuters. 

Hlasovací místnosti budou otevřeny do večera, ve většině států se zavírají kolem sedmé až osmé hodiny místního času. Možnosti předčasného hlasování využilo přes čtyřicet milionů Američanů, včetně prezidenta Bidena. 

První vlna sčítání začne mezi sedmou a osmou hodinou večerní východoamerického času (ve středu 9. listopadu v jednu až dvě hodiny ráno středoevropského času). Zhruba o tři hodiny později by mohli republikáni získat dostatečný náskok na to, aby experti amerických mediálních organizací mohli předpovědět, jestli ovládli Sněmovnu reprezentantů.

„V ideálním případě by výsledky už tuto noc mohly naznačit, jestli se republikáni dočkají toho velkolepého vítězství. Na druhou stranu, vzhledem k rekordnímu zájmu Američanů o předčasné, korespondenční hlasování se dá čekat, že v některých státech může to čekání trvat dny, ne-li týdny. Navíc není vyloučené, že se dočkáme právních bitev, přepočítávání hlasů,“ uvedl zpravodaj ČT v USA Bohumil  Vostal. Například ve státu Georgie není podle Vostala jasné, jestli se senátní duel nebude konat znovu, pokud ani jeden kandidát nezíská více než padesát procent hlasů. 

Výsledky voleb a případný úspěch republikánů by mohl rovněž ovlivnit postoj USA k masivním dodávkám vojenského materiálu pro Ukrajinu, kterou letos v únoru napadlo Rusko. „Republikáni vysílají různé vzkazy. Jedna z republikánských zákonodárkyň a velká stoupenkyně Donalda Trumpa prohlásila, že až získají většinu, nedostane Ukrajina ani penny,“ upozorňuje Vostal. 

Zároveň je ale podle Vostala důležité, že šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin Mccarthy minulý týden prohlásil, že je stoupencem Ukrajiny, a naopak zkritizoval Bidenovu opatrnou politiku před začátkem války. „Varoval však, že Ukrajina nesmí počítat s tím, že bude dostávat automatické financování. Řekl také, že vše bude muset podléhat větší kontrole,“ zmínil Vostal.  

Obava o bezpečnost voleb

V předvečer volebního dne upozornil deník The New York Times také na to, že se po celé zemi podle jimi oslovených výzkumníků množí případy ruských informačních operací, které mají za cíl ovlivnit průběh voleb. Spekulují i o ovlivňování veřejného mínění na sociálních sítích a zpochybnění podpory Ukrajiny. 

Reportáž deníku hovoří o mapování trollů a botů, jejichž cílem je v internetových diskuzích stejně jako v dřívějších volbách mobilizovat hněv konzervativních voličů a podkopat důvěru v americký volební systém. Podle New York Times je opakujícím se motivem kampaně anonymních účtů také zpochybnění rozsáhlé vojenské pomoci Bidenovy administrativy Ukrajině.

Panují rovněž obavy o uznání výsledků voleb. „Je to velká otázka. I z toho důvodu federální ministerstvo spravedlnosti vyslalo o polovinu více volebních pozorovatelů,“ podotýká také Vostal a dodává, že například republikánský guvernér Floridy Ron DeSantis jim vzkázal, ať na Floridu nejezdí, že nebudou vpuštěni do volebních místností.

„Také například republikánská kandidátka na guvernérku v Arizoně prohlásila, že pokud tyto volby nevyhraje, tak výsledek voleb neuzná, protože půjde o důkaz, že jsou zfalšované,“ dodal Vostal s tím, že konspirační teorie mají v USA živnou půdu i vzhledem k opakovaným nepodloženým výrokům bývalého prezidenta Trumpa o loňských „ukradených“ prezidentských volbách.

Vysoce postavený představitel Agentury pro kybernetickou bezpečnost CISA ale po otevření volebních místností ubezpečil, že „neexistuje žádná konkrétní nebo věrohodná hrozba“, která by narušila probíhající hlasování. 

CISA již v pondělí uvedla, že na volební úterý plánovala zřídit operační centrum, kde bude společně s partnery z veřejného a soukromého sektoru po celé zemi monitorovat průběh voleb.

„V posledních letech se volební úředníci museli potýkat s rostoucím množstvím dezinformací od zahraničních protivníků, které mohou způsobit zmatek ve volební infrastruktuře a podkopat důvěru voličů ve volební proces,“ uvedla minulý týden Kim Wymanová, která v agentuře CISA pracuje jako vedoucí pracovnice pro bezpečnost voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, exploze se ozvaly i v Teheránu

Izrael provedl preventivní útok v Íránu, oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua útok cílil na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. V Teheránu bylo podle agentury AP slyšet několik explozí, o nichž vzápětí informovala také íránská státní média.
02:48Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán neplní jaderné závazky, uvedla MAAE. Izrael dle médií zvažuje útok

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu. Teherán v reakci oznámil protiopatření, včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu. USA v reakci na rostoucí napětí stahují z regionu část diplomatického personálu. Izrael dle NBC News zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský úder na Írán. Podle The Wall Street Journal Jeruzalém zaútočí, pokud Teherán nepřijme americký návrh omezující íránský jaderný program.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna reprezentantů schválila snížení výdajů na veřejnoprávní média

Americká Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila škrty ve výši 9,4 miliardy dolarů (201 miliard korun) určených na financování veřejnoprávního vysílání a programů zahraniční pomoci, informuje agentura AP. Škrty se týkají výdajů, které byly již dříve schváleny Kongresem, a navazují na práci skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE), kterou vedl Elon Musk, doplnila agentura. Návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude hlasovat zřejmě nejdříve v červenci.
před 4 hhodinami

Pád letadla v Indii si vyžádal stovky mrtvých, jeden z cestujících přežil

Zřícení letadla společnosti Air India u západoindického města Ahmadábád nepřežilo nejméně 240 lidí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Upravily tak dřívější odhady, které hovořily o více než 290 obětech. Oficiální počet obětí chtějí zveřejnit až po analýze DNA všech těl. Na palubě stroje mířícího do Velké Británie bylo 242 lidí, jeden cestující nehodu přežil, byl hospitalizován. Indická vláda ve čtvrtek večer oznámila ustavení speciální expertní komise.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Otevírá se příležitost pro zastavení bojů na Ukrajině, míní Reznikov

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.
před 7 hhodinami

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko podniklo další rozsáhlý dronový nálet na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění šestnáct lidí včetně čtyř dětí, uvedla na Telegramu ukrajinská generální prokuratura. Cílem byla rovněž Doněcká a Oděská oblast. Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusové v noci na čtvrtek zaútočili na Ukrajinu 63 drony, z nichž 49 zneškodnila protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 52 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajince k návratu přesvědčí prosperita, říká tamní vicepremiér

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 11 hhodinami

Severním Irskem se šíří vlna násilí vůči migrantům

Severní Irsko sužují od začátku týdne nebývalé protiimigrační protesty, které se zvrhly v násilí. Zranění po útocích maskovaných výtržníků utrpěly desítky policistů. Protestující zapalují domy i auta v reakci na údajný sexuální útok. Rasově motivované nepokoje už odsoudil britský premiér Keir Starmer.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...