Americký Kongres v rámci návrhu zákona o obranné politice známého pod zkratkou NDAA schválil opatření, které zakazuje i budoucím prezidentům jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci (NATO). Informoval o tom server The Hill. Zákon NDAA včetně tohoto opatření podle očekávání podepíše prezident Joe Biden.
Kongres zakázal americkým prezidentům svévolně vyvést zemi z NATO
Opatření do NDAA prosadili senátoři Tim Kaine a Marco Rubio, demokrat a republikán. Podle senátorů prokazuje „americkou podporu Alianci, která je základním kamenem (americké) národní bezpečnosti“ a „dává silný signál autoritářským režimům po celém světě, že svobodný svět zůstává jednotný“, citoval jejich vyjádření The Hill.
Americké členství NATO za svého působení v Bílém domě kritizoval bývalý prezident a nyní pravděpodobný republikánský nominant do příštích voleb Donald Trump. Už v roce 2000 Trump ve své knize „The America We Deserve“ (Amerika, kterou si zasloužíme) napsal, že „stáhnout se z Evropy by zemi zachránilo ročně miliony dolarů“, píše list The New York Times (NYT).
V roce 2018 pak už jako prezident zpochybnil klíčový článek pět smlouvy o společné obraně, když se ptal, zda by se USA měly podílet na obraně malého státu jako Černá Hora, která je tisíce kilometrů daleko. Trump rovněž kritizoval, že evropští partneři z Aliance neplní svůj závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta svého HDP.
Země NATO zvyšují výdaje na obranu
Trumpův možný návrat do Bílého domu v přespříštím roce působil v posledních měsících obavy v evropských diplomatických kruzích, píše NYT. Trump sám svůj postoj k NATO během své nové prezidentské kampaně příliš nekomentuje a na svém předvolebním webu uvádí, že „musíme dokončit proces zásadního přehodnocení účelu NATO a jeho mise, který zahájila moje administrativa (v letech 2016 až 2020)“.
Letošní obranné výdaje jsou v porovnání s rokem 2014 výrazně vyšší u drtivé většiny z 31 členských států Aliance, připomíná týdeník Economist s odkazem na alianční data. Po loňském začátku ruské invaze na Ukrajinu kolem dvaceti evropských států oznámilo, že zvýší své obranné rozpočty.
Také Česko letos schválilo nový zákon, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Česko by tak mělo příští rok poprvé od svého vstupu do Aliance v roce 1999 dosáhnout tohoto limitu. Vláda se k plnění závazku NATO zavázala v programovém prohlášení, podle kterého mají být výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2025.
