Kongres zakázal americkým prezidentům svévolně vyvést zemi z NATO

Americký Kongres v rámci návrhu zákona o obranné politice známého pod zkratkou NDAA schválil opatření, které zakazuje i budoucím prezidentům jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci (NATO). Informoval o tom server The Hill. Zákon NDAA včetně tohoto opatření podle očekávání podepíše prezident Joe Biden.

Opatření do NDAA prosadili senátoři Tim Kaine a Marco Rubio, demokrat a republikán. Podle senátorů prokazuje „americkou podporu Alianci, která je základním kamenem (americké) národní bezpečnosti“ a „dává silný signál autoritářským režimům po celém světě, že svobodný svět zůstává jednotný“, citoval jejich vyjádření The Hill.

Americké členství NATO za svého působení v Bílém domě kritizoval bývalý prezident a nyní pravděpodobný republikánský nominant do příštích voleb Donald Trump. Už v roce 2000 Trump ve své knize „The America We Deserve“ (Amerika, kterou si zasloužíme) napsal, že „stáhnout se z Evropy by zemi zachránilo ročně miliony dolarů“, píše list The New York Times (NYT).

V roce 2018 pak už jako prezident zpochybnil klíčový článek pět smlouvy o společné obraně, když se ptal, zda by se USA měly podílet na obraně malého státu jako Černá Hora, která je tisíce kilometrů daleko. Trump rovněž kritizoval, že evropští partneři z Aliance neplní svůj závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta svého HDP.

Země NATO zvyšují výdaje na obranu

Trumpův možný návrat do Bílého domu v přespříštím roce působil v posledních měsících obavy v evropských diplomatických kruzích, píše NYT. Trump sám svůj postoj k NATO během své nové prezidentské kampaně příliš nekomentuje a na svém předvolebním webu uvádí, že „musíme dokončit proces zásadního přehodnocení účelu NATO a jeho mise, který zahájila moje administrativa (v letech 2016 až 2020)“.

Letošní obranné výdaje jsou v porovnání s rokem 2014 výrazně vyšší u drtivé většiny z 31 členských států Aliance, připomíná týdeník Economist s odkazem na alianční data. Po loňském začátku ruské invaze na Ukrajinu kolem dvaceti evropských států oznámilo, že zvýší své obranné rozpočty.

Také Česko letos schválilo nový zákon, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Česko by tak mělo příští rok poprvé od svého vstupu do Aliance v roce 1999 dosáhnout tohoto limitu. Vláda se k plnění závazku NATO zavázala v programovém prohlášení, podle kterého mají být výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 2 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 4 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 6 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 9 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...