Zelenskyj jednal v Bílém domě. Biden oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu

Americký prezident Joe Biden představil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Prezidenti se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal i s americkými zákonodárci a navštívil také Pentagon.

Biden mimo jiné uvedl, že míru stojí v cestě pouze Rusko, které místo snahy konflikt ukončit shání další zbraně v Íránu a Severní Koreji. Připomněl, že Moskva použije zimu proti Ukrajině jako zbraň. „Jsme s vámi a zůstaneme s vámi,“ řekl Biden Zelenskému a zavázal se podporovat protikorupční reformy. 

Americký prezident mimo jiné uvedl, že Washington pošle Ukrajině druhý systém protivzdušné obrany Hawk od společnosti Raytheon a související vybavení. Zelenskyj za balíček poděkoval. „Obsahuje přesně to, co naši vojáci nyní potřebují,“ řekl.

„Stejně jako jsme nyní odhodláni pomoci Ukrajině bránit se, jsme odhodláni pomoci jí i v budoucnu při obnově a rekonstrukci, včetně podpory reforem, které budou bojovat proti korupci,“ řekl Biden.

Ukrajinský prezident dále uvedl, že se s Bidenem dohodli na konkrétních krocích k rozšíření vývozu obilí z Ukrajiny, který komplikuje ruská blokáda a napětí se sousedním Polskem. Bližší podrobnosti ale nerozvedl.

ATACMS Washington zatím nepošle

„Toto setkání přichází… těsně poté, co Rusko zahájilo další brutální vlnu náletů na pět měst na Ukrajině, které zasáhly kritickou civilní infrastrukturu a mnoho lidí v různých částech země se kvůli tomu ocitlo bez elektřiny,“ připomněl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. 

Biden se rozhodl, že zatím neposkytne Ukrajině rakety ATACMS, ale záležitost není do budoucna stažena ze stolu, oznámil Sullivan. Šéf Bílého domu nicméně zdůraznil, že USA budou pokračovat v podpoře Kyjeva. 

„Inspirovalo to svět, skutečně inspirovalo svět odhodlání bránit tyto principy. A spolu s našimi partnery a spojenci je americký lid odhodlán postarat se o to, abychom zajistili, že svět bude stát při vás,“ prohlásil Biden podle serveru Ukrajinska pravda.

Zelenskyj jednal v Kongresu a Pentagonu

Ukrajinský prezident také ve čtvrtek jednal v americkém Kongresu. Na rozdíl od své první návštěvy ve Washingtonu v loňském roce však na plénu amerického parlamentu nevystoupil a hovořil se zákonodárci za zavřenými dveřmi. Následně navštívil Pentagon.

Zelenskyj se setkal s delegacemi Senátu a Sněmovny reprezentantů, mimo jiné hovořil s předsedou Sněmovny Kevinem McCarthym z Republikánské strany. Část republikánů žádá omezení pomoci Kyjevu. McCarthy označil rozhovor za dobrý a produktivní, novinářům však nechtěl říct, kdy pošle k projednání na plénum dolní komory nový balík vojenské a civilní pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 24 miliard dolarů (551 miliard korun).

McCarthy podle stanice CNN uvedl, že byl proti, aby Zelenskyj znovu vystoupil na společné schůzi obou komor Kongresu, jako tomu bylo v prosinci. Podle něj na to nebyl čas. Na schůzi s ukrajinským prezidentem přišel se skupinou zákonodárců z obou stran. „Udělal jsem přesně to, co jsem udělal s italskou ministerskou předsedkyní (Giorgiou Meloniovou), britským premiérem (Rishi Sunakem),“ cituje CNN McCartyho. Podle stanice se předseda dolní komory nenechal vyfotografovat s ukrajinským prezidentem.

Šéf zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů republikán Michael McCaul uvedl, že Ukrajinu podporuje „většina většiny“ republikánských poslanců, kteří tuto komoru kontrolují. Zelenskyj podle něj řekl, že Ukrajina válku vyhrává. McCaul ale dodal, že zákonodárci potřebují slyšet, zda Ukrajina má jasnou strategii pro vítězství. „Opotřebovávací válka to nevyhraje,“ míní politik.

„Řekl nám, a to cituji pana Zelenského doslovně – pokud nedostaneme pomoc, prohrajeme válku,“ uvedl před novináři šéf demokratických senátorů Chuck Schumer. Podle šéfa republikánských senátorů se jednalo o dobrou schůzku.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ukrajinský prezident žádá spojence o zbraně
Zdroj: ČT24

Zelenskyj po jednání prohlásil, že měl se senátory velmi dobrý dialog. Podle agentury AP se mu od členů horní komory dostalo vřelejšího přijetí než v případě Sněmovny reprezentantů, a to od zástupců obou největších stran.

Od začátku války podle agentury AP Kongres schválil čtyři balíky pomoci Ukrajině ve výši zhruba 113 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).

Nahrávám video
Analytik Bahenský: Jde hlavně o kvantitu dodávek, zázračná zbraň neexistuje
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...