Disent

Hongkongští poslanci jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Stalo se tak necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent přijala podobnou legislativu Čína. Za povstání či velezradu bude od soboty hrozit v Hongkongu doživotní vězení, za držení pobuřujících publikací pak několik let za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila agentura AP.

Češi a Češky se nevyrovnali s komunistickou minulostí, i když si to většina společnosti přeje, řekl v Interview ČT24 ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Klíčem je podle něj vzdělávání, a to zejména mladé generace. Vyjádřil se i k situaci kolem penzí disidentů, kvůli nimž držel protestní hladovku Jiří Gruntorád.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku disidentům, kteří dostatečně dlouho platili odvody. V úterý to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort práce poté připraví také novelu zákona, aby odpůrci komunistického režimu bez potřebné doby důchodového pojištění nemuseli o zmírnění podmínek a dopočítání malého důchodu žádat. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) průměrná penze činila na konci září 20 254 korun.

To nemyslíš vážně, Pavlíčku. Novou inscenaci na motivy života spisovatele a disidenta Pavla Kohouta uvádí Vršovické divadlo Mana. V představení se střetává autorovo prvotní zapálení pro komunismus a následný rozchod s režimem.

S podmíněnými tresty odešli od odvolacího soudu všichni čtyři bývalí příslušníci Státní bezpečnosti obžalovaní z podílu na šikaně disidentů při akci Asanace. Jejich cílem bylo přinutit odpůrce komunistického režimu k odchodu do zahraničí. Verdikt je pravomocný. Odvolací soud v minulosti rozsudky nad čtveřicí zrušil a zastavil trestní stíhání, Nejvyšší soud ale případ znovu otevřel.

Zemřela bývalá televizní redaktorka a disidentka Otta Bednářová. Byla signatářkou Charty 77 a představitelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za protirežimní činnost strávila více než rok a čtvrt ve vězení. Zemřela v úterý v nemocnici na pražských Vinohradech ve věku 96 let, informoval její syn Jiří Bednář.

Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje zvýšení penzí stovek disidentů a disidentek, kteří mají v důsledku někdejších perzekucí nízké příjmy. Úřad bude podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) spolupracovat s Ústavem pro studium totalitních režimů, který bude disidentům vydávat osvědčení, která pak zohlední sociální správa.

Psychiatr Cyril Höschl je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Převzal ji ve středu odpoledne v rezidenci pražského primátora. Kdo letos cenu převezme, ohlásil ráno ve Studiu 6 Jan Pirk, který je předsedou výboru, jenž ocenění za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost uděluje. Podle něj Höschl „vrchovatě splňuje“ všechna čtyři tato kritéria.

Ve věku 89 let v úterý zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová. Jménem rodiny to oznámil předseda správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.

Policie v Hongkongu zatkla dva muže za to, že u sebe měli obrázkové knihy, které úřady považují za „rozvratné“. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC, podle které jde pravděpodobně o první případ zatýkání za pouhé vlastnictví těchto knížek. Jejich vydavatelé loni skončili ve vězení.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

Předseda federální vlády Marián Čalfa se vyjádřil k případu disidenta Miroslava Marečka. Ten na začátku roku 1992 držel hladovku s požadavkem na odhalení a stíhání iniciátorů takzvaného obuškového zákona, využívaného normalizačním režimem k perzekuci lidí, kteří veřejně dávali najevo svůj nesouhlas s poměry v zemi po srpnové okupaci z roku 1968.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před pětačtyřiceti lety vyšel poprvé oficiálně text prohlášení Charty 77. Publikovaly ho ale pouze západní deníky. V té době už komunisté v Československu vyslýchali první signatáře dokumentu, který vyžadoval dodržování lidských a občanských práv. Podle historiků to byl právě zájem Západu, díky kterému se tehdejšímu režimu listinu a její podporovatele nikdy nepovedlo zcela zničit.

Dva přední kubánští disidenti – Guillermo Fariñas a Berta Solerová – kritizují Evropskou unii a europarlament, že nedostatečně podporují úsilí o dodržování lidských práv na karibském ostrově. Oba disidenti zvažují, že vrátí Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, pokud EU nezmění politiku vůči Kubě.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. Potvrdila to jeho manželka a někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Prahu navštívil Tom Stoppard, významný britský dramatik moravského původu a od 70. let také podporovatel protikomunistického disentu v zemích východního bloku. V rozhovoru pro ČST hovořil o literární ceně, jíž propůjčil své jméno a jejímž prostřednictvím od roku 1984 finančně podporoval české autory závažných esejistických děl.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před 25 lety, 27. ledna 1996, zemřela první manželka prezidenta Václava Havla Olga Havlová. V nedožitých 63 letech podlehla rakovině. Chudá dívka z pražského Žižkova se po seznámení s Václavem Havlem zapojovala do disidentských aktivit a v roce 1982 podepsala Chartu 77. Poté, co se stala první dámou, se věnovala pomoci potřebným, díky čemuž byla uznávána po celém světě a několikrát oceněna.

Trutnovský soud se musí znovu zabývat případem disidenta Pavla Wonky odsouzeného v roce 1981 za neoprávněné vniknutí do bytu své tchyně. Krajský soud mu nařídil, aby znovu projednal žádost Wonkova bratra Jiřího o obnovu řízení. Závěr okresního soudu, že řízení obnovit nelze, byl podle odvolacího senátu nesprávný.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a kandidátka na novou ombudsmanku Helena Válková podle webu Info.cz hájila v 70. a 80. letech zákony namířené proti disidentům. Server odkázal na články, které Válková v té době publikovala, jeden z nich napsala spolu s žalobcem z politických procesů z 50. let Josefem Urválkem. Válková však odmítá, že by se podílela na šikaně disidentů, samotný článek označila za součást snahy o humanizaci trestní justice. Chce se bránit soudní cestou.

Padla poslední klapka filmu, který se inspiruje dramatickým životem Václava Havla. Režisér Slávek Horák ho natočil podle vlastního scénáře. Snímek zachycuje události od roku 1968 až k přelomové sametové revoluci nebo Havlův vztah s manželkou Olgou.

Jedinečná muzika na hraně žánrů, které dominuje burácení piana a sugestivní hlas Filipa Topola. To jsou Psí vojáci, jedna z nejvýraznějších kapel, které vzešly z undergroundu, známá písněmi jako Žiletky, Chce se mi spát nebo Marilyn Monroe. Svůj první koncert odehráli právě před čtyřiceti lety, 3. listopadu 1979 na Pražských jazzových dnech. Mladí kluci vzbudili zájem publika i Státní bezpečnosti. Na první výslech musel Topol dřív, než dostal občanský průkaz.

Časopisy a noviny nebyly jedinými médii protikomunistické opozice před rokem 1989. Samizdat se šířil i na VHS kazetách. Ukazoval disidenty v době, kdy o nich lidé mohli jen slyšet z vysílání zahraničního rozhlasu. Jmenoval se Originální videojournal.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.