Znečištění

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.

Emise technologických gigantů exponenciálně vzrostly s rozvojem umělé inteligence (AI). Výzkum Investigate Europe odhalil, že Microsoft a další americké technologické společnosti úspěšně tlačily na Evropskou unii, aby zatajila dopad jejich datových center na životní prostředí.

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.

Obyvatelé podél mexického pobřeží Mexického zálivu se obávají, že se na pláže ve státech Tabasco a Veracruz téměř měsíc poté, co byly zjištěny první známky kontaminace, dostala další ropa, zatímco úřady vyšetřují zdroj úniku. Je možné, že pochází z ropného tankeru u pobřeží Tabasca.

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek oznámil, že kvůli svému střetu zájmů vložil holding Agrofert do svěřenského fondu. Významná část majetku, který spadá pod koncern SynBiol, nicméně zůstává v přímém vlastnictví předsedy vlády. Týká se to třeba slovenské společnosti Istrochem, které patří rozsáhlý areál v širším centru Bratislavy. V souvislosti s ním se už roky řeší velké znečištění. V půdě jsou tam totiž jedovaté chemické látky, které se ukládaly desítky let a dál se šíří. Vyčištění území má stát stovky milionů eur. Podle minulé slovenské vlády se na financování vyčištění měla významně podílet Babišova firma. Současný kabinet Roberta Fica (Smer) ovšem otočil a oznámil, že vše uhradí. Proti tomu však protestuje slovenská opozice. Bližším okolnostem situace se věnovala Jana Neumannová z pořadu Reportéři ČT.

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) opět uložila pokutu firmě BorsodChem MCHZ za znečištění Odry v prosinci předminulého roku. Firma se podle mluvčí inspekce znovu odvolala. Případ tak bude opět řešit ministerstvo životního prostředí (MŽP). Poprvé ČIŽP pokutu udělila minulý rok v září, v prosinci ale ministerstvo rozhodnutí zrušilo. Podle inspekce měla firma vypouštět do řeky kyanid a zinek, které mohly v prosinci roku 2024 otrávit desítky ryb.

Vodárenská akciová společnost (VAS) obnovila po dvou dnech dodávku pitné vody pro Znojmo z úpravny vody, všechny vzorky na výstupu z ní jsou v pořádku, uvedla v neděli pozdě odpoledne mluvčí vodáren Iva Librová. Odstavená byla úpravna preventivně v pátek kvůli úniku kejdy do Dyje ze zemědělského podniku v dvacet kilometrů vzdálených Podmyčích, která následně dotekla až do Znojemské přehrady. Cisterny však budou ještě několik dnů navážet do vodojemů vodu z úpravny ve Štítarech, aby se zásobníky znovu naplnily.

Voda ve Znojemské přehradě je i podle odpoledních měření stále vhodná pro úpravu na pitnou vodu. Ještě ve středu vodohospodáři navýší průtok v Dyji, aby se uniklá kejda ze zemědělského podniku v Podmyčích rychleji zředila. Situace se vyvíjí podle znojemského starosty Františka Koudely (ODS) pozitivním směrem, uvedl po odpoledním jednání vedení města, Povodí Moravy, hasičů a Vodárenské akciové společnosti.

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.

Nízká hladina Lipna odhalila desítky výpustí načerno svedených rovnou do přehrady. Někde je viditelné také znečištění, a to i v místech, kam se chodí lidé koupat. Vše ale ještě musí prověřit vodohospodáři z Povodí Vltavy.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zrušilo pokutu společnosti BorsodChem MCHZ za znečištění řeky Odry. Resort vyhověl odvolání firmy, které letos v září Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila pokutu za vypouštění zinku a kyanidů do řeky. Chemikálie mohly podle inspekce loni v prosinci otrávit desítky ryb. Případem se tak znovu bude zabývat ČIŽP.

Plasty obsahuje spousta výrobků každodenního života – od oblečení, nádobí, až po prkénka na krájení potravin. Právě jejich přítomnost v kuchyni může lidi vystavit drobným plastovým částicím o velikosti několika mikrometrů, takzvaným mikroplastům. Mezi jejich zdroj nyní vědci zařadili další možný – žvýkačky. Mělo by jít sice o potraviny, ale podle studie se z nich mohou uvolňovat až tisíce mikroplastů do slin, takže je člověk může spolknout.

Nový výzkum odhalil, že ani mořští savci, kteří tráví většinu života hluboko pod hladinou oceánu, nejsou imunní vůči toxickým chemikáliím. Vědci odhalili u velryby a delfínů bezprecedentní úroveň kontaminace takzvanými věčnými chemikáliemi, známými pod zkratkou PFAS.

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Když bude pokračovat klimatická změna současným tempem a nepodaří se ji zpomalit, může do konce století dojít v USA k zaplavení tisícovky míst, kde se skladují nebezpečné chemické látky a odpady, varuje nový výzkum, jehož autoři upozorňují, že Američanům ve skutečnosti zbývá času ještě mnohem méně.

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

Nevládní organizace Arnika za finanční podpory České rozvojové agentury mapuje na Ukrajině sanace ekologických zátěží v Dněpropetrovské oblasti. Region je trvale zatížený znečištěním z těžkého průmyslu a od počátku ruské agrese i válkou. Mezinárodní průzkum se zaměřuje na čtyřicet dalších rizikových lokalit. Na životní prostředí mají zničující důsledky třeba provoz těžké techniky, ostřelování průmyslových objektů nebo požáry. Informace o možných znečištěných lokalitách odborníkům předávají hasiči a záchranáři. Ekologové se ale dostanou jen do zlomku doporučených míst.