Grant

Dva čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali prestižní evropské granty. Z této finanční podpory ve výši desítek milionů korun mohou vybudovat své týmy a ještě tak zlepšit výzkum, který provádějí.

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Fyzik Tomáš Neuman, informatik Helmut Schmidt, fyzikální chemik Štěpán Timr, molekulární genetik Teije Middelkoop, kunsthistorička Fedora Parkmannová a historička Veronika Pehe letos získali prémii Lumina quaeruntur. Akademie věd (AV), která tyto prestižní granty udílí, o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. S grantem Lumina se pojí částka až čtyř milionů korun ročně po dobu pěti let, která laureátům umožní založit vlastní vědecké týmy. Ocenění ještě v průběhu středy převezmou v pražské Vile Lanna.

Před třinácti lety se pražská Bertramka vrátila do rukou Mozartovy obce. Slavnou vilu, kde Wolfgang Amadeus Mozart psal operu Don Giovanni, zabavili komunisté v osmdesátých letech. Bohužel teď je zřejmé, že magické místo na pražském Smíchově po změně vlastníka neprospívá. Zahrada pustne a často v ní sídlí narkomani. Turisté a Pražané většinou narazí na uzamčenou bránu. Vila je po většinu času pro veřejnost uzavřená a je v žalostném stavu, přestože jde od roku 2019 o národní kulturní památku. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

V nepálské metropoli Káthmándú v neděli protestovaly stovky lidí proti americké pomoci, o níž začali jednat tamější zákonodárci. Demonstranti se s policisty střetli před budovou parlamentu a snažili se dostat přes zátarasy z ostnatého drátu. Pořádkové síly, včetně nasazených těžkooděnců, je zastavovaly slzným plynem, vodními děly a bambusovými tyčemi. Podle agentury AP bylo několik zraněných na obou stranách.

V genetickém výzkumu stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, řekl genetik a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který 2. února slaví 80. narozeniny. Pačes také uvedl, že se v posledních letech zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. Podotkl však, že je v Česku výzkum rozdrobený grantovým systémem a je třeba posílit institucionální podporu výzkumných organizací – čili peníze na rozvoj.

Čtyři projekty z Česka letos uspěly v soutěži o prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Úspěšní žadatelé se zaměří například na výzkum efektivního ukládání solární energie či nové strategie boje proti rakovině. Informovali o tom zástupci Akademie věd (AV). Za třemi vybranými návrhy stojí právě vědci a vědkyně z akademie, čtvrtý grant podpoří projekt z Univerzity Karlovy.

Budoucí rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam čelí podezření ze záměrných úprav obrazových dat v publikovaných článcích. Od končící rektorky Danuše Nerudové dostal tři týdny na vysvětlení situace a doložení podkladů, že on nebo jeho kolegové nepodváděli, napsal Deník N. Podle Adama šlo maximálně o technická pochybení či nedopatření, která nic nemění na podstatě publikovaných výzkumů.

Prvních šest vědkyň z Masarykovy univerzity získalo grant na restart kariéry. Jeho prostřednictvím se univerzita snaží mladým lidem usnadnit návrat k vědecké práci například po rodičovské dovolené. Na projekt, se kterým o grant žádaly, za dva roky dostanou celkem milion korun.

Do Česka letos putují dva prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Historik filozofie Ota Pavlíček a geofyzik Christian Sippl získali takzvaný ERC Starting Grant, každý ve výši přibližně 1,3 milionu eur (zhruba 34 milionů korun). Díky grantu si založí vlastní týmy a provedou pětiletý výzkum. Pavlíček se bude věnovat hledání a zkoumání rukopisů ze středověkých univerzitních disputací, Sippl se zaměří na výzkum malých zemětřesení v různých částech světa. Oba působí na Akademii věd.

Masarykova univerzita otevírá stipendijní program pro studenty a vědce z Běloruska. Reaguje tak na aktuální situaci v zemi, kde se odehrávají rozsáhlé protesty proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.

Lídři unijních zemí schválili parametry balíku, který má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Odsouhlasili zároveň i podobu budoucího sedmiletého rozpočtu. Summit tak skončí na úsvitu pátého dne. Součástí dohody je i podmínka, že čerpání peněz z fondu bude navázáno na dodržování vlády práva v členských státech. Státy by měly přejít i ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.

Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží v pondělí večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by Česku po této úpravě připadla z grantů menší částka, konkrétní sumu se ale dozví až během pondělního jednání.

Zásadní rozdíly v pohledech na velikost a způsob rozdělování peněz z krizového fondu Evropské unie v pátek ukázala úvodní část summitu prezidentů a premiérů členských zemí. Mezi hlavní sporná témata se podle unijních činitelů během sedmihodinové diskuse zařadily i slevy pro bohaté země z plateb do sedmiletého rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel první část ukončil a s aktéry začal jednat odděleně.

Novým ředitelem Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně bude zakladatel Mezinárodní školy Brno a prezident Nizozemsko-české obchodní komory Pavel Iványi. Nahradí Gorazda Stokina, který centrum vedl sedm let od jeho vzniku. Nový ředitel bude mít za úkol centrum restrukturalizovat a připravit ho pro další grantové období.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu zemím a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Po už čtvrté videokonferenci unijních lídrů to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.

Divadla nehrají, muzikanti ruší koncerty, v knihkupectvích mají zavřeno. Mimořádná opatření přijatá v souvislosti s nemocí COVID-19 tak zasahují i do kultury. Jak moc se aktuální situace na českém nezávislém uměleckém sektoru podepíše, zjišťoval Institut umění – Divadelní ústav (IDU). Zároveň přišel i s návrhy, jakým způsobem se se škodami vyrovnat.

Desítky mladých vědců-chemiků či výzkumných týmů hodlá podpořit Nadace Experientia. Její zakladatelé, vědci Hana a Dalimil Dvořákovi, do ní během příštích dvaceti let vloží 200 milionů korun. Vedle dosavadní podpory stáží a startovacích grantů pro začínající výzkumníky se zaměří i na studenty středních a vysokých škol. Nadace o tom informovala v úterý.

Původem řecký výzkumník Panagiotis Alexiou ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně získal prestižní grant EMBO. Pomůže k vybudování laboratoře propojující biomedicínu a umělou inteligenci. Výše grantu činí 50 tisíc eur (1,26 milionu korun), oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.

Zásluhou fyzikálního chemika Michala Otyepky, zastupujícího ředitele Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci, míří do České republiky vůbec první grant Evropské výzkumné rady (ERC) Proof of Concept na podporu přenosu výsledků výzkumu do praxe. Jeho cílem je připravit dostatečné množství nového uhlíkového elektrodového materiálu a ve spolupráci s komerčním partnerem ověřit jeho využití v zařízeních pro ukládání energie – superkondenzátorech. Zájem o testování už projevila americká korporace a v jednání jsou další významní výrobci z Evropy.

Vědec Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR získal od Evropské výzkumné rady (ERC) grant 2,5 milionu eur (přibližně 64,6 milionu korun) na výzkum fotosyntézy. Na projektu PhotoRedesign bude spolupracovat s vědci z Německa a Velké Británie. Cílem výzkumu je zlepšit schopnost rostlin pohlcovat energii slunečního záření.

Archeolog a prehistorik Michal Ernée, fyzikální chemik Martin Kalbáč a odborník na výzkum složitých systémů Milan Paluš získali grant Akademická prémie. Každý dostane až 30 milionů korun, které mohou čerpat v dalších šesti letech na výzkum, mzdy či technické vybavení. Slavnostní ceremoniál se ve středu uskutečnil v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, laureáty ocenila předsedkyně Eva Zažímalová.

Český botanik Filip Kolář se stal jedním z více než čtyř stovek mladých evropských vědců, kteří získali granty v rámci programu Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podpoří jeho výzkum znásobování genetické informace u rostlin, který může mít praktický význam i pro zemědělce. Kolářovu projektu nazvanému Double Adapt přidělila rada téměř dva miliony eur (asi 52 milionů korun) na pětiletou práci.

Brazilská Národní akademie pro vědecký a technologický rozvoj (CNPq) oznámila, že už nemá dost peněz na výzkumné granty a platy pro vědce. Na ně je odkázáno přes 80 tisíc výzkumníků a studentů, informuje odborný žurnál Sciencemag. Na vědu takto dopadají březnové škrty, které prosadila vláda prezidenta Jaira Bolsonara.