Jaderná elektrárna Temelín

Plzeňská teplárna je o krok blíž dekarbonizaci. Dlouho plánovaný úplný odklon od hnědého uhlí umožní i nově modernizovaná turbína. Cenový odhad ale vzrostl z původních čtyř miliard na sedm. Opoziční zastupitelé si stěžují, že vedení města není schopné zdražení vysvětlit. Podle generálního ředitele je projekt transparentní a projde veřejnou soutěží.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Jaderná elektrárna Temelín v neděli v poledne odpojila od přenosové sítě první výrobní blok kvůli opravě klapky na jednom ze tří systémů technické vody. Reaktor nechají operátoři v takzvaném nahřátém stavu, který umožní jeho rychlejší návrat do provozu. To se předpokládá v nadcházejícím týdnu, sdělil mluvčí elektrárny Marek Sviták. Druhý blok Temelína je na plném výkonu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Česko-francouzském jaderném fóru řekl, že chce s spolupráci s Českem v rozvoji jaderné energetiky posilovat, země by měly sdílet například společný vědecký a diplomatický přístup. Technologie je podle něj klíčová pro zachování nezávislosti a konkurenceschopnosti kontinentu. Česká vláda se v současnosti chystá rozhodnout, zda zadá stavbu jednoho, dvou, nebo čtyř nových bloků. Účastníkem tendru je kromě korejské KHNP i francouzská státní společnost EDF, jejíž nabídku francouzská hlava státu podpořila.

Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.

Jaderná elektrárna Temelín ve středu ráno neplánovaně odpojila druhý výrobní blok od přenosové sítě. Energetici musí opravit těsnění ve vnitřním okruhu chlazení generátoru. Je to v nejaderné části elektrárny. Jde o provozní záležitost, nemá vliv na okolí ani na odběratele. Práce by neměly trvat déle než několik dnů. Vyměnit chladič není možné za plného provozu, informoval vedoucí jaderné komunikace ČEZu Petr Šuleř. Je to první neplánovaná odstávka Temelína od roku 2019, dodal.

V jaderné elektrárně v Temelíně řeší problém s nedostatkem odborníků. Pomoci má nový obor na střední odborné škole a učilišti v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou. Zajistit má specialisty vyučené pro sváření v jaderné energetice. Nyní tam pro ně otevřeli moderní praktickou učebnu.

Finální nabídku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení zájemci, tedy severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Energetická firma ČEZ je nyní vyhodnotí a následně předá hodnotící zprávu ke schválení vládě. ČEZ jejich detaily nezveřejnil. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Teplárna České Budějovice zahájila zkušební provoz 26 kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Temelínský přivaděč pokryje třicet procent potřeby tepla ve městě. Půjde o 750 terajoulů ročně, horkovod by měl dodávat teplo nejméně dvacet let. Město má tak třicet procent tepla za stabilní ceny, které neovlivní vývoj na trhu, řekli zástupci teplárny, města a firmy ČEZ. Horkovod stavěl ČEZ, investice byla 1,69 miliardy korun.

O zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se budou ucházet všechny tři společnosti. Finální nabídku firmě ČEZ odevzdá americká Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KHNP. České televizi to potvrdily jednotlivé společnosti. Podle plánu by měl být nový jaderný blok dokončen do roku 2036. Projekt by tak mohl být největší investicí Česka v novodobé historii.

Soudní dvůr Evropské unie potvrdil platnost sankcí proti Dmitriji Pumpjanskému a jeho ženě Galině, vyplývá z tiskové zprávy instituce. Na sankční seznam EU byl miliardář Pumpjanskij zapsán po invazi Ruska na Ukrajinu kvůli podpoře ruské vlády a tamních státních podniků. V Česku je rodina Pumpjanských spojována se společností na výrobu armatur MSA a hotelem Westend v Marianských Lázních.

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Stavbu úložiště radioaktivního odpadu je potřeba lidem vysvětlit, ale také kompenzovat, zatím se tak ale nestalo, řekl prezident Petr Pavel po dvoudenní návštěvě jižních Čech. Lokalita Janoch u jihočeského Temelína je jedním ze čtyř zvažovaných míst pro úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Jihočeský kraj podle Pavla zároveň potřebuje větší decentralizaci státní správy. V cestách do regionů bude pokračovat, jako další chce navštívit jižní Moravu.

Pro urychlenou stavbu malého modulárního reaktoru v Temelíně se při své návštěvě Jihočeského kraje vyslovil prezident republiky Petr Pavel. Míní, že by ho měl stát začít stavět zároveň s novým blokem v Dukovanech. Prezident v jižních Čechách navštívil České Budějovice, kde se setkal se zástupci samospráv, vystoupil na Kleť a první den návštěvy regionu uzavře v Českém Krumlově.

Zatím třiatřicet českých subjektů získalo od Finančního analytického úřadu (FAÚ) výjimky z protiruských sankcí, píše server Seznam Zprávy. Podle něj o ně žádala třeba energetická společnost ČEZ, aby mohla dále spolupracovat s některými strojírenskými podniky v majetku Rusů.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Energetická společnost ČEZ vypsala miliardový tendr na dodávku dvou generátorů pro Jadernou elektrárnu Temelín. Firmy se do výběrového řízení na klíčové zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu Česka, mohou hlásit do 9. června. Generátory chce ČEZ měnit mezi roky 2028 až 2030, ty současné jsou v provozu od spuštění elektrárny v roce 2000. Cílem je zajistit dlouhodobý provoz elektrárny, generátory proto mají mít životnost aspoň čtyřicet let.

Zabezpečení jaderných elektráren patří ke klíčovým úkolům státu. Podle úřadů je na takové úrovni, že ho nebylo třeba zpřísnit ani v souvislosti s výbuchem v muničních skladech ve Vrběticích a ani poté, kdy Kreml připsal Česko na seznam nepřátelských zemí. V Česku jsou v provozu dvě elektrárny, v Dukovanech a Temelíně, energii vyrobenou z jádra zajišťují pro tuzemské odběratele i evropský export. Tématu zabezpečení jaderných elektráren se věnoval pořad Zóna ČT24.

První blok Jaderné elektrárny Temelín vyrábí jednu desetinu veškeré elektřiny, která se u nás za celý rok spotřebuje. Nyní do něj míří palivo ze zásob, které ještě pochází z Ruska. V budoucnu ho má nahradit palivo od společností z Francie a Spojených států.

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Informoval o tom mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

Ukrajina se připojila k zemím, které plánují výstavbu takzvaných modulárních reaktorů. Jejich výhodou je, že umí vyrobit elektřinu, ale nepotřebují k tomu vnější přívod energie. Pilotní modulární reaktory plánuje postavit také ČEZ u Jaderné elektrárny Temelín a PKN Orlen v Polsku. Prezident ukrajinské společnosti Enerhoatom Petr Kotin předpokládá, že se první takové reaktory objeví ve světě v roce 2028. A Ukrajina by ráda patřila mezi prvními státy, které modulární reaktory postaví. Řekl to v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Julií Netidovovou.

Prezident Miloš Zeman promluvil k českým občanům ve svém vánočním poselství. Tradiční projev pronesl Zeman ze zámku v Lánech, šlo o poslední vánoční poselství současné hlavy státu před koncem prezidentského mandátu. Miloš Zeman proto svůj projev rozdělil do dvou částí. V první se vyjádřil k událostem končícího roku, mimo jiné odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině. V druhé „složil účty“ ze svého více než třicetiletého působení na politické scéně. Uvedl, že jako prezident hájil české národní zájmy. Občanům poděkoval, že ho dvakrát zvolili hlavou státu.