Jaderná elektrárna Temelín strana 3 z 3

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, řekl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

Vláda deklaruje, že vzhledem k vrbětické kauze nepustí do tendru na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany zájemce z Ruska. To by podle velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky nemělo tendr ohrozit. Obávat se podle něj nemusíme ani případného „utažení kohoutků“ s ropou a plynem, Kreml je totiž na prodeji závislý a Evropa už ukázala, že se bez dodávek dokáže obejít. Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš upozornil, že Rusko se stále více izoluje, což vede k jeho zaostávání za srovnatelnými ekonomikami Asie i Latinské Ameriky.

Zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška kritizoval vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO), že hodlá oslovit ruský Rosatom ohledně dostavby Jaderné elektrárny Dukovany. Vadí mu tři věci. Vyslal tím firmě signál, že zakázku může získat. Oslovení je v rozporu s dokumenty schválenými vládou varujícími před bezpečnostním rizikem zapojení Ruska do stavby. A dotazník je v současné chvíli věcně zcela zbytečný. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.

Desítky drobných podnikatelů se odvážily vystoupit proti polostátnímu kolosu ČEZ. Tvrdí, že kvůli jeho postupu jim hrozí krach nebo ekonomické problémy. ČEZ totiž nezaplatil stovky milionů korun, které odvedli na výstavbě teplovodu z Temelína do Českých Budějovic. Do výstavby zasáhl covid. Odevzdání prací se zpozdilo a ČEZ odmítl platit. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.

Firma Tenza, která staví horkovod z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic, vyhlásila úpadek, ČTK to zjistila z insolvenčního rejstříku. ČEZ proto plánuje, že na dokončení projektu za více než 1,4 miliardy korun vypíše nové výběrové řízení. Potrubí horkovodu, který bude teplem zásobovat část Českých Budějovic, má být dlouhé 26 kilometrů. Tenza zatím ČEZu předala patnáct kilometrů, potvrdil mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták. Společnost nedokončí ani výměnu parovodu za horkovody v Brně.

V jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nechala firma ČEZ nainstalovat nový laserový systém, který chrání prostor vybraných budov proti dronům a jiným hrozbám přicházejícím ze vzduchu. Dokáže rozlišit například ptáka od uměle vyrobeného objektu.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vydal společnosti ČEZ povolení k dalšímu provozu prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín, oznámil SÚJB na svém webu. Inspektoři úřadu a další specialisté vyhodnotili přes 163 tisíc stran dokumentů, v Temelíně udělali za poslední tři roky víc než dvě stě kontrol. ČEZ požádal o nové povolení letos 25. března.

Ministerstvo financí se omluvilo za výrok prezidenta Miloše Zemana o jeho exporadci Zdeňku Šarapatkovi. Omluvu zveřejnilo na webu, ve středu ji Šarapatkovi poslalo. Úřad tak učinil poté, co neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Zemanův bývalý poradce Šarapatka stát žaloval poté, co prezident řekl, že jako premiér Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Soudy potvrdily, že tomu tak nebylo.

Jaderná elektrárna Temelín v pátek po poledni připojila první blok k přenosové soustavě. Blok již vyrábí elektřinu, na plný výkon by se měl dostat o víkendu, informoval temelínský mluvčí Marek Sviták. Provozní personál odstavil blok 24. prosince, protože bylo potřeba opravit část chlazení generátoru v nejaderné části elektrárny.

Provoz reaktoru v elektrárně Mühleberg poblíž švýcarského města Bern končí. Elektřinu vyráběl už od roku 1972 a jeho zastavení po 47letém provozu je tak jen dalším znakem toho, že se tato země stále více zaměřuje na obnovitelné zdroje namísto jádra. Ačkoliv jaderná energie zabírá v celosvětovém energetickém mixu menší část než před pár lety a méně se také staví, Česko s výstavbou nového jaderného bloku počítá. Hlavním tahounem ve světě je ale v současnosti Čína.

Příští rok musí ČEZ získat povolení k dalšímu provozu obou bloků jaderné elektrárny Temelín. Povolení je na dobu neurčitou. Temelín by měl být v provozu minimálně do roku 2060, uvedl generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po návštěvě Temelína řekl, že bezpečnostní opatření v Temelíně jsou na stoprocentní úrovni.

Investory nových jaderných zdrojů v Česku mají být dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ – EDU II pro Jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro Jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby bude v pondělí schvalovat vláda. Počítá se s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ, a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Jako podpora státu budou podle návrhu uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZem, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných tomu, jako by si půjčoval stát.

Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech by mohla reálně vyjít na 160 až 200 miliard korun, odhadla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Úvahy, že překročí 300 miliard, považuje za přehnané. Předpokládá ovšem, že stavba bude dobře organizována a řízena, včetně dobře napsané smlouvy s dodavatelem. Pokud by blok nevznikl, muselo by se Česko obrátit k plynu a být závislé na vývoji jeho ceny.

Česko musí v nejbližší době přijmout zásadní rozhodnutí ohledně dalšího rozvoje jaderné energie. Ve hře je jak stavba nových reaktorů, tak modernizace a prodloužení životnosti těch stávajících. Hostem Událostí, komentářů proto byla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Energetická společnost ČEZ není schopna stavět v Česku z vlastních zdrojů nové jaderné bloky, domnívá se odborník na energetiku, bývalý předseda dozorčí rady ČEZu a někdejší šéf Akademie věd Václav Pačes. V pořadu Byznys ČT24 uvedl, že ČEZ by výstavbu mohl financovat jen zčásti, ale musel by mít garanci výkupní ceny vyráběné elektřiny. Možným řešením by podle Pačese spíše bylo, aby vítěz tendru na stavbu vložil do celé akce své peníze a zároveň při ní v maximální míře využil české průmyslové kapacity.