ČEZ musí příští rok získat povolení k dalšímu provozu Temelína

Nahrávám video
Ministr Havlíček: Jádro bude tvořit polovinu českého energetického mixu
Zdroj: ČT24

Příští rok musí ČEZ získat povolení k dalšímu provozu obou bloků jaderné elektrárny Temelín. Povolení je na dobu neurčitou. Temelín by měl být v provozu minimálně do roku 2060, uvedl generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po návštěvě Temelína řekl, že bezpečnostní opatření v Temelíně jsou na stoprocentní úrovni.

„Intenzivně se zabýváme přípravami dokumentů k prodloužení provozování bloků, dokument bychom měli získat v druhé polovině příštího roku,“ řekl Beneš. Jak dále řekl, jde o proceduru, jejíž součástí jsou tisícistránkové dokumenty. ČEZ je musí předložit do poloviny dubna 2020, aby Státní úřad pro jadernou bezpečnost mohl do října 2020 povolení vydat. V říjnu příštího roku skončí platnost současného povolení k provozu.

Nahrávám video
Události: Dana Drábová o jaderné energetice v Česku
Zdroj: ČT24

„Je strašně důležité potvrdit státním úřadům, že elektrárna je spolehlivá. Podle nového atomového zákona je to (povolení) na dobu neurčitou, je tam řada podmínek, které musíte plnit. Pokud je neplníte, vystavujete se riziku, že o povolení můžete přijít,“ řekl Beneš.

Ministr průmyslu a obchodu v pátek řekl, že povolovací proces zatím ČEZ plní podle časového harmonogramu. „Nic není ohroženo,“ sdělil Havlíček.

Získat takové povolení není podle analytika poradenské společnosti ENA a ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora žádná formalita. „ČEZ má své zkušenosti, že nebylo lehké získat podobná povolení pro prodloužení provozu v Dukovanech, nepochybně se na to musí pečlivě připravit. Přípravy zahrnují testy všech základních komponent, certifikace, prověrky,“ uvedl Gavor.

Pokud by potřebné povolení Temelín nezískal, bly by to podle Gavora problém. „Ale nečekám, že by ČEZ opakoval stejné chyby,“ dodal Gavor s odkazem na Dukovany, kde byly problémy s dokumentací ke svárům na potrubí.

Beneš: Temelín by měl fungovat do roku 2061

Temelín by podle Beneše měl fungovat do roku 2060, respektive 2061. Jeden blok ČEZ zprovoznil v roce 2000, druhý v roce 2001. Měly by fungovat minimálně 60 let. „Nicméně je v daleké budoucnosti před námi, jestli pojedou do toho roku, nebo o jedno, dvě desetiletí déle. Ale co se týká perspektivy, jsme si jisti, že elektrárna na to má, je v dobré kondici,“ řekl Beneš.

Reaktorová nádoba by měla vydržet celý provoz elektrárny, jiná zařízení ČEZ postupně modernizuje, některé díly mění za novější.

„Doufám, že se to podaří, protože zatímco stavba pro investora nového jaderného bloku je v podmínkách Evropy noční můrou, provoz již hotového je docela lukrativní záležitostí a ČEZ se bude snažit prodloužit životnost, pokud to ekonomicky půjde,“ říká Gavor.

Podle ministra průmyslu Havlíčka je pak jaderná energetika vlivnou součástí energetické budoucnosti Česka. „Stát jasně řekl, že energetický mix bude založený na jádru, obnovitelných zdrojích, na plynu a bude dojíždět uhlí,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

„Pokud chceme vyměnit uhlí, kterého je dneska padesát procent zdrojů, za jiný zdroj, nezbývá nám než jít cestou jadernou. A samozřejmě posilovat obnovitelné zdroje,“ dodal. „Jádro má dnes třetinu, chceme se posunout v horizontu pětadvaceti let na podíl čtyřiceti až padesáti procent. Dalších pětadvacet až třicet procent budou právě obnovitelné zdroje.“

Nahrávám video
Gavor: Získat povolení není lehké
Zdroj: ČT24

V Temelíně je od 21. června plánovaně odstavený druhý blok. Při dvouměsíční odstávce mění energetici 42 ze 163 palivových souborů. Letos je to druhá odstávka, na jaře byl na dva měsíce odstavený první blok.

Temelín je největším výrobcem elektřiny v Česku, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Od začátku letošního roku vyrobil 8,4 TWh elektřiny, řekl Petr Šuleř z útvaru jaderné komunikace skupiny ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 14 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 22 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...