Fatah

Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan jednal v Istanbulu s vůdcem teroristů z Hamásu Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci. Erdogan po jednání vyzval Palestince k jednotě. Hamás údajně zvažuje přesun politického vedení z Kataru.

Židovský stát stále neoznámil, co podle něj bude s Pásmem Gazy, až skončí válka s teroristickým hnutím Hamás. Premiér Benjamin Netanjahu odmítá, že by ho – jak požaduje Washington a arabský svět – předal do rukou Palestinské autonomie a jejího prezidenta Mahmúda Abbáse. Ten minulý týden jmenoval do funkce palestinského premiéra Muhammada Mustafu, který už vytyčil reformní cíle.

Předseda Palestinské autonomie Mahmúd Abbás přijal demisi, kterou mu podal palestinský premiér Muhammad Ištajja. Abbás ho ale zároveň pověřil, aby kabinet dál vedl, dokud nebude ustavena vláda nová. Krok by mohl otevřít cestu ke Spojenými státy prosazované reformě palestinské samosprávy. „Měl by vzniknout nový, technokratičtější kabinet, který by měl předznamenat možnost palestinského usmíření,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Izrael v úterý zabil zástupce šéfa politického křídla teroristického hnutí Hamás Sáliha Arúrího. Pokud Hamás a teroristické hnutí Hizballáh odpoví stejnou mírou, může to znamenat otevření nové fronty v konfliktu na Blízkém východě, upozorňuje zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Arúrí byl vedoucím představitelem palestinské islamistické skupiny v Libanonu, kterého bude pro hnutí obtížné nahradit. Vůdce spojeneckého Hizballáhu Hasan Nasralláh ve středu prohlásil, že zabití Arúrího bylo očividnou agresí Izraele a vážným, nebezpečným zločinem, k němuž nelze mlčet.

Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi, včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele Pásma Gazy, napsal list The Times of Israel (ToI). K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to vysloužili v úterý kritiku od amerického ministerstva zahraničí.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Izraelská armáda v úterý oznámila, že ve městě Gaza obsadila několik úřadů, které dosud spravovalo teroristické palestinské hnutí Hamás. Jde o vládní areál, ústředí policie a budovu parlamentu. Šéf OSN António Guterres vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen prohlásil, že Guterres není způsobilý pro svou funkci.

Ofenziva v Pásmu Gazy může podle Izraele trvat i čtvrt roku. Jejím cílem je likvidace Hamásu, další plány ohledně enklávy ale zůstávají v mlze. Podle nového dokumentu židovský stát zvažuje vysídlit Palestince na egyptský Sinaj, což Káhira odmítá. Před opětovnou okupací oblasti Izraelem zase varuje spojence Bílý dům. V úvahu přichází i mezinárodní či arabská správa oblasti či návrat umírněné palestinské samosprávy. Podle expertů by byla nejvhodnější civilní vláda místních Palestinců s podporou Fatahu i okolních arabských států a Západu. Jeruzalém se ale obává, že nový režim by nedokázal zabránit dalším protižidovským útokům.

Nejméně pět set lidí zahynulo podle teroristické organizace Hamás ovládající Gazu při izraelském náletu na nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Izraelská armáda uvedla, že výbuch způsobila raketa palestinské teroristické organizace Islámský džihád. O odpovědnosti Izraele nepochybuje řada muslimských zemí, které událost důrazně odsoudily. Ze Západu zní obecná prohlášení, že nelze zasahovat civilní cíle, a výzvy k vyčkání na potvrzení informací.

Ohlášená úplná blokáda Pásma Gazy je bezprecedentní záležitost, kterou řada lidskoprávních organizací považuje za nelegální, uvedla v 90' ČT24 analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Anna Filipi. Pokud dojde na izraelskou pozemní ofenzivu v Gaze, zaplatí za to životy hlavně civilisté, obává se Filipi. Izrael už na jihu země hromadí vojska i těžkou techniku, zatím ale není jasné, zda k operaci reálně dojde, nebo se jedná pouze o snahu teroristy odstrašit. Experti v případě vpádu izraelských sil do Gazy varují před dalším vyhrocením situace. Panují hlavně obavy z rozpoutání nové války s libanonským Hizballáhem.

Izrael už poslal do bojů proti teroristům Hamásu i speciální jednotky, včetně těch nejelitnějších. Jedné z nich se podařilo hned první den zajmout důležitého zajatce, a to během operace za nepřátelskou linií.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Nejméně 21 lidí zahynulo a další utrpěli zranění při požáru budovy v palestinském Pásmu Gazy, informovala ve čtvrtek večer agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle záběrů, které se objevily na sociálních sítích, začala hořet celá rezidenční budova v uprchlickém táboře Džabálija, který leží na severu Pásma.

Při razii izraelské armády v Nábulusu na okupovaném Západním břehu Jordánu zemřelo v noci pět Palestinců a další dvě desítky lidí byly zraněny, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda oznámila, že šlo o operaci proti palestinské skupině Lví doupě a že vojáci zničili její výrobnu výbušnin. V reakci na to oznámila odplatu jiná teroristická skupina Islámský džihád a palestinská média píší o výzvách Palestinců ke generální stávce v Nábulusu. Jeden Palestinec zemřel v noci na úterý také při střetech s izraelskou armádou v Nabí Sálihu severně od Ramalláhu. Podle agentury EFE jde letos o největší počet mrtvých na Západním břehu za noc při razii armády.

Radikální hnutí Hamas vládne v Pásmu Gazy už skoro patnáct let. Evropská unie stejně jako Spojené státy už dříve hnutí označily za teroristickou organizaci, naopak Turecko s ním udržuje kontakty. I když území periodicky prochází konflikty s Izraelem a čelí blokádě, radikálové jsou vojensky odolní. Fungování jejich vlády je z velké části závislé na daních ze zboží, které se do Gazy dostává přes hraniční přechod z Egypta.

Izraelská policie dopadla další dva z šesti Palestinců, kteří začátkem týdne uprchli z izraelské věznice s nejvyšší ostrahou. Informoval o tom policejní mluvčí. Je mezi nimi i Zakaríja Zubajdí, bývalý velitel Brigád mučedníků od al-Aksá. Další jsou členy Palestinského islámského džihádu. Dopadeni tak byli čtyři z šestice vězňů.

Už týden demonstrují Palestinci na Západním břehu proti tamní vládě. Protesty spustila smrt opozičního aktivisty, který zemřel po zadržení palestinskou policií. Fatah je u moci už skoro třicet let a pronásleduje i další oponenty. Navíc stále odkládá svobodné volby.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás oznámil, že se hlavní palestinské frakce dohodly na odložení parlamentních voleb. Krok zdůvodnil nejistotou, zda Izrael umožní hlasování ve východním Jeruzalémě, informovaly agentury AP a Reuters. Za rozhodnutím může být kromě postoje Izraele i to, že odklad působí výhodně pro samosprávu a jejího předsedu Abbáse. Jeho strana Fatah by totiž podle průzkumů ve volbách prohrála.

Jeden z nejvýše postavených palestinských politiků Saíb Irikát leží v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče v izraelské nemocnici. Klíčový vyjednavač při mírových rozhovorech s Izraelem a jeden z hlavních architektů mírové dohody z Osla se začátkem měsíce nakazil covidem-19. Izraelští lékaři podle tamních médií jeho případ konzultují s kolegy v zahraničí.

Od začátku druhé intifády uplynulo dvacet let. Ozbrojené palestinské povstání si vyžádalo tisíce mrtvých na izraelské i palestinské straně. Reagovalo na zklamané naděje po bezvýsledném mírovém summitu v Camp Davidu v červenci roku 2000. Zproblematizovalo historické hodnocení Jásira Arafata a posílilo skepsi Izraelců vůči mírovému procesu.

Americký prezident Donald Trump navrhuje vedle Izraele vznik samostatného palestinského státu s hlavním městem východním Jeruzalémem, kde USA otevřou svou ambasádu. Zároveň řekl, že Jeruzalém bude nedělitelným hlavním městem Izraele. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později dodal, že palestinské hlavní město by mělo být na okraji Jeruzaléma. Palestinské hnutí Hamas označilo Trumpův projev za agresivní a řešení pro Jeruzalém za nesmyslné. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás mluví o konspiraci.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.

Přes značné napětí funguje mezi Izraelem a Gazou hraniční výměna. Potraviny nebo pohonné hmoty proudí do Pásma Gazy přes Kerem Šalom. Pomoc z Kataru se ale nyní zadrhla kvůli neústupnosti hnutí Hamas. Ekonomická situace v přelidněné enklávě tak zůstává velmi napjatá. Do hry navíc vstupují i třenice mezi Ramalláhem a Gazou.