Fatah strana 2 z 2

Radikální hnutí Hamas vládne v Pásmu Gazy už skoro patnáct let. Evropská unie stejně jako Spojené státy už dříve hnutí označily za teroristickou organizaci, naopak Turecko s ním udržuje kontakty. I když území periodicky prochází konflikty s Izraelem a čelí blokádě, radikálové jsou vojensky odolní. Fungování jejich vlády je z velké části závislé na daních ze zboží, které se do Gazy dostává přes hraniční přechod z Egypta.

Izraelská policie dopadla další dva z šesti Palestinců, kteří začátkem týdne uprchli z izraelské věznice s nejvyšší ostrahou. Informoval o tom policejní mluvčí. Je mezi nimi i Zakaríja Zubajdí, bývalý velitel Brigád mučedníků od al-Aksá. Další jsou členy Palestinského islámského džihádu. Dopadeni tak byli čtyři z šestice vězňů.

Už týden demonstrují Palestinci na Západním břehu proti tamní vládě. Protesty spustila smrt opozičního aktivisty, který zemřel po zadržení palestinskou policií. Fatah je u moci už skoro třicet let a pronásleduje i další oponenty. Navíc stále odkládá svobodné volby.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás oznámil, že se hlavní palestinské frakce dohodly na odložení parlamentních voleb. Krok zdůvodnil nejistotou, zda Izrael umožní hlasování ve východním Jeruzalémě, informovaly agentury AP a Reuters. Za rozhodnutím může být kromě postoje Izraele i to, že odklad působí výhodně pro samosprávu a jejího předsedu Abbáse. Jeho strana Fatah by totiž podle průzkumů ve volbách prohrála.

Jeden z nejvýše postavených palestinských politiků Saíb Irikát leží v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče v izraelské nemocnici. Klíčový vyjednavač při mírových rozhovorech s Izraelem a jeden z hlavních architektů mírové dohody z Osla se začátkem měsíce nakazil covidem-19. Izraelští lékaři podle tamních médií jeho případ konzultují s kolegy v zahraničí.

Od začátku druhé intifády uplynulo dvacet let. Ozbrojené palestinské povstání si vyžádalo tisíce mrtvých na izraelské i palestinské straně. Reagovalo na zklamané naděje po bezvýsledném mírovém summitu v Camp Davidu v červenci roku 2000. Zproblematizovalo historické hodnocení Jásira Arafata a posílilo skepsi Izraelců vůči mírovému procesu.

Americký prezident Donald Trump navrhuje vedle Izraele vznik samostatného palestinského státu s hlavním městem východním Jeruzalémem, kde USA otevřou svou ambasádu. Zároveň řekl, že Jeruzalém bude nedělitelným hlavním městem Izraele. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později dodal, že palestinské hlavní město by mělo být na okraji Jeruzaléma. Palestinské hnutí Hamas označilo Trumpův projev za agresivní a řešení pro Jeruzalém za nesmyslné. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás mluví o konspiraci.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.

Přes značné napětí funguje mezi Izraelem a Gazou hraniční výměna. Potraviny nebo pohonné hmoty proudí do Pásma Gazy přes Kerem Šalom. Pomoc z Kataru se ale nyní zadrhla kvůli neústupnosti hnutí Hamas. Ekonomická situace v přelidněné enklávě tak zůstává velmi napjatá. Do hry navíc vstupují i třenice mezi Ramalláhem a Gazou.