Přes značné napětí funguje mezi Izraelem a Gazou hraniční výměna. Potraviny nebo pohonné hmoty proudí do Pásma Gazy přes Kerem Šalom. Pomoc z Kataru se ale nyní zadrhla kvůli neústupnosti hnutí Hamas. Ekonomická situace v přelidněné enklávě tak zůstává velmi napjatá. Do hry navíc vstupují i třenice mezi Ramalláhem a Gazou.
Neústupnost Hamasu připravila zbídačenou Gazu o katarské peníze
Neústupnost Hamasu připravila zbídačenou Gazu o katarské peníze (zdroj: ČT24)
Ačkoliv židovský stát vedl s Hamasem už tři války, hranice není neprostupnou linií. Přejíždějí přes ni i emisaři z Kataru, kteří dovážejí do Gazy v hotovosti peníze v kufrech. Z nich se potom vyplácejí mzdy lidem v Gaze. Vše činí s požehnáním Izraele. „Je to bláznivé. Izrael nepřímo vyjednává s teroristickou organizací, která si za cíl klade vymazání Izraele z mapy,“ upozornil šéfredaktor listu The Times of Israel David Horovitz.
Gaza je v trvalé ekonomické krizi. Zaměstnanci veřejného sektoru nedostávají pravidelně výplaty a místní banky mají omezený přístup do mezinárodního finančního systému. Jako měna tu stále slouží izraelský šekel.
Před týdnem se navíc katarská finanční pomoc zadrhla, když Hamas nepřijal izraelské podmínky. „(Izraelský premiér) Netanjahu si myslel, že něčeho dosáhne vydíráním, ale neuspěl,“ prohlásil představitel Hamasu v Gaze Mahmúd al-Zahár. „Dotace z Kataru bude místo toho použita ve spolupráci s OSN na jiné humanitární projekty,“ uvedl emisar Kataru v Gaze Mohamed al-Imádí.
Palestinci mají spory mezi sebou
K ekonomickým problémům přispívá i rozkol mezi samotnými Palestinci. Do Gazy přestala peníze posílat také Palestinská autonomie ze Západního břehu Jordánu, kde navíc v úterý došlo k mocenskému posunu.
Demisi tam podala vláda, která se aspoň verbálně hlásila k projektu usmíření obou palestinských frakcí, tedy Hamasu a Fatahu. „Demise kabinetu má jediný cíl: umožnit utvoření další separatistické vlády, která bude sloužit jen zájmům (palestinského lídra) Mahmúda Abbáse a jeho hnutí Fatah,“ míní mluvčí Hamasu v Gaze Fauzí Bargúm.
„Hamas se z guerillového hnutí, které se kdysi specializovalo na odpalování autobusů v Tel Avivu, stal faktickým vládcem – a zatím velmi neúspěšným vládcem Pásma Gazy. Teď je tlačen ze všech stran a zelené vlajky Hamasu mají v samotné Gaze konkurenci v podobě černých praporů hnutí Islámský džihád. Hospodářská nouze a politický pat se můžou snadno přetavit v explozi násilí. Zdánlivý klid na hranicích Gazy by v takovém případě vystřídala dokonalá bouře,“ komentuje vývoj blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.