TÉMA

Sociální demokracie

V dotační kauze termálních lázní v Chrastavě soud uznal vinnými všech jedenáct obžalovaných

Krajský soud v Liberci uznal vinnými všech jedenáct obžalovaných včetně bývalého europoslance Roberta Duška (Socdem) v dotační kauze, která je spjatá s výstavbou termálních lázní v Chrastavě, opravou hotelu Praha v Jablonci nad Nisou a rekonstrukcí Liberecké výšiny. Na dotacích tyto tři stavby získaly před více než deseti lety bezmála dvě stě milionů korun, podle obžaloby protiprávně. Duškovi soud uložil za přijetí úplatku pětileté vězení a peněžitý trest půl milionu korun. Nepodmíněné tresty dostali i další čtyři obžalovaní, ostatní podmíněné, někteří v kombinaci s peněžitými tresty.
27. 6. 2023Aktualizováno27. 6. 2023, 16:46|

Šmardovy stanovy neprošly. „Úprk“ delegátů zhatil závěr sjezdu Sociálních demokratů

Vedení Sociální demokracie (SOCDEM, dříve ČSSD) se na 45. sjezdu v Plzni nepodařilo prosadit celkovou změnu stranických stanov. Delegáti přijali jen některé dílčí úpravy označované za „záchranný balíček“. Schválili také zásady pro vnitrostranickou diskusi a pro přijímání sponzorských darů. Někteří straničtí předáci kritizovali delegáty, kteří sjezd opustili předčasně. Ten kvůli tomu v závěru nebyl usnášeníschopný.
11. 6. 2023|

ČSSD se přejmenuje na Sociální demokracii, rozhodl sjezd. Jejím šéfem zůstává Šmarda

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změní po třiceti letech svůj název na Sociální demokracii se zkratkou SOCDEM. V sobotu o tom rozhodl sjezd v Plzni značnou většinou delegátů. Ti si do čela strany opět zvolili Michala Šmardu, který v tajné volbě porazil místopředsedu Břetislava Štefana a někdejšího místopředsedu Lubomíra Zaorálka. Funkci prvního místopředsedy obhájil Igor Bruzl. Šmarda ve svém úvodním projevu prohlásil, že Sociální demokracie musí ukázat, že je prospěšná a není to parta „tlučhubů“. Straně se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby.
10. 6. 2023Aktualizováno10. 6. 2023, 23:48|

ČSSD uvažuje o změně názvu, na sjezdu chce řešit další směřování strany

Na plánovaném sjezdu České strany sociálně demokratické (ČSSD) by měli delegáti mimo jiné probírat změnu názvu na Sociální demokracie se zkratkou soc.dem. O navrhované změně informuje server Novinky.cz s tím, že bývalá vládní strana chce během dvoudenního sněmu probrat hlavně své další směřování.
2. 6. 2023|

Finové zvolili poslance. Volby vyhráli opoziční konzervativci, Marinová uznala porážku

Opoziční konzervativní Národní koaliční strana vyhrála nedělní parlamentní volby ve Finsku. Sociální demokraté premiérky Sanny Marinové skončili až třetí. Vyplývá to z výsledků po sečtení hlasů, uvedla agentura AP. Předseda Národní koaliční strany Petteri Orpo dostane jako první šanci sestavit vládu, premiérka Marinová uznala porážku.
2. 4. 2023Aktualizováno3. 4. 2023, 06:25|

Únor 1948 přinesl konec demokracie v Československu na čtyřicet let

Před pětasedmdesáti lety dostal politický převrat k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) vedenou Klementem Gottwaldem. Československo se tak na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Pro zemi to znamenalo zaostávání za světem, devastaci hospodářství, velké materiální a morální škody i lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy tehdejší prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku KSČ, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové – navržené komunisty.
25. 2. 2023|

„Za Putina jednoznačně ne.“ Statisíce Rusů zůstávají kvůli mobilizaci v zahraničí

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.
26. 11. 2022|

V Dánsku se konají předčasné parlamentní volby. Premiérka chce politickou jednotu

Dánové v úterý hlasují v předčasných parlamentních volbách, které by mohly vést ke vzniku širší koalice tvořené středolevými a středopravými politickými stranami. Volební místnosti se otevřely v 8 hodin ráno, uzavřeny budou o dvanáct hodin později.
1. 11. 2022|

Německo umožní čínské firmě převzít podíl v hamburském přístavu. Bude ale méně než čtvrtinový

Německá vláda schválila možnost převzetí podílu hamburského přístavu čínskou rejdařskou společností Cosco – podíl ale bude menší než pětadvacet procent. Firma tak nezíská vliv na rozhodování provozovatele největšího německého nákladního přístavu.
26. 10. 2022|

Lotyši do parlamentu nejspíš nepustili dříve silnou proruskou sociální demokracii

Sobotní parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Podle lotyšské tiskové agentury LETA a televize LSM získala 22 procent hlasů. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.
1. 10. 2022Aktualizováno1. 10. 2022, 22:26|

Válka mění německou politickou krajinu. Scholzovi sociální demokraté ztrácejí na konzervativce

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.
18. 5. 2022|

Německá vláda je pod tlakem veřejnosti, která chce Ukrajině poslat těžké zbraně

Tlak veřejnosti na německou vládu, aby z armádních skladů poslala na ukrajinské bojiště vojenskou techniku, roste. Otázka dodávek těžkých zbraní ukrajinské armádě je ale pro Berlín velkým politickým dilematem. Pro vládní sociální demokraty je totiž těžké vzdát se svých proruských postojů.
9. 4. 2022|

Švédský parlament schválil Anderssonovou do čela vlády. Před týdnem rezignovala hned po zvolení

Švédský parlament opět schválil sociální demokratku Magdalenu Anderssonovou jako premiérku země. Anderssonová byla předsedkyní švédské vlády parlamentem potvrzena již minulý týden ve středu, pouhých několik hodin poté ale rezignovala, když poslanci neodsouhlasili vládní návrh rozpočtu a podpořili naopak opoziční předlohu. Anderssonová se stala první ženou v premiérské funkci v historii Švédska.
29. 11. 2021Aktualizováno29. 11. 2021, 21:03|

Nová švédská premiérka Anderssonová odstoupila hned v den svého zvolení

Nová švédská premiérka, sociální demokratka Magdalena Anderssonová, se vzdala funkce hned v den svého potvrzení v parlamentu. Bezprostředním důvodem jejího kroku bylo neschválení vládního návrhu rozpočtu. Schválen byl naopak opoziční návrh, načež Zelení, kteří byli menším koaličním partnerem, oznámili, že novou vládu opouštějí. Čtyřiapadesátiletá politička nyní doufá, že stane v čele menšinové, už čistě sociálnědemokratické vlády.
24. 11. 2021Aktualizováno24. 11. 2021, 21:24|

Vítězství pravice otevírá prostor pro politiku sociální demokracie, předpovídá Špidla

Sociální demokracie nebude v Poslanecké sněmovně, kde působila nepřetržitě od roku 1992. Naše nejstarší politická strana nezískala ani pět procent hlasů voličů a končí její předseda Jan Hamáček a celé vedení. Podle bývalého premiéra, někdejšího předsedy strany a poradce Jany Maláčové Vladimíra Špidly zastínilo stranu ANO, do budoucna ale podle něj bude o sociálnědemokratickou politiku zájem. Byl hostem Interview ČT24.
11. 10. 2021|

Samozřejmě zůstanu kancléřem, odmítá Kurz obvinění z korupce. Koaliční Zelení zpochybňují jeho způsobilost

Rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) hodlá zůstat v úřadě i po oznámení rakouské prokuratury, že jeho a dalších devět lidí viní z úplatkářství a zpronevěry. Potvrdil to ve zpravodajském pořadu ZiB2 rakouské televize ORF. Podle Kurze neexistuje žádný náznak, že byl osobně zapojen do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství. Zelení, kteří jsou s lidovci (ÖVP) v koalici, zpochybnili způsobilost Kurze vykonávat kancléřskou funkci. Opoziční strany chtějí v parlamentu vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry kancléři.
7. 10. 2021Aktualizováno7. 10. 2021, 19:28|

Švédský premiér Löfven chce podat demisi a dát tak prostor svému nástupci

Švédský premiér Stefan Löfven oznámil, že v listopadu podá demisi. Chce svému nástupci umožnit, aby se připravil na volby v příštím roce. Informovala o tom agentura AFP. Podpora vládnoucích sociálních demokratů klesla na minimum od počátku pandemie, vyplývá z průzkumu agentury Sifo.
22. 8. 2021|

Před sto lety vznikla KSČ. Než ji ovládl Gottwald, fungovala „po našem“

Největší komunistická strana v poměru k počtu obyvatel na světě vznikla před sto lety v Československu, kdy se pod vedením Bohumíra Šmerala odštěpila od sociálních demokratů. Stala se pak nedílnou součástí politického systému první republiky a po roce 1948 také rozhodující a totalitní mocí v zemi. Ustavující sněm KSČ začal před stoletím, 14. května 1921.
14. 5. 2021|

Ze stávky chtěli revoluci. Kladenské radikály před stoletím řešil soud, Zápotockého poslal do vězení

Prosinec roku 1920 se nenesl v klidné předvánoční náladě, ale naopak v revolučním duchu. V řadě měst se tisíce dělníků rozhodly připojit ke stávkám, obsadily podniky, radnice, elektrárny. Jedním z ohnisek bylo Kladno, kde stávku vedl i budoucí prezident Antonín Zápotocký. Žádal nejen zvýšení mezd dělníků, ale i konec vlády. Po zatčení tisíců protestujících ale nakonec stávky ustaly. Soud před sto lety, 13. dubna 1921, rozhodoval i o osudu kladenských radikálů, Zápotocký skončil ve vězení. Konflikt, kvůli kterému bylo na části území vyhlášeno i stanné právo, přitom začal jako vnitrostranický spor sociálních demokratů o vlastnictví Lidového domu.
13. 4. 2021|

V čele ČSSD zůstává Jan Hamáček, záda mu bude dál krýt Onderka. Ve vedení skončili Petříček i Šmarda

Předsedou ČSSD byl znovu zvolen Jan Hamáček, záda mu bude jako statutární místopředseda nadále krýt Roman Onderka. Hamáček na sjezdu strany zvítězil nad poslankyní Kateřinou Valachovou i ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem. Dostal hlasy 140 z 270 delegátů. Petříček a Valachová byli v kandidátských projevech kritičtí vůči koaliční spolupráci s ANO. Hamáček coby její spoluarchitekt a vicepremiér se sice vůči některým krokům ANO ohradil, odchod z vlády by však považoval za chybu.
9. 4. 2021Aktualizováno9. 4. 2021, 23:13|

Reakce na volební fiasko CDU se vrší. Pro konzervativce je to budíček, řekl Söder

Výsledek nedělních zemských voleb v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci svědčí o podlomené důvěře v politiku. Prohlásila to spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, jejíž strana je jedním z vítězů. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, jehož strana sice skončila druhá, ale kvůli propadům je považována za poraženého, označil výsledek za zklamání. Bavorský premiér Markus Söder, kterého analytici označují za možného kancléřského kandidáta konzervativní koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU), hovoří o budíčku pro CDU/CSU.
15. 3. 2021Aktualizováno15. 3. 2021, 14:30|

Německá CDU propadla v obojích zemských volbách. Vítězství připadá Zeleným a SPD

Nejhorší porážku v dějinách obou zemí utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci – v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství Zelených premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.
14. 3. 2021Aktualizováno15. 3. 2021, 08:11|

Německo zahajuje supervolební rok. Náladu voličů otestují dvě zemská klání

Německo čeká první dějství letošního volebního maratonu, který zakončí v září volby do Spolkového sněmu. Zemské poslance vybírají v neděli voliči v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, tedy v prvních dvou z celkem šesti zemí, které si letos zvolí nové parlamenty. Oboje volby jsou důležitým testem pro nové celostátní vedení křesťanských demokratů (CDU) v čele s Arminem Laschetem. Nebudou to mít ale vůbec jednoduché. Bádensko-Württembersko vede už deset let politik Zelených a v čele Porýní-Falce se zase po tři dekády střídají zástupci sociálních demokratů (SPD).
14. 3. 2021|

Rumunský premiér zklamaný z překvapivé volební prohry odstoupil. Vítěz ale koalici asi nesestaví

Opoziční sociální demokraté (PSD) zaznamenali překvapivé vítězství v nedělních parlamentních volbách v Rumunsku. Po sečtení hlasů z 99 procent volebních místností získali 30 procent, jejich šance na sestavení vlády jsou však zřejmě malé. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se rýsuje středopravicová vládní koalice. Liberální premiér Ludovic Orban ale oznámil, že kvůli výsledku odstupuje z čela vlády, a naznačil, že nebude usilovat o premiérské křeslo. Hlasování poznamenala rekordně nízká účast.
7. 12. 2020Aktualizováno7. 12. 2020, 19:08|