Dalekohled

Kybernetické útoky se nevyhýbají ani špičkovým vědeckým zařízením. Po loňském vyřazení observatoře ALMA letos v létě hackeři narušili chod dalšího důležitého dalekohledu, tentokrát na Havaji.

Největší pozemský teleskop ALMA se stal o víkendu terčem kybernetického útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Oznámilo to vedení observatoře, která se nachází v Chile. Útok, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, nepoškodil ani antény, ani shromážděná vědecká data, napsala agentura AFP.

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou nově zveřejněných snímcích se vyjímá největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky galaxie Cartwheel vzdálené 500 milionů světelných let. Pořídil je vesmírný teleskop Jamese Webba, který od ledna letošního roku z pozice vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země pozoruje vesmír.

Americký prezident Joe Biden ukázal veřejnosti první vědecký snímek, který pořídil kosmický Webbův dalekohled. Je na něm vidět kupa galaxií ve velmi vzdáleném vesmíru.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně připravují návrh prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část světelného spektra.

Čínská média oznámila, že její obří teleskop Sky Eye pravděpodobně zachytil mimozemské signály. Podle zprávy agentury Bloomberg o tom informoval čínský deník Science and Technology. Vědci, o jejichž práci se tvrzení opírá, nicméně sami uvádějí, že podezřelý signál může být i druhem rádiového rušení.

Tým astronomů tvrdí, že odhalil zdroj slavného mimozemského signálu, který byl objeven téměř před půl stoletím. Signál dostal přezdívku Wow! a byl celé desítky let považován za nejlepšího kandidáta na informaci od nějaké mimozemské civilizace.

Experti z Česka zmodernizovali dalekohled na observatoři La Silla v Chile. Během následujících měsíců na něj bude nainstalován nový spektrograf pro vyhledávání exoplanet – tedy planet, které obíhají jiné hvězdy než Slunce. Dalekohled budou řídit vědci z hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve středočeském Ondřejově.

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila ostrý snímek jasné hvězdy, který je důkazem, že optika vesmírného dalekohledu Jamese Webba zřejmě funguje naprosto perfektně.

Prvním cílem vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) bude hvězda nacházející se relativně blízko Zemi v souhvězdí Velké medvědice. Vědci ji využijí k zaostření všech osmnácti segmentů primárního zrcadla teleskopu. Informovala o tom na svém webu americká vesmírná agentura NASA.

Vesmírný teleskop Jamese Webba dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země. Na Twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Blíží se finále nejdůležitější astronomické operace za posledních třicet let. Vesmírný teleskop Jamese Webba by měl v pondělí dorazit do cíle půl druhého milionu kilometrů od Země. Pomocí raketového motoru provede poslední manévr, aby se dostal na požadovanou dráhu.

Tým ovládající vesmírný teleskop Jamese Webba v úterý večer dokončil důležitou etapu mise, když se mu podařilo rozvinout celý sluneční štít. Informovala o tom agentura AFP s tím, že jde o důležitý prvek sestavování zařízení. Raketa s teleskopem odstartovala 25. prosince z Francouzské Guyany a zařízení je nyní vzdáleno 900 tisíc kilometrů od Země.

Zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo naši sluneční soustavu se po mnoha odkladech vydal vesmírný teleskop Jamese Webba. Realizaci projektu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), na němž se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, zahájil úspěšný start rakety Ariane 5 ve 13:20 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

Umělá inteligence nalezla tři stovky doposud neznámých planet ve vzdálených slunečních soustavách. Podařilo se jí to hloubkovou analýzou dat z v současnosti již nefunkčního Keplerova teleskopu.

Pouhým okem možná lidé spatří na prosincové obloze kometu C/2021 A1 Leonard. První objevená kometa roku 2021 má být také letos nejjasnější. Zemi se nejvíce přiblíží sice až 12. prosince, nejlepší podmínky pro pozorování ale zřejmě nastanou už za několik dní.

Odlet teleskopu Jamese Webba do vesmíru se odkládá přinejmenším do 22. prosince. Po incidentu během příprav ke startu se zařízení musí opět otestovat, informoval Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Start Webbova dalekohledu, který má v budoucnu nahradit již dosluhující Hubbleův teleskop, se původně plánoval na březen, ale kvůli pandemii se musel přeložit nejprve na listopad a později na 18. prosince.

Dalekohled Jamese Webba, který by se mohl podívat na samotný vznik hvězd a odhalit řadu tajemství vesmíru, je v podstatě připraven k podzimnímu startu. Mise už prošla úspěšně finální analýzou, a to znamená, že dlouho odkládanému letu by už nic nemělo zabránit.

Vědci spustili o víkendu do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.

Začátkem roku 2016 kolem Země proletěl ledový návštěvník z okraje naší Sluneční soustavy – byla to kometa, která dostala jména Catalina. Jen se prohnala kolem Slunce, aby pak navždy ze Sluneční soustavy zmizela. Jenže se přitom s lidstvem podělila o spoustu informací nejen o svém původu, ale možná i o původu života na Zemi.

Přístroj na studování Slunce, který vyrostl na americkém souostroví Havaj, vyfotografoval začátek nového slunečního cyklu. Díky nejmodernější technice se to podařilo v doposud nemožném rozlišení, které ukázalo, co se ve sluneční koroně děje.

Planeta Mars se v úterý 6. října 2020 v 16 hodin 19 minut středoevropského letního času přiblíží k Zemi na vzdálenost 62,07 milionu kilometrů – bude tak k naší planetě nejblíže až do roku 2035. Jen o týden později, 13. října 2020, nastane takzvaná opozice Marsu se Sluncem a planeta tedy bude pozorovatelná celou noc.