Asteroid

Vědci z observatoře v Chile zveřejnili první snímky nového výkonného dalekohledu, které ukazují jeho jedinečné schopnosti pozorovat, co se skrývá v temném vesmíru.

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.

Podle nové studie byly na několika místech jezera Siljan ve Švédsku zjištěny nečekaně silné emise metanu. Ty přitom až doposud v tomto prostředí nebyly pozorovány. Vědci chtějí zkoumat, jestli jsou tyto emise unikátní pouze v Siljanu, nebo jestli jsou součástí globálnějšího jevu.

Soukromý sektor se čím dál víc ohlíží po zdrojích, které se nacházejí mimo Zemi. Všechny dosavadní snahy selhaly, změnit to teď hodlá kalifornský startup Astroforge, který by chtěl v budoucnu na asteroidech těžit vzácné kovy.

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Letos v lednu proletěl kolem Země asi padesátimetrový asteroid. Jeho dráha ho k ní přivede ještě šestkrát, při každé takové návštěvě do planety může narazit. Astronomové ho proto stále bedlivěji monitorují.

Vědci nevylučují, že by se za 157 let, tedy v roce 2182, mohla Země srazit s asteroidem – kamenitým objektem zvaným Bennu. Mělo by to podle nich katastrofální následky. Srážka by na planetě vyvolala třeba vlnu zemětřesení a do atmosféry by vyvrhla až stovky milionů tun prachu, který by zásadně narušil globální klima a chemické složení atmosféry.

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.

V prosinci loňského roku objevili astronomové do té doby neznámý objekt, který označili za planetku neboli asteroid. Dostal jméno 2024 YR4 a podle předběžných analýz má ze známých asteroidů nejvyšší pravděpodobnost, že se srazí se Zemí. Šance na to je ale i tak minimální a lidstvo navíc na rozdíl od minulosti disponuje technologiemi, které by uměly takový objekt odklonit.

Americká sonda DART v roce 2022 záměrně narazila do povrchu měsíce Dimorphos obíhajícího kolem asteroidu Didymos, čímž vyvrhla do prostoru oblak částeček, které se mohou v pozorovatelné podobě dostat k Zemi.

Vzorky, které se před několika lety podařilo japonským vědcům odebrat z asteroidu Ryugu, se nepovedlo ochránit před znečištěním. Přes maximální snahu a použití toho nejlepšího vybavení jsou masivně kontaminované pozemskými mikroorganismy. Vyvolává to otázku, jestli je vůbec možné takové vzorky chránit lépe.

Výzkumníci z Univerzity Karlovy (UK) ve spolupráci s vědci z Francie, USA a Evropské jižní observatoře odhalili původ asi 70 procent meteoritů, které dopadají na Zemi. Počítačové modely vědců z Astronomického ústavu UK ukázaly, že nejvydatnějším zdrojem meteoritů jsou rodiny asteroidů nesoucí jména Massalia, Koronis a Karin. Meteoroidy, z nichž některé pak dopadají na Zemi jako meteority, vznikají při srážkách asteroidů obíhajících okolo Slunce, které se odehrály i před desítkami milionů let.

Gravitační působení Země může mít na planetku Apophis, která kolem ní proletí za pět let, silný vliv. Nestačí na to, aby to asteroid při přesunu kolem naší planety zničilo, ale bude s ním pořádně třást, zjistili vědci. Událost je podle nich zároveň vynikající příležitostí ke studiu tohoto objektu a jemu podobných.

Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso – konkrétně až 200krát větší – zasáhlo naši planetu před třemi miliardami let. Tato srážka napomohla rozvoji života na Zemi, píše ve studii vědecký tým pod vedením profesorky Nadjy Drabonové z Harvardské univerzity.

V noci ze čtvrtka na pátek se na několik sekund nad oblohou v Česku objevil velmi výrazný záblesk. Šlo o takzvaný bolid, tedy jev způsobený hořením vesmírného tělesa v atmosféře Země.

Evropská sonda Hera se vydala prozkoumat planetku Dimorphos, jejíž trajektorii při pokusu v rámci projektu planetární obrany před dvěma lety vychýlila sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). K vynesení Hery do vesmíru byla použita raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, k cíli se dostane na konci roku 2026.

Zemi by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob planetární obrany, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia.

Asteroid o průměru asi jeden metr v noci na čtvrtek shořel jako zářící ohnivá koule v zemské atmosféře nad Filipínami. Byl to teprve devátý asteroid, který se podařilo objevit před dopadem, a bylo tak možné jeho zánik sledovat. Na těleso předem upozornily Americký Národní úřad pro vesmír a letectví (NASA) i Evropská kosmická agentura (ESA).

Největší měsíc Sluneční soustavy Ganymedes byl kdysi dávno zasažen masivním asteroidem, který byl dvacetkrát větší než ten, který před 66 miliony let na Zemi ukončil éru dinosaurů. Ničivý náraz vychýlil Jupiterovu přirozenou družici podél její osy a vytvořil na ní kráter široký až 1600 kilometrů, píše nyní ve své práci japonský vědec.

Nová studie pomocí inovativní techniky prokázala, že viník posledního masového vymírání dinosaurů na Zemi před šedesáti šesti miliony let vznikl za Jupiterem. A zároveň vyvrátila myšlenku, že se jednalo o kometu, napsala agentura AFP. Práce byla zveřejněná 15. srpna v prestižním časopise Science.

Čeští vědci jako první pozorovali trojrozměrnou strukturu zakonzervované organické hmoty z planetky Ryugu. Vzorky materiálu starého 4,5 miliardy let odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Získané výsledky přinášejí cenné informace k objasnění povahy organické hmoty, která mohla být v raných fázích Sluneční soustavy dopravena na Zemi.

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.