Asteroid Apophis Zemi neuškodí. Ona jemu ale ano, varuje studie

Gravitační působení Země může mít na planetku Apophis, která kolem ní proletí za pět let, silný vliv. Nestačí na to, aby to asteroid při přesunu kolem naší planety zničilo, ale bude s ním pořádně třást, zjistili vědci. Událost je podle nich zároveň vynikající příležitostí ke studiu tohoto objektu a jemu podobných.

V pátek 13. dubna 2029 se k Zemi přiblíží asteroid Apophis. Nese jméno staroegyptského hadího démona, který sídlí ve věčné temnotě a každý den se pokouší zničit lidstvo. Když vědci tuto planetku zaznamenali poprvé, obávali se, že něco podobného může způsobit i ona tím, že se srazí se Zemí.

Novější výzkumy ale ukázaly, že to není možné. Asi 350 metrů velký asteroid naši planetu při svém průletu za pět let mine v bezpečné vzdálenosti 37 399 kilometrů. A srážka se Zemí nehrozí ani při dalších průletech tohoto tělesa Sluneční soustavou – a to po dobu nejméně dalších sta let.

Letos na jaře pak astronomové potvrdili, že nehrozí ani další možná hrozba – že by se Apophis při letu srazil s nějakým jiným kosmickým objektem a ten by ho odrazil směrem k Zemi. Naší planetě ani živým tvorům tedy žádné nebezpečí nehrozí; podle nového výzkumu může ale špatně dopadnout samotná planetka.

Země, ničitel asteroidů

Když se totiž přiblíží k Zemi, začne na ni působit gravitace naší planety. Přitažlivost bude mít na „Ničitele“ takový dopad, že bude sám devastován. „Zjistili jsme, že dojde k výrazné změně povrchu asteroidu,“ uvedli autoři nového výzkumu. Apophis se bude pod vlivem gravitace třást a roztáčet tak divoce, že by to mohlo možná i odkrýt jeho povrch. Stejný mechanismus by mohl mít dopad i na povrch jiných planetek. A vědci to vyhlížejí.

Astronomové se totiž mohou z nitra asteroidů hodně naučit. Mohou odhalit jejich původ, a dokonce mohou i přispět k lepšímu pochopení Sluneční soustavy. A pokud se v nich podaří odhalit i organické molekuly, tak to může nabídnout nové pohledy na počátek života na Zemi. U některých asteroidů to může poskytnout dokonce i pohled mnohem dál, až za hranice Sluneční soustavy. Některé planetky totiž prokazatelně pocházejí z oblastí mimo vliv našeho Slunce; jde například o známý objekt Oumuamua.

Experti budou Apophis podrobně studovat. Za cíl by to měla mít například evropská mise Ramses. Sonda, jež bude jejím základem, se s planetkou setká, když se bude přibližovat. Pak ji bude doprovázet při jejím průletu kolem Země v roce 2029. Sonda provede pomocí sady přístrojů důkladný průzkum tvaru, povrchu, oběžné dráhy, rotace a orientace asteroidu.

Analýzou toho, jak se Apophis během průletu kolem naší planety změní, se vědci dozvědí mnoho informací o reakci asteroidu na vnější síly a také o složení planetky, její vnitřní struktuře, soudržnosti, hmotnosti, hustotě a pórovitosti. Získané poznatky zlepší schopnost bránit Zemi před jakýmkoli podobným objektem, který se v budoucnu opravdu ocitne na kolizním kurzu.

„O asteroidech se toho musíme ještě hodně dozvědět,“ říká Patrick Michel, ředitel výzkumu na Observatoire de la Côte d'Azur ve francouzském Nice. „Až doposud jsme ale museli cestovat my za nimi, a to hluboko do Sluneční soustavy, abychom je mohli studovat a sami provádět experimenty, při nichž jsme se snažili interagovat s jejich povrchem,“ dodal. Teď studijní objekt podle něj přiletí k Zemi téměř na dosah, což je podle badatelů třeba využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 10 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.