Asteroid Apophis Zemi neuškodí. Ona jemu ale ano, varuje studie

Gravitační působení Země může mít na planetku Apophis, která kolem ní proletí za pět let, silný vliv. Nestačí na to, aby to asteroid při přesunu kolem naší planety zničilo, ale bude s ním pořádně třást, zjistili vědci. Událost je podle nich zároveň vynikající příležitostí ke studiu tohoto objektu a jemu podobných.

V pátek 13. dubna 2029 se k Zemi přiblíží asteroid Apophis. Nese jméno staroegyptského hadího démona, který sídlí ve věčné temnotě a každý den se pokouší zničit lidstvo. Když vědci tuto planetku zaznamenali poprvé, obávali se, že něco podobného může způsobit i ona tím, že se srazí se Zemí.

Novější výzkumy ale ukázaly, že to není možné. Asi 350 metrů velký asteroid naši planetu při svém průletu za pět let mine v bezpečné vzdálenosti 37 399 kilometrů. A srážka se Zemí nehrozí ani při dalších průletech tohoto tělesa Sluneční soustavou – a to po dobu nejméně dalších sta let.

Letos na jaře pak astronomové potvrdili, že nehrozí ani další možná hrozba – že by se Apophis při letu srazil s nějakým jiným kosmickým objektem a ten by ho odrazil směrem k Zemi. Naší planetě ani živým tvorům tedy žádné nebezpečí nehrozí; podle nového výzkumu může ale špatně dopadnout samotná planetka.

Země, ničitel asteroidů

Když se totiž přiblíží k Zemi, začne na ni působit gravitace naší planety. Přitažlivost bude mít na „Ničitele“ takový dopad, že bude sám devastován. „Zjistili jsme, že dojde k výrazné změně povrchu asteroidu,“ uvedli autoři nového výzkumu. Apophis se bude pod vlivem gravitace třást a roztáčet tak divoce, že by to mohlo možná i odkrýt jeho povrch. Stejný mechanismus by mohl mít dopad i na povrch jiných planetek. A vědci to vyhlížejí.

Astronomové se totiž mohou z nitra asteroidů hodně naučit. Mohou odhalit jejich původ, a dokonce mohou i přispět k lepšímu pochopení Sluneční soustavy. A pokud se v nich podaří odhalit i organické molekuly, tak to může nabídnout nové pohledy na počátek života na Zemi. U některých asteroidů to může poskytnout dokonce i pohled mnohem dál, až za hranice Sluneční soustavy. Některé planetky totiž prokazatelně pocházejí z oblastí mimo vliv našeho Slunce; jde například o známý objekt Oumuamua.

Experti budou Apophis podrobně studovat. Za cíl by to měla mít například evropská mise Ramses. Sonda, jež bude jejím základem, se s planetkou setká, když se bude přibližovat. Pak ji bude doprovázet při jejím průletu kolem Země v roce 2029. Sonda provede pomocí sady přístrojů důkladný průzkum tvaru, povrchu, oběžné dráhy, rotace a orientace asteroidu.

Analýzou toho, jak se Apophis během průletu kolem naší planety změní, se vědci dozvědí mnoho informací o reakci asteroidu na vnější síly a také o složení planetky, její vnitřní struktuře, soudržnosti, hmotnosti, hustotě a pórovitosti. Získané poznatky zlepší schopnost bránit Zemi před jakýmkoli podobným objektem, který se v budoucnu opravdu ocitne na kolizním kurzu.

„O asteroidech se toho musíme ještě hodně dozvědět,“ říká Patrick Michel, ředitel výzkumu na Observatoire de la Côte d'Azur ve francouzském Nice. „Až doposud jsme ale museli cestovat my za nimi, a to hluboko do Sluneční soustavy, abychom je mohli studovat a sami provádět experimenty, při nichž jsme se snažili interagovat s jejich povrchem,“ dodal. Teď studijní objekt podle něj přiletí k Zemi téměř na dosah, což je podle badatelů třeba využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...