Asteroid Apophis Zemi neuškodí. Ona jemu ale ano, varuje studie

Gravitační působení Země může mít na planetku Apophis, která kolem ní proletí za pět let, silný vliv. Nestačí na to, aby to asteroid při přesunu kolem naší planety zničilo, ale bude s ním pořádně třást, zjistili vědci. Událost je podle nich zároveň vynikající příležitostí ke studiu tohoto objektu a jemu podobných.

V pátek 13. dubna 2029 se k Zemi přiblíží asteroid Apophis. Nese jméno staroegyptského hadího démona, který sídlí ve věčné temnotě a každý den se pokouší zničit lidstvo. Když vědci tuto planetku zaznamenali poprvé, obávali se, že něco podobného může způsobit i ona tím, že se srazí se Zemí.

Novější výzkumy ale ukázaly, že to není možné. Asi 350 metrů velký asteroid naši planetu při svém průletu za pět let mine v bezpečné vzdálenosti 37 399 kilometrů. A srážka se Zemí nehrozí ani při dalších průletech tohoto tělesa Sluneční soustavou – a to po dobu nejméně dalších sta let.

Letos na jaře pak astronomové potvrdili, že nehrozí ani další možná hrozba – že by se Apophis při letu srazil s nějakým jiným kosmickým objektem a ten by ho odrazil směrem k Zemi. Naší planetě ani živým tvorům tedy žádné nebezpečí nehrozí; podle nového výzkumu může ale špatně dopadnout samotná planetka.

Země, ničitel asteroidů

Když se totiž přiblíží k Zemi, začne na ni působit gravitace naší planety. Přitažlivost bude mít na „Ničitele“ takový dopad, že bude sám devastován. „Zjistili jsme, že dojde k výrazné změně povrchu asteroidu,“ uvedli autoři nového výzkumu. Apophis se bude pod vlivem gravitace třást a roztáčet tak divoce, že by to mohlo možná i odkrýt jeho povrch. Stejný mechanismus by mohl mít dopad i na povrch jiných planetek. A vědci to vyhlížejí.

Astronomové se totiž mohou z nitra asteroidů hodně naučit. Mohou odhalit jejich původ, a dokonce mohou i přispět k lepšímu pochopení Sluneční soustavy. A pokud se v nich podaří odhalit i organické molekuly, tak to může nabídnout nové pohledy na počátek života na Zemi. U některých asteroidů to může poskytnout dokonce i pohled mnohem dál, až za hranice Sluneční soustavy. Některé planetky totiž prokazatelně pocházejí z oblastí mimo vliv našeho Slunce; jde například o známý objekt Oumuamua.

Experti budou Apophis podrobně studovat. Za cíl by to měla mít například evropská mise Ramses. Sonda, jež bude jejím základem, se s planetkou setká, když se bude přibližovat. Pak ji bude doprovázet při jejím průletu kolem Země v roce 2029. Sonda provede pomocí sady přístrojů důkladný průzkum tvaru, povrchu, oběžné dráhy, rotace a orientace asteroidu.

Analýzou toho, jak se Apophis během průletu kolem naší planety změní, se vědci dozvědí mnoho informací o reakci asteroidu na vnější síly a také o složení planetky, její vnitřní struktuře, soudržnosti, hmotnosti, hustotě a pórovitosti. Získané poznatky zlepší schopnost bránit Zemi před jakýmkoli podobným objektem, který se v budoucnu opravdu ocitne na kolizním kurzu.

„O asteroidech se toho musíme ještě hodně dozvědět,“ říká Patrick Michel, ředitel výzkumu na Observatoire de la Côte d'Azur ve francouzském Nice. „Až doposud jsme ale museli cestovat my za nimi, a to hluboko do Sluneční soustavy, abychom je mohli studovat a sami provádět experimenty, při nichž jsme se snažili interagovat s jejich povrchem,“ dodal. Teď studijní objekt podle něj přiletí k Zemi téměř na dosah, což je podle badatelů třeba využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 16 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 18 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...