Asteroid Apophis Zemi neuškodí. Ona jemu ale ano, varuje studie

Gravitační působení Země může mít na planetku Apophis, která kolem ní proletí za pět let, silný vliv. Nestačí na to, aby to asteroid při přesunu kolem naší planety zničilo, ale bude s ním pořádně třást, zjistili vědci. Událost je podle nich zároveň vynikající příležitostí ke studiu tohoto objektu a jemu podobných.

V pátek 13. dubna 2029 se k Zemi přiblíží asteroid Apophis. Nese jméno staroegyptského hadího démona, který sídlí ve věčné temnotě a každý den se pokouší zničit lidstvo. Když vědci tuto planetku zaznamenali poprvé, obávali se, že něco podobného může způsobit i ona tím, že se srazí se Zemí.

Novější výzkumy ale ukázaly, že to není možné. Asi 350 metrů velký asteroid naši planetu při svém průletu za pět let mine v bezpečné vzdálenosti 37 399 kilometrů. A srážka se Zemí nehrozí ani při dalších průletech tohoto tělesa Sluneční soustavou – a to po dobu nejméně dalších sta let.

Letos na jaře pak astronomové potvrdili, že nehrozí ani další možná hrozba – že by se Apophis při letu srazil s nějakým jiným kosmickým objektem a ten by ho odrazil směrem k Zemi. Naší planetě ani živým tvorům tedy žádné nebezpečí nehrozí; podle nového výzkumu může ale špatně dopadnout samotná planetka.

Země, ničitel asteroidů

Když se totiž přiblíží k Zemi, začne na ni působit gravitace naší planety. Přitažlivost bude mít na „Ničitele“ takový dopad, že bude sám devastován. „Zjistili jsme, že dojde k výrazné změně povrchu asteroidu,“ uvedli autoři nového výzkumu. Apophis se bude pod vlivem gravitace třást a roztáčet tak divoce, že by to mohlo možná i odkrýt jeho povrch. Stejný mechanismus by mohl mít dopad i na povrch jiných planetek. A vědci to vyhlížejí.

Astronomové se totiž mohou z nitra asteroidů hodně naučit. Mohou odhalit jejich původ, a dokonce mohou i přispět k lepšímu pochopení Sluneční soustavy. A pokud se v nich podaří odhalit i organické molekuly, tak to může nabídnout nové pohledy na počátek života na Zemi. U některých asteroidů to může poskytnout dokonce i pohled mnohem dál, až za hranice Sluneční soustavy. Některé planetky totiž prokazatelně pocházejí z oblastí mimo vliv našeho Slunce; jde například o známý objekt Oumuamua.

Experti budou Apophis podrobně studovat. Za cíl by to měla mít například evropská mise Ramses. Sonda, jež bude jejím základem, se s planetkou setká, když se bude přibližovat. Pak ji bude doprovázet při jejím průletu kolem Země v roce 2029. Sonda provede pomocí sady přístrojů důkladný průzkum tvaru, povrchu, oběžné dráhy, rotace a orientace asteroidu.

Analýzou toho, jak se Apophis během průletu kolem naší planety změní, se vědci dozvědí mnoho informací o reakci asteroidu na vnější síly a také o složení planetky, její vnitřní struktuře, soudržnosti, hmotnosti, hustotě a pórovitosti. Získané poznatky zlepší schopnost bránit Zemi před jakýmkoli podobným objektem, který se v budoucnu opravdu ocitne na kolizním kurzu.

„O asteroidech se toho musíme ještě hodně dozvědět,“ říká Patrick Michel, ředitel výzkumu na Observatoire de la Côte d'Azur ve francouzském Nice. „Až doposud jsme ale museli cestovat my za nimi, a to hluboko do Sluneční soustavy, abychom je mohli studovat a sami provádět experimenty, při nichž jsme se snažili interagovat s jejich povrchem,“ dodal. Teď studijní objekt podle něj přiletí k Zemi téměř na dosah, což je podle badatelů třeba využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 2 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...