Srážka, která by mohla asteroid Apophis nasměrovat k Zemi? Simulace dle astronomů takové situaci nenasvědčují

Asteroid Apophis vyvolával a stále vyvolává velkou pozornost. Když ho totiž vědci před dvaceti lety objevili, označili ho jako potenciálně nebezpečný pro Zemi. Jeho dráha nyní nicméně ukazuje na to, že Zemi mine. V aktuálním výzkumu se astronomové snažili vyloučit, že by mohlo dojít ke srážce například s jiným asteroidem, který by změnil jeho trajektorii.

Démonický had ztělesňující v egyptské mytologii zlo, chaos a smrt se jmenuje Apophis. Stejné označení si vědci v roce 2004 vybrali pro asteroid, který by se hypoteticky mohl srazit se Zemí. Když ho toho roku objevili, označili ho za jeden z nejnebezpečnějších. Toto hodnocení se ale postupně změnilo, když další výpočty ukázaly, že objekt známý také jako asteroid 99942 naši planetu s nejvyšší pravděpodobností mine.

Vlastně jedinou neznámou tak zůstávalo, co by se stalo, kdyby se Apophis srazil s nějakým jiným tělesem ve Sluneční soustavě – nemohlo by to jeho dráhu změnit tak, že by ohrozil naši planetu? A přesně na to se podíval v novém výzkumu tým astronomů vedený Paulem Wiegertem. Vědce zajímalo, co by se stalo, kdyby došlo k něčemu, jako je srážka kulečníkových koulí, ale na jejich místě by byly asteroidy včetně Apophisu.

Apophis měří asi 335 metrů a v blízké budoucnosti se dostane blízko k Zemi; stane se to v letech 2029 a 2036, přičemž 13. dubna 2029 proletí bezpečně ve vzdálenosti 37 399 kilometrů od naší planety.

„Vzhledem k tomu, jak blízko bude Apophis procházet kolem Země, existuje možné riziko, že ho vychýlení ze současné trajektorie může posunout blíže k tomu, aby do nás narazil,“ popsali autoři práce, proč výzkum dělali. „Hypoteticky by takový odklon mohl způsobit jiný asteroid, který by se s Apophisem srazil, což nás motivovalo ke studiu tohoto scénáře, jakkoli je nepravděpodobný.“

Wiegert s kolegy se zaměřili na 1,3 milionu známých asteroidů ve Sluneční soustavě. „Pomocí podrobné počítačové simulace naší soustavy jsme vypočítali dráhy všech známých asteroidů a vyhodnotili jsme možnost takové nepravděpodobné události,“ uvedl Wiegert. „Naštěstí se žádné takové srážky nepředpokládají.“

Reálné radarové snímky asteroidu Apophis
Zdroj: NASA

Ne tak úplně nebezpečný asteroid

Autoři výzkumu si vytipovali nejbližší průlety mezi známými asteroidy a Apophisem, které budou v budoucnu sledovat, aby si udrželi detailní informace o dalším vývoji možných kolizí, kdyby se třeba změnily dráhy těch ostatních asteroidů. Zatím ale podle nich nehrozí vůbec žádné riziko, že by mohlo k nějaké srážce dojít.

„Apophis nás jako lidstvo fascinuje od svého objevu v roce 2004: byl první věrohodnou hrozbou asteroidu pro naši planetu,“ doplnil Wiegert, „Dokonce i teď, když už víme, že je na nejlepší cestě nás bezpečně minout, zůstávají astronomové ostražití. Je to asteroid, který prostě nemůžeme přestat sledovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.