Srážka, která by mohla asteroid Apophis nasměrovat k Zemi? Simulace dle astronomů takové situaci nenasvědčují

Asteroid Apophis vyvolával a stále vyvolává velkou pozornost. Když ho totiž vědci před dvaceti lety objevili, označili ho jako potenciálně nebezpečný pro Zemi. Jeho dráha nyní nicméně ukazuje na to, že Zemi mine. V aktuálním výzkumu se astronomové snažili vyloučit, že by mohlo dojít ke srážce například s jiným asteroidem, který by změnil jeho trajektorii.

Démonický had ztělesňující v egyptské mytologii zlo, chaos a smrt se jmenuje Apophis. Stejné označení si vědci v roce 2004 vybrali pro asteroid, který by se hypoteticky mohl srazit se Zemí. Když ho toho roku objevili, označili ho za jeden z nejnebezpečnějších. Toto hodnocení se ale postupně změnilo, když další výpočty ukázaly, že objekt známý také jako asteroid 99942 naši planetu s nejvyšší pravděpodobností mine.

Vlastně jedinou neznámou tak zůstávalo, co by se stalo, kdyby se Apophis srazil s nějakým jiným tělesem ve Sluneční soustavě – nemohlo by to jeho dráhu změnit tak, že by ohrozil naši planetu? A přesně na to se podíval v novém výzkumu tým astronomů vedený Paulem Wiegertem. Vědce zajímalo, co by se stalo, kdyby došlo k něčemu, jako je srážka kulečníkových koulí, ale na jejich místě by byly asteroidy včetně Apophisu.

Apophis měří asi 335 metrů a v blízké budoucnosti se dostane blízko k Zemi; stane se to v letech 2029 a 2036, přičemž 13. dubna 2029 proletí bezpečně ve vzdálenosti 37 399 kilometrů od naší planety.

„Vzhledem k tomu, jak blízko bude Apophis procházet kolem Země, existuje možné riziko, že ho vychýlení ze současné trajektorie může posunout blíže k tomu, aby do nás narazil,“ popsali autoři práce, proč výzkum dělali. „Hypoteticky by takový odklon mohl způsobit jiný asteroid, který by se s Apophisem srazil, což nás motivovalo ke studiu tohoto scénáře, jakkoli je nepravděpodobný.“

Wiegert s kolegy se zaměřili na 1,3 milionu známých asteroidů ve Sluneční soustavě. „Pomocí podrobné počítačové simulace naší soustavy jsme vypočítali dráhy všech známých asteroidů a vyhodnotili jsme možnost takové nepravděpodobné události,“ uvedl Wiegert. „Naštěstí se žádné takové srážky nepředpokládají.“

Reálné radarové snímky asteroidu Apophis
Zdroj: NASA

Ne tak úplně nebezpečný asteroid

Autoři výzkumu si vytipovali nejbližší průlety mezi známými asteroidy a Apophisem, které budou v budoucnu sledovat, aby si udrželi detailní informace o dalším vývoji možných kolizí, kdyby se třeba změnily dráhy těch ostatních asteroidů. Zatím ale podle nich nehrozí vůbec žádné riziko, že by mohlo k nějaké srážce dojít.

„Apophis nás jako lidstvo fascinuje od svého objevu v roce 2004: byl první věrohodnou hrozbou asteroidu pro naši planetu,“ doplnil Wiegert, „Dokonce i teď, když už víme, že je na nejlepší cestě nás bezpečně minout, zůstávají astronomové ostražití. Je to asteroid, který prostě nemůžeme přestat sledovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 14 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 16 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 21 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.