Marseille

V Marseille odhalili pamětní desku Vladimíru Vochočovi. Uctili tak muže, který nejméně dva a půl tisíce lidí zachránil před transportem do koncentračního tábora. Tehdejší československý konzul během druhé světové války pomáhal Židům na útěku z Evropy. Izrael ho za hrdinství už odměnil cenou Spravedlivý mezi národy.

Druhé největší město Francie Marseille se potýká s velkým nárůstem drogové kriminality. Zločiny narkogangů meziročně vzrostly o pětinu. Jen vyřizování účtů mezi dvěma největšími skupinami s názvy DZ Mafia a Yoda si od začátku roku vyžádalo pět desítek obětí. Z bezpečnostních důvodů musely tamní úřady dokonce na týden uzavřít univerzitu.

Papež František se v sobotu odpoledne ve francouzském městě Marseille zúčastnil mše s několika desítkami tisíc věřících, kteří zaplnili stadion Vélodrome. Papež věřící vyzval, aby se modlili za oblasti postižené válkou a ukrajinský lid. Předtím zdůraznil, že běženci, kteří riskují své životy na moři, aby se dostali do Evropy, „nejsou invazí“. Mše se zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron, což vzbudilo kritiku. Papež se s Macronem také setkal při jednání za zavřenými dveřmi.

Papež František v pátek odpoledne dorazil do jihofrancouzského města Marseille na dvoudenní návštěvu, kterou hodlá věnovat zejména tématu nové migrační vlny ve Středozemním moři. V největším francouzském přístavním městě Františka přivítala premiérka Elisabeth Borneová. Do města hlava katolické církve zamířila po pěti stech letech.

Česko-francouzská herečka a šansoniérka Chantal Poullainová převzala nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie. Francie tak ocenila její dlouhodobé obohacování české a francouzské kultury navzájem a trvalé přispívání k šíření francouzské kultury v Čechách. Udělení řádu je rovněž oceněním činnosti Poullainové v humanitární oblasti. Ceremoniál se uskutečnil na francouzském velvyslanectví v Praze.

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Zakázané demonstrace proti policejnímu násilí se v Paříží zúčastnily zhruba dva tisíce lidí včetně několika levicových poslanců. Píše to agentura AFP. Další pochody se uskutečnily také ve Štrasburku či Marseille. Protesty, které byly většinou pokojné, se uskutečnily poté, co Francií otřásly nepokoje vyvolané smrtí mladíka Nahela, zastřeleného policistou při dopravní kontrole.

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

V Nanterre u Paříže se v sobotu blízcí rozloučili se 17letým Nahelem, kterého v úterý zastřelil při dopravní kontrole policista. Pohřeb se konal bez účasti veřejnosti. Nahelova smrt vyvolala ve Francii masové protesty. V noci na neděli bude kvůli nepokojům nasazeno 45 tisíc policistů a četníků, což je přibližně stejně jako za uplynulou noc.

Ve Francii pokračují čtvrtým dnem nepokoje, které spustilo zastřelení mladíka policistou při silniční kontrole. Policie v pátek večer rozhání protest na pařížském náměstí Svornosti, střety demonstrantů s policisty vypukly v Lyonu, kde strážníci proti davu použili slzný plyn. Rabování obchodů bylo hlášeno z Grenoblu i Marseille, informuje zpravodajský web Le Figaro. V souvislosti s výtržnostmi zahynuli dva lidé.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

Při pátrací akci v sutinách domu, který se v noci na neděli zřítil v centru druhého největšího francouzského města Marseille, našli hasiči už šest těl. O aktualizovaném počtu obětí informovala agentura AFP. Neštěstí si vyžádalo rovněž nejméně pět zraněných.

V centru druhého největšího francouzského města Marseille se po půlnoci na neděli zřítil bytový dům. Podle tamního starosty se zranilo nejméně pět lidí, kteří žili v okolních nemovitostech. K večeru prokurátorka Dominique Laurensová uvedla, že nelze kontaktovat osm obyvatel ze zřícené budovy a další jednu osobu z okolí. Záchranné práce dlouho komplikoval požár. Hledání pohřešovaných v sutinách začalo až večer a bude pokračovat i v noci.

Leteckou dopravu ve Francii citelně narušila stávka řídících letového provozu. Zrušeno bylo mnoho vnitrostátních i mezinárodních letů, včetně spojení s Prahou. Dispečeři stávkují za zvýšení platů a zlepšení pracovních podmínek, včetně zajištění dostatečného počtu zaměstnanců do budoucna.

Ve Středozemním moři je letos obzvlášť horko, teplota vody u pobřeží Španělska, Itálie a Francie je až 6,5 stupně Celsia nad normálem. Mořští koráli i rostliny kvůli tomu ve velkém vymírají, což ryby a korýše nutí k migraci. Vědci se dokonce obávají, že by extrémní horko mohlo mít nezvratné následky pro podmořský život, píše francouzský deník Le Monde.

Blíží se prázdniny a s nimi hlavní doba dovolených, kterou řada lidí stráví ve Středomoří. Tedy v oblasti, kde se většinou lze spolehnout na slunečné a teplé až horké počasí, ideální ke koupání v moři. Jenže ne všude a ne vždy turisty na jihu Evropy doprovází právě ideální letní počasí. Občas se může objevit dost nepříjemný a silný vítr, který dokáže dovolenou znepříjemnit, v některých případech ale i zkomplikovat.

Náskok Emmanuela Macrona před Marine Le Penovou se týden před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii mírně zvyšuje. Poslední průzkumy ukazují rozdíl 55 ku 45 procentům. Kampaň podle francouzského zpravodaje ČT Jana Šmída pokračuje. Například současný prezident v sobotu navštívil Marseille. V Paříži se v sobotu konají demonstrace proti oběma kandidátům, jde zejména o voliče Jeana-Luca Mélenchona.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Nový objev mezinárodního vědeckého týmu změnil představu o tom, kdo byli první inteligentní obyvatelé Evropy. V jeskyni s výhledem na malebné údolí Rhôny v jižní Francii se totiž našly přesvědčivé důkazy o tom, že moderní lidé tuto lokalitu obývali ještě před neandertálci.

Lidé ve Vídni protestovali kvůli povinnému očkování proti covidu-19, které v Rakousku začne platit 1. února. Informovala o tom agentura DPA. Tisíce odpůrců vakcinace či dalších opatření protestovaly v sobotu i v některých německých městech. Také ve městech po celé Francii se v sobotu sešli odpůrci očkování, aby odsoudili záměry prezidenta Emmanuela Macrona, který prohlásil, že chce naštvat lidi odmítající vakcínu zpřísněním omezení jejich občanských svobod. Informovala o tom agentura Reuters.

V Paříži a dalších francouzských městech se opět protestovalo proti zdravotním pasům potřebným ke vstupu na různá veřejná místa a povinnému očkování zdravotníků proti covidu-19, které ve čtvrtek schválila Ústavní rada, nejvyšší soudní instance v zemi. Podle ministerstva vnitra vyšlo do ulic po celé zemi 237 tisíc lidí, z toho 17 tisíc v Paříži. Kritici zdravotních pasů tvrdí, že jde o omezení osobní svobody.

Do ulic Paříže a dalších francouzských měst vyšlo na 200 tisíc lidí, kteří jsou nespokojeni s vládními plány na využívání covid pasů ke vstupu do restaurací a nákupních center a s požadavkem na povinné očkování v některých profesích. Na protesty se připravovalo i Sydney, ale nakonec se neuskutečnily. V nejlidnatějším australském městě platí již několik týdnů přísná uzávěra, která potrvá přinejmenším do konce srpna.

Ve Francii se rychle šíří delta varianta koronaviru, zájem Francouzů o očkování přitom slábne. Úřady proto zřizují v prázdninových destinacích nebo místech, kde se sdružuje hodně lidí, provizorní očkovací místa. Francouzští epidemiologové navíc s obavami hledí na situaci ve Velké Británii, kde v druhé půlce července padnou veškerá omezení, přestože je zde epidemie na vzestupu.

Francouzská policie prohledala domovy bývalého premiéra Édouarda Philippea, současného ministra zdravotnictví Olivera Vérana a dalších vrcholných vládních činitelů. Informovaly o tom ve čtvrtek světové agentury s tím, že vyšetřování se týká jejich role při reakci státu na pandemii covidu-19.  V souvislosti se šířením koronaviru patří země k nejpostiženějším, ve čtvrtek zaznamenala dosud nejvyšší přírůstek nakažených.