Aktivisté

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

K několikaletým trestům vězení bylo odsouzeno 12 hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters.

V Evropě přibývá útoků klimatických aktivistů na umělecká díla. V Louvru polili Monu Lisu polévkou, v Drážďanech se přilepili k rámu Sixtinské madony a v Madridu je lepidlo spojilo s obrazem Francisca de Goyi. Instituce, včetně Národní galerie Praha, proto zvyšují bezpečnostní opatření. Podrobnosti o všech sdělit nemůžou, pokud mají být účinná, ale některá omezení, jako speciální skla před obrazy nebo kontrola obsahu tašek, viditelná jsou.

Provozovatelé muzeí a galerií ve Francii volají po zpřísnění zákonů na ochranu vystavovaných děl. Vadí jim stále častější útoky aktivistů na známé obrazy. Pachatelům teoreticky hrozí až sedm let vězení a pokuta v přepočtu přes 2,5 milionu korun. Ve skutečnosti ale úřady zatím nikoho potrestat nemohly, jelikož vlastní díla nikdy nepoškodili.

Města po celé republice hyzdí vizuální smog v podobě ilegálních billboardů. Zákony jsou podle radnic i hejtmanství na majitele nelegálních poutačů často krátké. Mnohdy je není možné zkontaktovat, nebo po upozornění přesunou konstrukce jen o pár metrů dál. Pardubičtí aktivisté teď chtějí, aby vedení města majitele poutačů donutilo pravidla dodržovat. Začali proto reklamní plochy přelepovat přímo se vzkazy pro radní.

Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) v pondělních Událostech, komentářích zkritizoval formu protestů v dopravě, kterou zvolili aktivisté z iniciativy 30 pro Prahu. Většina obyvatel metropole prý takové aktivity vnímá jako „blokádu svých životů“ a podle Svobody protestující ohrožují řidiče. Podle spolupředsedkyně Zelených Magdaleny Davis ale výzkum ukázal, že většina Pražanů chce, aby se doprava v hlavním městě zklidnila.

Německá letiště v Hamburku a Düsseldorfu ve čtvrtek odkládala lety kvůli protestní akci klimatických aktivistů. Na ranveje se přilepili členové skupiny Poslední generace. Tvrdí, že spolková vláda porušuje zákon o ochraně klimatu a nemá dostatečný program na snižování emisí z dopravy. Letiště v Hamburku oznámilo, že muselo ráno přerušit provoz, ale ještě dopoledne ho obnovilo. Düsseldorfské letiště sdělilo, že provoz byl silně narušen. Letiště Praha u večerních letů mezi Prahou a Düsseldorfem zatím nehlásí žádná zpoždění.

Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Okresní soud v Mostě ve čtvrtek zamítl žalobu společnosti Vršanská uhelná na osm lidí žalovaných za obsazení rypadla lomu Vršany u Mostu na podzim 2019. Čtyři lidé se podle soudce Rudolfa Malého skutku dopustit nemohli, protože bylo prokázáno, že se tou dobou nacházeli jinde, u dalších čtyř se nepodařilo prokázat, že na velkostroj vylezli. Vršanská uhelná má uhradit zhruba 380 tisíc korun za náklady řízení. Rozsudek není pravomocný, strany mohou podat odvolání.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace letos výrazně stupňují své nátlakové akce. Organizace je aktivní především v Německu, Itálii a Rakousku, kde často blokuje dopravu. Její členové se snaží strhnout pozornost třeba i poškozováním historických památek či uměleckých děl. I v tradičně pro-ekologických městech, jako jsou Berlín a Vídeň, ale roste kritika hnutí. Nátlakové akce podle některých politiků i obyvatel už překročily únosnou mez. A snahy reagovat na klimatické změny naopak podkopávají.

Správa železnic nemá nárok na půl milionu korun za užívání budovy bývalé plicní kliniky na Žižkově, kterou v letech 2014 až 2019 obsadili aktivisté a vybudovali v ní Autonomní sociální centrum Klinika. Správa železnic s žalobou proti aktivistům neuspěla ani u odvolacího soudu. České televizi to potvrdil mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig.

Hlavní město by mělo podle náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) lépe koordinovat se zástupci svých městských částí dostavbu vnějšího městského okruhu a další oblasti dopravní politiky. Jediným řešením přetížených silnic ve městě je posílení hromadné dopravy, zmínil v pořadu Události, komentáře. Namísto blokád, protestů a diskuzí by se podle opozičního zastupitele Patrika Nachera (za ANO) pak měla podporovat pozitivní motivace lidí k tomu, aby nebylo město přeplněno auty. Radikální kroky demonstrantů jako vypouštění pneumatik aut SUV nebo blokování rušných silnic podle něj jen přispívají k negativnímu vymezování se vůči řidičům a považuje je za vydírání většinové společnosti.

Němečtí klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace od pondělí plánují nenásilné protestní akce po celém městě. Chtějí tak přimět spolkovou vládu, aby dodržovala pařížskou klimatickou dohodu a udržela oteplování na hranici jednoho a půl stupně Celsia. Jiným ekologickým skupinám se ale metody Poslední generace nelíbí.

Německá policie zasahující proti aktivistům protestujícím proti těžbě uhlí v Porýní v úterý zadržela Gretu Thunbergovou, uvedla agentura Reuters. Během odpoledne se tato Švédka se skupinou několika desítek dalších demonstrantů dostala k okraji povrchového dolu Garzweiler, kam je z bezpečnostních důvodů vstup zakázán. Úterní protest souvisí s vyklizením nedaleké vsi Lützerath, kterou čeká demolice kvůli dobývání uhlí.

Policie prakticky dokončila vyklízení západoněmeckého Lützerathu, když se jí podařilo dostat všechny zbývající demonstranty z přístřešků na stromech. Ekologičtí aktivisté si je vybudovali na protest proti demolici této vesnice kvůli rozšiřování hnědouhelného dolu. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na policii. V Lützerathu, který se v posledních dnech stal v Německu symbolem boje proti změnám klimatu, tak už zůstává jen dvojice aktivistů v podzemním tunelu.

Obec Lützerath na západě Německa má v nejbližší době pohltit rozšiřující se hnědouhelný důl Garzweiler. Proti zboření vesnice protestují klimatičtí aktivisté, na místě postavili barikády. V úterý ale začali policisté protestující z místa odvážet. Situace na místě je napjatá, přiznávají bezpečnostní složky. Stálí obyvatelé už vesnici opustili. Od loňského roku patří celá obec i okolní pozemky německé energetické společnosti RWE.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

Zemřela cyklistka, která byla zraněna při střetu s automobilem v Berlíně. V Německu kvůli tomu sílí hněv vůči klimatickým aktivistům, jejich pondělní protestní akce totiž měla způsobit zpoždění příjezdu speciálního zásahového vozu. Ke kritice na adresu ekologických demonstrantů se v pátek připojil například německý vicekancléř a ministr průmyslu Robert Habeck. Lékařka ze zasahující záchranné služby ovšem později podle médií zpochybnila informace, že včasnou záchranu zraněné ženy znemožnila protestní akce ekologických aktivistů.

Dva aktivisté v neděli vylili v muzeu Barberini v německé Postupimi řídkou bramborovou kaši na obraz známého francouzského malíře Claudea Moneta. Chtěli tím protestovat proti využívání fosilních paliv. K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace). Muzeum později informovalo, že akce dílo nepoškodila, uvedla agentura AP.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

Předseda spolku Hnutí Pro život ČR Radim Ucháč prý při bohoslužbě v pražské katedrále svatého Víta napadl fotografa internetového Deníku Alarm Petra Vrabce. Měl se mu tak snažit zabránit fotit protest několika aktivistek, které reagovaly na projev tiskové mluvčí spolku Zdeňky Rybové. O incidentu informoval sám fotograf, České televizi vyšetřování události potvrdil mluvčí pražské policie. Ucháč vyjádření pro ČT odmítl.

Prahou prošel po dvou letech covidové pauzy Národní pochod pro život, který je manifestací zastánců tradičních rodin a odpůrců potratů. Lidé manifestovali také za právo potrat podstoupit a kritizovali výroky zástupců Hnutí Pro život ČR, které pochod pořádá. Obě akce se potkaly na konci Mánesova mostu, kde se jejich účastníci slovně střetli a odpůrci průvod krátce blokovali. Policie, která na obě akce dohlížela, zasahovat nemusela. Aktivistky také rozvinuly transparenty už při dopolední mši v katedrále svatého Víta, kterou sloužil arcibiskup Dominik Duka.

Akcionáři Moneta Money Bank schválili její spojení s bankovní částí PPF, kam patří Air Bank, český a slovenský Home Credit a společnost Benxy (Zonky). Banka navýší základní kapitál pro financování transakce, řekla její mluvčí Zuzana Filipová. Valná hromada schválila také vyplacení dividend z minulých let 1,53 miliardy korun, což odpovídá třem korunám na akcii.