TÉMA

Skleníkové plyny

Únor byl nejteplejší v historii. Meteorologové naměřili rekordní hodnoty i na hladinách oceánů

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.
7. 3. 2024|

Evropská komise doporučila masivní snížení emisí. Vyšla ale vstříc zemědělcům

Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.
6. 2. 2024Aktualizováno6. 2. 2024, 20:13|

Do šesti let bude třetina energie z obnovitelných zdrojů a nižší spotřeba, počítá plán ministerstva

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu, informoval resort v tiskové zprávě. Od úterka se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.
6. 2. 2024|

Lidské dýchání ke změně klimatu nepřispívá, spočítali vědci

Obyvatelé Velké Británie ročně vydechnou přibližně tolik skleníkových plynů metanu a oxidu dusného, že to odpovídá 1100 tunám oxidu uhličitého. To je hlavní výsledek studie, která vyšla v odborném žurnálu PLOS ONE. Pokud by stejná pravidla platila i u nás, a není důvod předpokládat, že ne, pak by Češi ročně vydechli do atmosféry 164 tun skleníkových plynů.
15. 12. 2023|

Svět směřuje k oteplení o tři stupně. OSN varuje před následky

Stávající podoba klimatických opatření přijatých světovým společenstvím by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia (nejpravděpodobněji na 2,9 stupně) oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí nově zveřejněná zpráva OSN. Bezmála dvě stě zemí se přitom v roce 2015 v Pařížské klimatické dohodě shodlo, že globální oteplení omezí na 1,5 stupně a udrží jej výrazně pod dvěma stupni Celsia.
21. 11. 2023|

Extrémní vedra mohou do roku 2050 zabíjet až pětkrát více lidí než nyní, konstatují vědci

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.
16. 11. 2023|

Množství skleníkových plynů v atmosféře je rekordní

Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře se loni dostala na rekordní úroveň, množství oxidu uhličitého (CO2) je nyní o padesát procent vyšší než v předprůmyslovém období. V nově zveřejněné zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Podle jejích měření rostly i koncentrace metanu a oxidů dusíku, což může mít pro globální klima ničivé důsledky.
15. 11. 2023|

České zemědělství ukrývá obrovský potenciál, jak snížit emise. Bude to zkoumat nový tým

České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.
7. 11. 2023|

Ekologové oznámili největší znečišťovatele životního prostředí

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů podle ekologů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Nejvýznamnějším znečišťovatelem je podle nich elektrárna Chvaletice, na prvních místech ale nadále zůstává i Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Ekologové představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).
25. 10. 2023|

Vědci vytvořili „nízkoemisní krávy“. Dobytek produkuje méně skleníkového plynu

První zemědělci začali chovat dobytek, který byl cíleně vytvořen tak, aby v plynech, jenž z něj vycházejí, bylo méně metanu. Mělo by to pomoci proti změně klimatu, věří autoři tohoto projektu.
13. 8. 2023|
Doporučujeme

Oceánské proudění může zkolabovat už v roce 2025, spočítali v Kodani. Zjištění odporuje předpovědi panelu OSN

Podle nové studie by se část systému oceánského proudění napojená na Golfský proud mohla zhroutit již v roce 2025. Zastavení životně důležitých oceánských proudů, kterým vědci říkají Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), by mělo katastrofální dopady na klima a život v severních částech Evropy. Tyto výsledky ovšem odporují závěrům nejnovější zprávy Mezivládního klimatického panelu (IPCC).
26. 7. 2023|

Stačí zpomalit a napnout plachty. Lodní doprava může snížit emise na polovinu už do roku 2030

Mezinárodní námořní organizace nastavila nová pravidla pro globální lodní dopravu. Ta by měla změnit celé toto odvětví do poloviny století na uhlíkově neutrální, první velký milník má stihnout už do roku 2030.
14. 7. 2023|

Změny způsobené člověkem zahřívají Zemi o 0,2 stupně za dekádu, tvrdí studie. Tempo se nedaří zpomalit

Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Uvedli to vědci v rozsáhlé mezinárodní studii zveřejněné v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD).
12. 6. 2023|

Na záchranu letního ledu v Arktidě je pozdě. Zmizí na moři už do konce dekády, důsledky budou významné

Zachránit letní led v Arktidě už nejde. Přibližně na konci tohoto desetiletí tam bude takové teplo, že mořské vody už nebudou v letních měsících zakryté ledovými krami. Experti se obávají, že to ještě více zhorší problémy související s klimatickými změnami i jejich negativní dopad na lidstvo.
7. 6. 2023|

Oceány jsou nejteplejší od začátku měření. Může to zesílit hurikány a další extrémy

Podle údajů americké vlády dosáhla teplota povrchu světového oceánu historického maxima od počátku satelitních záznamů. Důsledkem jsou vlny veder v mořích po celém světě.
12. 4. 2023|

Klimatické inženýrství zatím není řešení, uvedla OSN. Názor může změnit, pokud současná opatření nepomohou

Technologie umožňující změny v slunečním záření by mohly v budoucnosti posloužit při snahách omezit růst teploty zemské atmosféry. Zatím nad nimi ale panuje příliš mnoho otázek a nemohou být alternativou ke snižování emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP), o které informuje stanice Sky. Tvůrci těchto technologií slibují odrazit část energie ze slunečního záření do vesmíru, čímž by se omezilo oteplování atmosféry.
2. 3. 2023|

Nejvyšší správní soud zrušil části rozsudku nad ministerstvy kvůli snižování emisí

Nejvyšší správní soud zrušil klíčové části rozsudku, v němž dala nižší instance zapravdu klimatickým aktivistům, podle nichž nedělají česká ministerstva dost pro snižování emisí skleníkových plynů. Podle Nejvyššího správního soudu neměl předchozí verdikt oporu pro některé závěry v mezinárodním, unijním ani vnitrostátním právu.
20. 2. 2023|

Norma Euro 7 má začít platit v roce 2025. Automobilový průmysl se obává, že se nestihne připravit

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.
19. 2. 2023|

Rezavá, nikoliv zelená planeta. Koroze je zásadní klimatický problém

Snaha snižovat emise nemůže být úspěšná, pokud se větší pozornost neupře i na ty, které pocházejí z výroby železa a oceli. Podle nové studie obrovské množství oxidu uhličitého způsobuje už jen obnova materiálů, které zreznou.
27. 1. 2023|

Evropští vyjednavači se dohodli na uhlíkovém clu, má přispět k nižším emisím

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na úterý dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v Unii.
13. 12. 2022|

Evropské státy by měly mít dlouhodobé smlouvy na plyn, tvrdí Vondra. Je třeba rychleji přejít na obnovitelné zdroje, oponuje Bursík

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.
22. 11. 2022|

Emise oxidu uhličitého budou letos rekordní. Snižují je jen dva regiony: Evropa a Čína

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.
21. 11. 2022|

Vznikne fond pro země ohrožené změnou klimatu. Ze závěrů COP27 je ale rozčarován Timmermans i šéf OSN

Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu skončila klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. Nenaplnily se tedy sobotní spekulace, že by vše mohlo skončit bezvýsledně a účastníci odjet, aniž by dosáhli dohody. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse není však dohoda zásadním krokem vpřed. Dostatečná není ani podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, i když vznik fondu považuje za důležitý.
20. 11. 2022Aktualizováno20. 11. 2022, 20:12|

K ochraně klimatu v rozvojových zemích jsou potřeba investice, ale i pomoc lidmi a technologiemi, míní hydrolog Jánský

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.
19. 11. 2022|