Skleníkové plyny strana 3 z 5

Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě. Varování od světových státníků i organizací jsou stále častější s blížící se konferencí OSN o klimatu COP26, která začíná v neděli ve skotském Glasgow.

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.

Před čtvrt miliardou roků došlo k jednomu z nejhorších vymírání v dějinách Země. Příčinou byly vulkanické erupce, které uvolnily do atmosféry masivní emise skleníkových plynů. Na Zemi se pak zvýšily teploty natolik, že nedokázaly přežít téměř všechny druhy v oceánech a na souši. Nový výzkum popsal, že dopadům apokalypsy neunikla ani zvířata v řekách a jezerech.

Dobytek je jedním z hlavním původců skleníkových plynů. Němečtí vědci se pokouší problém vyřešit tím, že mladá telata naučí vyměšovat na předem určených místech, a po úspěšném experimentu jsou opatrně optimističtí.

Emise skleníkových plynů z provozu výpočetní techniky a informačních a komunikačních technologií mohou být větší, než se dosud předpokládalo. Upozorňuje na to nový výzkum, jehož autoři současně naznačují i cesty, jak problém řešit.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Mezinárodní vědecký tým vytvořil předpověď toho, jak globální změny klimatu ovlivní život tučňáků. Výsledky je přiměly k tomu, aby navrhli zařazení tučňáků císařských na seznam ohrožených druhů.

Europoslanci ve čtvrtek výraznou většinou hlasů schválili takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení zpřísněných emisních cílů Evropské unie. Podle zákona omezí Unie do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Aktivisté opustili v pátek nad ránem rypadlo v dolech Nástup Tušimice na Chomutovsku. Zadržela je policie. Oznámila to její mluvčí Šárka Poláčková. Obsazením dvou velkostrojů protestovala skupina Kolektiv Pod zem! proti pokračování těžby uhlí. Na rypadla vylezlo několik osob ve čtvrtek ráno, ze stroje na Dolech Bílina slezli aktivisté ve čtvrtek odpoledne. Policie je podezřívá z přestupku proti veřejnému pořádku, který spočívá v neuposlechnutí výzvy, a vniknutí do důlního díla.

Aktivisté brzy ráno obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Po několika hodinách čtyři protestující opustili stroj v Bílině s ohledem na počasí, na druhém stanovišti dalších šest demonstrantů zůstává. Podle jejich vyjádření uniká každým dnem těžby příležitost zajistit lidem v uhelných regionech důstojnou budoucnost. Severočeské doly, jimž velkostroje patří, musely na obsazených strojích zastavit práce.

Neexistuje jedna konkrétní hranice oteplení, za kterou přijde pohroma, říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Radan Huth. Jasné podle něj ale je, že čím více teplota stoupne, tím horší budou negativní důsledky. Cestou jsou větší investice do výzkumu, domnívá se. Klimatolog byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.

Kvůli nárůstu koncentrací skleníkových plynů dochází ke smršťování stratosféry naší planety a tento trend bude i nadále pokračovat. Takový je závěr tento týden vydané studie, která vznikla v rámci spolupráce osmi výzkumných center v pěti zemích a kterou vedl tým z Univerzity Karlovy.

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.

Začíná virtuální klimatický summit, který svolal americký prezident Joe Biden. Ten se snaží po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa, jenž závažnost klimatické změny popíral, nastolit nový kurz a udělat ze zelené politiky svoji prioritu. To vítá i Evropská unie, která nyní chce ve spolupráci právě s USA přesvědčit k ambicióznějšímu omezování emisí další velké znečišťovatele, jako je Čína či Indie. Během prvního dne summitu pak některé státy oznámily své nové, ambicióznější závazky, jak snižovat emise skleníkových plynů.

Na první pohled by se mohlo zdát, že Nová teritoria jsou jednou z nejzelenějších částí Hongkongu. Tato oblast, která hraničí s čínskou pevninou a tvoří většinu hongkongského území, vypadá jako svět na hony vzdálený od rušných ulic a mrakodrapů, které se tyčí nad většinou městského centra, napsal zpravodajský server BBC News. Místní řeky však „vydechují“ velké množství skleníkových plynů.

Aktivistky a aktivisté polské pobočky mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace vyvěsili na obřím rypadle v uhelném Dole Turów poblíž českých hranic transparenty proti rozšíření těžby. Oznámila to sama organizace. Česko minulý měsíc podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v tomto hnědouhelném dole. Na ten si stěžují i radnice v sousedním Německu.

Marihuana se stala ve Spojených státech rozsáhlým odvětvím, ve kterém se ročně protočí 13 miliard dolarů. Vědci nyní upozorňují na to, že tento byznys má ale neviditelnou ekologickou daň v podobě emisí skleníkových plynů, které pocházejí z komerčního pěstování konopí.

Pokud se rychle nepodniknou kroky k omezení emisí skleníkových plynů, hrozí Francii výrazný nárůst průměrných teplot, vlny veder a sucha. Podle agentury AFP to vyplývá z projekce, kterou tento týden zveřejnila meteorologická služba Météo-France.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v pátek v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

Měl to být přelomový moment, 12. prosince 2015 byla podepsána globální dohoda o klimatu na konferenci v Paříži, zásadním cílem je udržení oteplování pod dvěma stupni Celsia. Dokument tehdy podpořilo přes 190 zemí. Mezitím ale Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa od dohody odstoupily. Jeho nástupce Joe Biden se chce ke smlouvě zase vrátit. Podle některých odborníků by ale tempo snižování emisí vytyčené před pěti lety nemuselo k záchraně planety stačit.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, které jsou hlavní příčinou změny klimatu, dosáhly v loňském roce rekordních hodnot. A také v roce 2020 nadále stoupají – navzdory opatřením k zastavení pandemie covidu-19, uvedla v pondělí OSN.

Trojice amerických vědců vytvořila počítačovou simulaci, která měla zjistit, jestli je možné ochladit planetu pomocí klimatického inženýrství tak, aby to překonalo dopad zvyšování množství oxidu uhličitého. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.