Skleníkové plyny strana 3 z 5

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Planeta se otepluje výrazně rychleji, než se lidstvo zavázalo. Cílem klimatických dohod bylo udržet oteplení do 1,5 stupně nad předprůmyslovou éru, ale podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) se zdá, že teploty vzrostou přibližně dvojnásobně.

Generace nazývaná na západě „baby boomers“ (lidé narození po 2. světové válce) má zdaleka největší klimatickou stopu. V roce 2005 se lidé starší 60 let podíleli na emisích skleníkových plynů z 25 procent, ale v roce 2015 se tento podíl zvýšil na téměř 33 procent.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

Říká se jí rychlá móda a odpovídá na touhu některých lidí měnit šatník v závislosti na měnícím se střihu a barvách každé sezony s co nejnižšími nároky na vlastní peněženku. Fenomén ale živí nebezpečný trend plýtvání zdroji, energií a vodou. Nejlépe je vidět na nejsušší poušti světa v jihoamerickém Chile, kde se nachází pravděpodobně největší hřbitov rychlé módy na planetě.

Na jednom z nejstudenějších míst planety pokračuje drastické oteplování, řeč je o tajícím permafrostu na Sibiři. Na některých místech roztála i desítky tisíc let stará vrstva z doby ledové. Experti se teď obávají, že tání uvolňuje do ovzduší velké množství skleníkových plynů. Sleduje to i vědecký tým otce a syna Nikity a Sergeje Zimovových, kteří na místě hledají řešení problému.

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je tento dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Senát se také shodl na tom, že přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné.

Dramatický a vítaný pokles emisí oxidu uhličitého (CO2) během pandemie covidu-19 už zase do značné míry zmizel a svět vypouští do atmosféry téměř stejné objemy skleníkových plynů jako před pandemií, uvedli vědci z projektu Global Carbon Project ve své výroční zprávě.

Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě. Varování od světových státníků i organizací jsou stále častější s blížící se konferencí OSN o klimatu COP26, která začíná v neděli ve skotském Glasgow.

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.

Před čtvrt miliardou roků došlo k jednomu z nejhorších vymírání v dějinách Země. Příčinou byly vulkanické erupce, které uvolnily do atmosféry masivní emise skleníkových plynů. Na Zemi se pak zvýšily teploty natolik, že nedokázaly přežít téměř všechny druhy v oceánech a na souši. Nový výzkum popsal, že dopadům apokalypsy neunikla ani zvířata v řekách a jezerech.

Dobytek je jedním z hlavním původců skleníkových plynů. Němečtí vědci se pokouší problém vyřešit tím, že mladá telata naučí vyměšovat na předem určených místech, a po úspěšném experimentu jsou opatrně optimističtí.

Emise skleníkových plynů z provozu výpočetní techniky a informačních a komunikačních technologií mohou být větší, než se dosud předpokládalo. Upozorňuje na to nový výzkum, jehož autoři současně naznačují i cesty, jak problém řešit.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Mezinárodní vědecký tým vytvořil předpověď toho, jak globální změny klimatu ovlivní život tučňáků. Výsledky je přiměly k tomu, aby navrhli zařazení tučňáků císařských na seznam ohrožených druhů.

Europoslanci ve čtvrtek výraznou většinou hlasů schválili takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení zpřísněných emisních cílů Evropské unie. Podle zákona omezí Unie do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Aktivisté opustili v pátek nad ránem rypadlo v dolech Nástup Tušimice na Chomutovsku. Zadržela je policie. Oznámila to její mluvčí Šárka Poláčková. Obsazením dvou velkostrojů protestovala skupina Kolektiv Pod zem! proti pokračování těžby uhlí. Na rypadla vylezlo několik osob ve čtvrtek ráno, ze stroje na Dolech Bílina slezli aktivisté ve čtvrtek odpoledne. Policie je podezřívá z přestupku proti veřejnému pořádku, který spočívá v neuposlechnutí výzvy, a vniknutí do důlního díla.

Aktivisté brzy ráno obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Po několika hodinách čtyři protestující opustili stroj v Bílině s ohledem na počasí, na druhém stanovišti dalších šest demonstrantů zůstává. Podle jejich vyjádření uniká každým dnem těžby příležitost zajistit lidem v uhelných regionech důstojnou budoucnost. Severočeské doly, jimž velkostroje patří, musely na obsazených strojích zastavit práce.

Neexistuje jedna konkrétní hranice oteplení, za kterou přijde pohroma, říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Radan Huth. Jasné podle něj ale je, že čím více teplota stoupne, tím horší budou negativní důsledky. Cestou jsou větší investice do výzkumu, domnívá se. Klimatolog byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.

Kvůli nárůstu koncentrací skleníkových plynů dochází ke smršťování stratosféry naší planety a tento trend bude i nadále pokračovat. Takový je závěr tento týden vydané studie, která vznikla v rámci spolupráce osmi výzkumných center v pěti zemích a kterou vedl tým z Univerzity Karlovy.

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.