Skleníkové plyny strana 4 z 5

Začíná virtuální klimatický summit, který svolal americký prezident Joe Biden. Ten se snaží po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa, jenž závažnost klimatické změny popíral, nastolit nový kurz a udělat ze zelené politiky svoji prioritu. To vítá i Evropská unie, která nyní chce ve spolupráci právě s USA přesvědčit k ambicióznějšímu omezování emisí další velké znečišťovatele, jako je Čína či Indie. Během prvního dne summitu pak některé státy oznámily své nové, ambicióznější závazky, jak snižovat emise skleníkových plynů.

Na první pohled by se mohlo zdát, že Nová teritoria jsou jednou z nejzelenějších částí Hongkongu. Tato oblast, která hraničí s čínskou pevninou a tvoří většinu hongkongského území, vypadá jako svět na hony vzdálený od rušných ulic a mrakodrapů, které se tyčí nad většinou městského centra, napsal zpravodajský server BBC News. Místní řeky však „vydechují“ velké množství skleníkových plynů.

Aktivistky a aktivisté polské pobočky mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace vyvěsili na obřím rypadle v uhelném Dole Turów poblíž českých hranic transparenty proti rozšíření těžby. Oznámila to sama organizace. Česko minulý měsíc podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v tomto hnědouhelném dole. Na ten si stěžují i radnice v sousedním Německu.

Marihuana se stala ve Spojených státech rozsáhlým odvětvím, ve kterém se ročně protočí 13 miliard dolarů. Vědci nyní upozorňují na to, že tento byznys má ale neviditelnou ekologickou daň v podobě emisí skleníkových plynů, které pocházejí z komerčního pěstování konopí.

Pokud se rychle nepodniknou kroky k omezení emisí skleníkových plynů, hrozí Francii výrazný nárůst průměrných teplot, vlny veder a sucha. Podle agentury AFP to vyplývá z projekce, kterou tento týden zveřejnila meteorologická služba Météo-France.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v pátek v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

Měl to být přelomový moment, 12. prosince 2015 byla podepsána globální dohoda o klimatu na konferenci v Paříži, zásadním cílem je udržení oteplování pod dvěma stupni Celsia. Dokument tehdy podpořilo přes 190 zemí. Mezitím ale Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa od dohody odstoupily. Jeho nástupce Joe Biden se chce ke smlouvě zase vrátit. Podle některých odborníků by ale tempo snižování emisí vytyčené před pěti lety nemuselo k záchraně planety stačit.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, které jsou hlavní příčinou změny klimatu, dosáhly v loňském roce rekordních hodnot. A také v roce 2020 nadále stoupají – navzdory opatřením k zastavení pandemie covidu-19, uvedla v pondělí OSN.

Trojice amerických vědců vytvořila počítačovou simulaci, která měla zjistit, jestli je možné ochladit planetu pomocí klimatického inženýrství tak, aby to překonalo dopad zvyšování množství oxidu uhličitého. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.

Mezinárodní expedice zjistila, že poblíž východosibiřského pobřeží se ze svahu kontinentinálního šelfu začaly do moře uvolňovat bubliny metanu. Podle vědců přitom může jít o nebezpečný jev, který by v budoucnu mohl výrazně přispět k oteplování planety.

Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína, která je v současné době největším producentem skleníkových plynů, chce své chování zcela změnit. Její emise by měly dosáhnout maxima roku 2030, od roku 2060 by pak země měla být uhlíkově neutrální.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu Unie to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na nejbližší období. EU by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování zeleného růstu ekonomiky.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly letos rekordu, upozorňuje OSN ve své nové zprávě s tím, že pandemie nemoci covid-19 nemá na klimatické změny z dlouhodobého hlediska příliš dopad. Podle zprávy tak svět není na cestě k cíli udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže k hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak se státy dohodly v roce 2015 v Paříži.

Při výrazném zvýšení produkce skleníkových plynů mohou být ke konci 21. století závažná dvouletá sucha ve střední Evropě až sedmkrát častější. Pokud by se podařilo nárůst emisí zastavit, klesl by oproti tomu počet očekávaných suchých období až o 90 procent. Etapa sucha z let 2018 až 2019 byla závažnější než velké sucho v polovině 20. století.

OSN varuje: svět musí přejít na kvalitnější klimatizace, jinak se nepodaří zpomalit změny klimatu. Právě klimatizace totiž čím dál silněji přispívají k ohřívání planety.

To, co se vědcům při ochraně klimatu nepodařilo za třicet let, se možná teď podaří aktivistům nebo důsledkům koronaviru, který veřejnosti ukázal, že může omezit svou spotřebu a její dopady na životní prostředí. Myslí si to klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz, který byl hostem Událostí, komentářů. Za prioritní považuje teď to, aby politici při ochraně klimatu konali v souladu s odborníky.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Američané mnohem méně jezdí auty a utlumení průmyslu i těžby způsobilo mnohem menší emise skleníkových plynů. Od doby, kdy v březnu začala platit opatření proti nemoci covid-19, se USA podle nové zprávy Road Ecology Center Kalifornské univerzity v Davisu začaly blížit splnění klimatických cílů pařížské dohody.

Američtí ekonomové studovali uhlíkovou stopu několika pomerančů, které se dostávají na americký trh. Ve své analýze dospěli k překvapivému výsledku, který nepotvrzuje obavy spojené s ekologicky nákladným dovozem. Ovoce, které se transportovalo přes půlku světa, totiž mělo nižší uhlíkovou stopu než to dopravované z nedalekých oblastí.

Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly o sedm procent, což je výrazně více, než se čekalo. Ukazuje to analýza organizace Agora Energiewende, která se zabývá změnami v energetice. Vyplývá z ní i to, že spolková republika loni poprvé získávala více energie z obnovitelných zdrojů než z uhelných a jaderných elektráren dohromady.

Evropská unie nedosáhne klimatických cílů pro rok 2030 bez rychlé změny přístupu. Uvádí to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotící současný stav a výhled životního prostředí na kontinentu. Evropa se podle ní potýká s bezprecedentními klimatickými změnami, úbytkem druhů a vyčerpáváním přírodních zdrojů.

Generální tajemník OSN António Guterres na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně. Konference potrvá do 13. prosince. Koná se pod heslem Time for action, které zdůrazňuje, že je čas jednat.

Zákon o liniových stavbách tak, jak jej vláda posílá do Poslanecké sněmovny, nadělá více škody než dobra, obává se předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Domnívá se, že problémy, které se snaží vyřešit, nejsou těmi, které přípravu staveb zdržují nejvíce. Dana Balcarová hovořila o zákonu o liniových stavbách, ale i o plánech na útlum spalování uhlí v Interview ČT24.

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.