Skleníkové plyny strana 4 z 5

Mezinárodní expedice zjistila, že poblíž východosibiřského pobřeží se ze svahu kontinentinálního šelfu začaly do moře uvolňovat bubliny metanu. Podle vědců přitom může jít o nebezpečný jev, který by v budoucnu mohl výrazně přispět k oteplování planety.

Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína, která je v současné době největším producentem skleníkových plynů, chce své chování zcela změnit. Její emise by měly dosáhnout maxima roku 2030, od roku 2060 by pak země měla být uhlíkově neutrální.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu Unie to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na nejbližší období. EU by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování zeleného růstu ekonomiky.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly letos rekordu, upozorňuje OSN ve své nové zprávě s tím, že pandemie nemoci covid-19 nemá na klimatické změny z dlouhodobého hlediska příliš dopad. Podle zprávy tak svět není na cestě k cíli udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže k hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak se státy dohodly v roce 2015 v Paříži.

Při výrazném zvýšení produkce skleníkových plynů mohou být ke konci 21. století závažná dvouletá sucha ve střední Evropě až sedmkrát častější. Pokud by se podařilo nárůst emisí zastavit, klesl by oproti tomu počet očekávaných suchých období až o 90 procent. Etapa sucha z let 2018 až 2019 byla závažnější než velké sucho v polovině 20. století.

OSN varuje: svět musí přejít na kvalitnější klimatizace, jinak se nepodaří zpomalit změny klimatu. Právě klimatizace totiž čím dál silněji přispívají k ohřívání planety.

To, co se vědcům při ochraně klimatu nepodařilo za třicet let, se možná teď podaří aktivistům nebo důsledkům koronaviru, který veřejnosti ukázal, že může omezit svou spotřebu a její dopady na životní prostředí. Myslí si to klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz, který byl hostem Událostí, komentářů. Za prioritní považuje teď to, aby politici při ochraně klimatu konali v souladu s odborníky.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Američané mnohem méně jezdí auty a utlumení průmyslu i těžby způsobilo mnohem menší emise skleníkových plynů. Od doby, kdy v březnu začala platit opatření proti nemoci covid-19, se USA podle nové zprávy Road Ecology Center Kalifornské univerzity v Davisu začaly blížit splnění klimatických cílů pařížské dohody.

Američtí ekonomové studovali uhlíkovou stopu několika pomerančů, které se dostávají na americký trh. Ve své analýze dospěli k překvapivému výsledku, který nepotvrzuje obavy spojené s ekologicky nákladným dovozem. Ovoce, které se transportovalo přes půlku světa, totiž mělo nižší uhlíkovou stopu než to dopravované z nedalekých oblastí.

Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly o sedm procent, což je výrazně více, než se čekalo. Ukazuje to analýza organizace Agora Energiewende, která se zabývá změnami v energetice. Vyplývá z ní i to, že spolková republika loni poprvé získávala více energie z obnovitelných zdrojů než z uhelných a jaderných elektráren dohromady.

Evropská unie nedosáhne klimatických cílů pro rok 2030 bez rychlé změny přístupu. Uvádí to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotící současný stav a výhled životního prostředí na kontinentu. Evropa se podle ní potýká s bezprecedentními klimatickými změnami, úbytkem druhů a vyčerpáváním přírodních zdrojů.

Generální tajemník OSN António Guterres na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně. Konference potrvá do 13. prosince. Koná se pod heslem Time for action, které zdůrazňuje, že je čas jednat.

Zákon o liniových stavbách tak, jak jej vláda posílá do Poslanecké sněmovny, nadělá více škody než dobra, obává se předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Domnívá se, že problémy, které se snaží vyřešit, nejsou těmi, které přípravu staveb zdržují nejvíce. Dana Balcarová hovořila o zákonu o liniových stavbách, ale i o plánech na útlum spalování uhlí v Interview ČT24.

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Vodíkové plavidlo Energy Observer má za sebou sedm měsíců plavby, 16 zastávek v jedenácti zemích a víc než 7,5 tisíce námořních mil. Příští rok ho čeká už čtvrtá cesta kolem světa, v rámci níž zamíří mimo jiné do Japonska. Jde o první loď na světě, alespoň podle výrobce, která neprodukuje žádné skleníkové plyny ani emise jemných částic.

Vodíkové plavidlo Energy Observer během letoška absolvovalo sedm měsíců plavby s šestnácti zastávkami v jedenácti zemích a překonáním více než 7,5 tisíce námořních mil. Podle výrobce představuje první loď na světě, která neprodukuje žádné skleníkové plyny ani emise jemných částic, a příští rok ji čeká už čtvrtá cesta kolem světa. V jejím rámci zamíří mimo jiné do Japonska.

Pokud státy v nejbližší době nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Více než 11 tisíc akademiků ze 153 zemí světa včetně desítek odborníků z Česka vydalo prohlášení před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu (COP25) s cílem oslovit zejména politiky.

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr. Pokud nebudou přijata opatření na snížení emisí skleníkových plynů, bude 250 milionů lidí v regionu do dvaceti let čelit suchu a nedostatku vody. S odkazem na studii Středomořského institutu pro biodiverzitu a ekologii to píše španělský list El País. Výsledky vědecké zprávy představil její koordinátor Wolfgang Cramer v Barceloně na setkání mezinárodní organizace Unie pro Středomoří.

Evropská unie nebude na prosincové klimatické konferenci v Chile prezentovat přísnější závazek omezení zplodin k roku 2030. Po jednání zástupců vlád unijních zemí, které bylo v Lucemburku věnováno dlouhodobým klimatickým plánům, to uvedl český ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Některé státy chtěly ambicióznější cíl zařadit do závěrů jednání, Česko a další země však prosadily, aby EU jako svůj závazek ponechala dříve schválený cíl omezit do roku 2030 zplodiny o 40 procent proti hodnotám z roku 1990.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Dopady klimatických změn jsou stále intenzivnější a urychlují se, uvedla ve své nejnovější studii Světová meteorologická organizace (WMO). Podle dat, která shromáždila, bylo například posledních pět let (2014 až 2019) nejteplejších v historii, zrychlilo se zvyšování hladiny moří a nejvyšších hodnot dosáhly i emise skleníkových plynů.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) před pátečním zahájením zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě upozornil, že klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje WWF.

Zemědělci mohou velmi silně pomoci zpomalit klimatickou změnu. Stačí upravit několik pravidel – změnit jídelníček dobytku nebo lépe ukládat hnůj – a mohou se výrazně snížit emise skleníkových plynů, a tedy i vzestup teplot. Spočítali to klimatologové v nové velké analýze, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters.