EU omezí prodej aut se spalovacími motory od roku 2035, shodli se ministři životního prostředí

Státy Evropské unie se ve středu nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na sedm let.

Konečnou podobu všech norem budou členské státy dojednávat s Evropským parlamentem během půlročního českého předsednictví EU, které začíná v pátek.

Ministři po dlouhém celodenním vyjednávání schválili pět návrhů z balíku, který před rokem předložila Evropská komise ve snaze dovést EU ke splnění nového klimatického závazku. Unie by podle něho měla do roku 2030 snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

„Přechod k ekologičtějšímu hospodářství s čistými energiemi bude vyžadovat přispění všech sektorů a členských států,“ komentovala výsledek jednání francouzská ministryně ekologické tranzice Agnès Pannierová-Runacherová, jejíž země předsedala poslednímu ministerskému zasedání, na němž předala na půl roku vedení Česku.

Emise budou od roku 2035 zpoplatněny

Členské země našly společný přístup k reformě trhu s emisními povolenkami, k vytvoření sociálně klimatického fondu, závazným každoročním omezením emisí pro jednotlivé země, omezování emisí při využívání půdy a lesů a ke zpoplatnění emisí z nových aut se spalovacími motory. Ministři se přes odpor několika států včetně Itálie či Slovenska shodli na výrazném zpoplatnění jakýchkoli emisí skleníkových plynů z nově prodávaných aut od roku 2035, které prakticky znamená jejich zákaz.

„V roce 2035 nekončí prodej aut se spalovacími motory, auta dál, pokud budou mít čisté alternativní palivo, mohou být prodávána,“ popsala po jednání kompromis dohodnutý na základě německého návrhu česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Termín roku 2035 navíc nemusí být definitivní, neboť unijní státy se shodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit.

Státy se shodly také na tom, že do roku 2030 by měla EU snížit produkci skleníkových plynů ze sektorů pokrytých emisními povolenkami o 61 procent. V rámci očekávaného růstu cen kvůli zpoplatnění emisí z vytápění budov a ze silniční dopravy schválili ministři vznik sociálně klimatického fondu, jehož objem patřil k hlavním sporným bodům jednání.

Konečný kompromis přinese podle Hubáčkové českým domácnostem ohroženým energetickou chudobou celkem 35 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvlivnějších britských umělců 20. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
před 29 mminutami

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 49 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 49 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 1 hhodinou

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 2 hhodinami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 4 hhodinami
Načítání...