EU omezí prodej aut se spalovacími motory od roku 2035, shodli se ministři životního prostředí

Státy Evropské unie se ve středu nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na sedm let.

Konečnou podobu všech norem budou členské státy dojednávat s Evropským parlamentem během půlročního českého předsednictví EU, které začíná v pátek.

Ministři po dlouhém celodenním vyjednávání schválili pět návrhů z balíku, který před rokem předložila Evropská komise ve snaze dovést EU ke splnění nového klimatického závazku. Unie by podle něho měla do roku 2030 snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

„Přechod k ekologičtějšímu hospodářství s čistými energiemi bude vyžadovat přispění všech sektorů a členských států,“ komentovala výsledek jednání francouzská ministryně ekologické tranzice Agnès Pannierová-Runacherová, jejíž země předsedala poslednímu ministerskému zasedání, na němž předala na půl roku vedení Česku.

Emise budou od roku 2035 zpoplatněny

Členské země našly společný přístup k reformě trhu s emisními povolenkami, k vytvoření sociálně klimatického fondu, závazným každoročním omezením emisí pro jednotlivé země, omezování emisí při využívání půdy a lesů a ke zpoplatnění emisí z nových aut se spalovacími motory. Ministři se přes odpor několika států včetně Itálie či Slovenska shodli na výrazném zpoplatnění jakýchkoli emisí skleníkových plynů z nově prodávaných aut od roku 2035, které prakticky znamená jejich zákaz.

„V roce 2035 nekončí prodej aut se spalovacími motory, auta dál, pokud budou mít čisté alternativní palivo, mohou být prodávána,“ popsala po jednání kompromis dohodnutý na základě německého návrhu česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Termín roku 2035 navíc nemusí být definitivní, neboť unijní státy se shodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit.

Státy se shodly také na tom, že do roku 2030 by měla EU snížit produkci skleníkových plynů ze sektorů pokrytých emisními povolenkami o 61 procent. V rámci očekávaného růstu cen kvůli zpoplatnění emisí z vytápění budov a ze silniční dopravy schválili ministři vznik sociálně klimatického fondu, jehož objem patřil k hlavním sporným bodům jednání.

Konečný kompromis přinese podle Hubáčkové českým domácnostem ohroženým energetickou chudobou celkem 35 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využívají k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze je na programu také protifašistická demonstrace nebo anarchistický piknik. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti. V Plzni zároveň v pátek začínají šestidenní Slavnosti svobody.
13:14Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izrael předal Řecku účastníky flotily zadržené ve čtvrtek, dva aktivisty nevydal

Izrael s výjimkou dvou aktivistů předal Řecku účastníky propalestinské flotily, které zadržel v noci na čtvrtek při útoku na jejich lodě. Informaci agentury AFP a Reuters potvrdili mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein i samotní organizátoři plavby. Při zásahu Izrael zadržel zhruba 175 účastníků flotily, která chtěla doplout do Pásma Gazy. Na palestinské území Izrael uplatňuje námořní embargo.
11:37Aktualizovánopřed 30 mminutami

Talankinův Oscar se ztratil, když s ním režiséra v USA nepustili do letadla

Ruský režisér Pavel Talankin postrádá svou sošku Oscara poté, co mu s ní ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, píše stanice BBC.
10:59Aktualizovánopřed 42 mminutami

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 3 hhodinami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu, informovala v pátek agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 4 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 5 hhodinami
Načítání...