Na jednom z nejstudenějších míst planety pokračuje drastické oteplování, řeč je o tajícím permafrostu na Sibiři. Na některých místech roztála i desítky tisíc let stará vrstva z doby ledové. Experti se teď obávají, že tání uvolňuje do ovzduší velké množství skleníkových plynů. Sleduje to i vědecký tým otce a syna Nikity a Sergeje Zimovových, kteří na místě hledají řešení problému.
Kde kdysi bývala vrstva ledu, je teď bahno. To ukrývá prehistorické nálezy. Jakkoli poutavé se může na první pohled zdát objevování pozůstatků například mamutů či dalších vyhynulých tvorů a rostlin jen vlastníma rukama, ve skutečnosti jde o nebezpečný fenomén – tání permafrostu. Ani 130 kilometrů od pobřeží Severního ledového oceánu, na jednom z nejstudenějších míst na Zemi, už není.
Z regionu ještě nezmizel úplně, každý rok se ale oblast tání stále zvětšuje. Přírodovědci Sergej Zimov se synem Nikitou jev zkoumají u téměř kompletně opuštěného města Čerskij na řece Kolymě.
Už teď pozorováním na místě a pomocí dat z mezinárodních monitorovacích stanic zjistili alarmující fakt – s odhalováním staré půdy začíná proces tlení organické hmoty, což produkuje skleníkové plyny. Dokonce v takovém množství, že na měřeních není ani patrná koronavirová pauza továren a světové logistiky. Naopak.
„Podíl nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře se nezmenšil a narostlo i množství metanu. Nikdy ho v atmosféře nepřibývalo tak rychle jako teď,“ říká Sergej Zimov.
Permafrost stále pokrývá pětašedesát procent půdy Ruska. Pokud by podle vědců nakonec roztál úplně, uvolnilo by se do ovzduší tolik oxidu uhličitého a metanu, kolik za rok vyprodukuje průmysl celé Evropské unie.
„Většina světových emisí skleníkových plynů, které budou vyprodukovány tajícím permafrostem, bude pocházet z jedné jediné země,“ tvrdí Nikita Zimov.
Otec a syn se rozhodli pro nevšední experiment. Už v roce 1996 založili Pleistocenní park, který simuluje krajinu a podmínky života před dobou ledovou, kdy v oblasti žili velcí savci.
Převezli sem množství zubrů i velbloudů, kteří udusáváním sněhové pokrývky v zimě přispívají k ochlazování půdy. Výsledky už mají – v některých zónách klesla průměrná teplota až o čtyři stupně.
