Německý spolkový sněm

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

Britský král Karel III. s manželkou Camillou uctili v Hamburku památku obětí druhé světové války a položili květiny u památníku, který připomíná odjezd židovských dětí z nacistického Německa do Velké Británie. Britský panovník v pátek uzavírá třídenní návštěvu Německa, během níž jako první vládnoucí monarcha vystoupil s projevem ve Spolkovém sněmu.

Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.

Britský král Karel III. chce ještě více posílit vztahy své země s Německem. Řekl to ve středu večer na státním banketu, který na úvod jeho návštěvy Německa uspořádal německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten upozornil na význam německo-britského přátelství, třebaže Spojené království již není součástí Evropské unie.

Německý parlament bude mít méně poslanců.  Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.

Zemřela bývalá místopředsedkyně německého Spolkového sněmu Antje Vollmerová. Dlouholeté političce strany Zelených bylo 79 let. Ve středu podlehla dlouhé nemoci, informovala agentura DPA s odvoláním na její rodinu. Vollmerová byla držitelkou ocenění za přínos k rozvoji česko-německých vztahů.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

Páteční světové připomínky 78. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi se prolínaly s odkazy na aktuální ruskou agresi vůči Ukrajině. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k odporu proti nové genocidě ve východní Evropě. Zděšení z ruské války vyjadřovali také účastníci piety přímo v Osvětimi. Mezinárodní den památky obětí holocaustu si připomněli také v Jeruzalémě, Spolkovém sněmu v Berlíně nebo sídle OSN.

Moderní německá bojová vozidla pěchoty (BVP) Puma, která mají být jednou z hlavních opor armády, se potýkají s vážnými problémy. Ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí proto až do vyřešení potíží pozastavila další nákupy těchto strojů. Závady ohrožují nejen akceschopnost bundeswehru, ale také závazky Německa vůči NATO, protože Berlín v příštím roce přebírá vedení aliančních sil velmi rychlé reakce.

Loňské regionální volby v Berlíně se musí kvůli chaosu zcela zopakovat, rozhodl ve středu berlínský ústavní soud. Verdikt se týká výběru berlínské poslanecké sněmovny a také zastupitelstev městských částí. Hlasování se musí uskutečnit do 90 dnů od verdiktu, za pravděpodobný termín proto šéf berlínské volební komise Stephan Bröchler považuje 12. únor 2023.

Německá vláda kancléře Olafa Scholze vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na Twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.

Na pět a půl roku do vězení poslal soud v Německu armádního důstojníka, který se několik měsíců vydával za syrského uprchlíka a v tomto krytí z krajně pravicového přesvědčení plánoval vraždu vrcholného německého politika. Verdikt, proti kterému je možné se odvolat, skončil po více než ročním procesu.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se rozhodl skončit v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Firma oznámila, že jí Schröder sdělil, že nemůže mandát v dozorčí radě dále vykonávat. Oznámení přišlo jen den poté, co rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.

Finsko a Švédsko splňují „všechny požadavky“ pro členství v Severoatlantické alianci, řekl americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval, že se staví k jejich členství odmítavě. Finsko nechce, aby NATO na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny ani poté, co se stane členem, uvedla premiérka Sanna Marinová. Německý kancléř zase prohlásil, že se Aliance nesmí nechat zatáhnout do války na Ukrajině, musí ji však podpořit, aby Rusko nevyhrálo.

Povinné očkování zdravotníků a pečovatelů proti nemoci covid-19 v Německu platí a není v rozporu se zákony. Konstatoval to ústavní soud, který tak odmítl ústavní stížnost žádající zrušení očkovací povinnosti. Soud uvedl, že nad ostatními právy převažuje zájem chránit zranitelné osoby před nákazou.

Německo se nadále zdráhá posílat tanky a obrněné transportéry na Ukrajinu. V zahraničí i mezi svými koaličními partnery kvůli tomu čelí rostoucí kritice. Kancléř Olaf Scholz se hájí tím, že Berlín chce zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, a především jaderné válce. Řada spojeneckých zemí včetně Česka těžkou techniku na Ukrajinu poslala nebo ji slíbila dodat. Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v pořadu Horizont ČT24 sdělil, že Němci vědí, že válka potrvá ještě dlouho.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku, nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Varšava vyzvala zbytek EU ke zdanění dovozu obou surovin. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz spolu mluvili o záměru banky Gazpromu měnit platby za plyn z eur na rubly.

NATO na Ukrajině rozhodně nezasáhne, řekl německý kancléř Olaf Scholz na setkání s šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Kyjevu ale Scholz slíbil zbraně. O situaci na Ukrajině bude ve čtvrtek jednat i Rada bezpečnosti OSN. Hovořit by měla o humanitární situaci v zemi sužované válkou. Podle BBC také OSN uvažuje o možnosti, že by k Valnému shromáždění promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už ve čtvrtek přednesl projev v německém Spolkovém sněmu.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Němečtí Zelení si na digitálním sjezdu vybrali do svého čela poslance a favority volby Ricardu Langovou a Omida Nouripoura. Osmadvacetiletá Langová ve vedení strany, tradičně vedené dvěma lídry, nahradí nynější ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou a 46letý Nouripour vystřídá ve stranické funkci současného ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka.

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na sobotním digitálním sjezdu zvolila předsedou Friedricha Merze. Straníci si ho již v prosinci vybrali v referendu, vůli členské základny nyní delegáti formálně potvrdili. Merz chce stranu vrátit k jejím konzervativnějším kořenům, což je změna oproti středové linii vytyčené bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, která opustila politiku.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít nového lídra. Největší opoziční síla v Německu si vybrala za předsedu ve vnitrostranickém referendu hned v prvním kole někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze, který nahradí stávajícího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Merze musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd, což je ale považováno za formalitu.

Nejpozději k 15. březnu 2022 musí být zdravotníci, pečovatelé a záchranáři v Německu očkovaní proti nemoci covid-19, případně být z infekce vyléčeni. Rozhodli o tom poslanci Spolkového sněmu, kteří výjimku udělili pouze osobám, které ze zdravotních důvodů vakcinovány být nemohou. Izrael prodloužil přísná cestovní omezení včetně zákazu vstupu cizincům do země.

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.