Karel III. v Hamburku uctil památku obětí nacismu, v dešti ho vítaly davy lidí

Britský král Karel III. s manželkou Camillou uctili v Hamburku památku obětí druhé světové války a položili květiny u památníku, který připomíná odjezd židovských dětí z nacistického Německa do Velké Británie. Britský panovník v pátek uzavírá třídenní návštěvu Německa, během níž jako první vládnoucí monarcha vystoupil s projevem ve Spolkovém sněmu.

Do severoněmeckého Hamburku odjel Karel III. z Berlína. Na cestě královský pár doprovázeli spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier s manželkou Elke Büdenbenderovou.

Po příjezdu na nádraží Dammtor, kde je přivítal hamburský primátor Peter Tschentscher, položili květiny u sousoší nazvaného Kindertransport – der letzte Abschied (Dětský transport – poslední rozloučení). Plastika připomíná osudy židovských dětí, které jejich rodiče poslali před nacistickou hrozbou do Británie.

Navazující část díla, nazvaná Kindertransport – Die Ankunft (Dětský transport – příjezd), stojí na londýnském nádraží Liverpool Street. Sousoší bylo odhaleno v roce 2006 z iniciativy Karla III., který byl v té době následníkem trůnu.

Následně britský král položil věnec u kostela svatého Mikuláše, jenž byl poničen během druhé světové války při náletech amerických a britských bombardérů. Poničený kostel slouží jako památník obětí druhé světové války a nacistického režimu. Na místě přednesla hamburská biskupka Kirsten Fehrsová modlitbu nazvanou Litanie smíření z Coventry. Toto anglické město se za druhé světové války stalo terčem rozsáhlého německého bombardování.

V Hamburku Karel III. navštívil i radnici a podnikl okružní plavbu po přístavu. Tématem plavby byla zelená energetika. Loď totiž zamířila mimo jiné k někdejší uhelné elektrárně Moorburg, kde Hamburk plánuje výstavbu elektrolyzéru na výrobu vodíku. Zařízení bude produkovat vodík s pomocí elektřiny z větrných a solárních elektráren.

První zahraniční návštěva před korunovací

Německo se stalo první zemí, kterou Karel III. po nástupu na trůn navštívil, a to ještě před nadcházející květnovou korunovací. Do Německa původně zamýšlel přiletět z Francie, tato část cesty však byla kvůli rozsáhlým protestům Francouzů proti důchodové reformě odložena.

Během pobytu v Německu včetně projevu ve Spolkovém sněmu britský král opakovaně zdůrazňoval výjimečnost britsko-německého přátelství. Blízkost, kterou královská rodina k Německu chová, je dána i jejími německými kořeny. Původně se dynastie jmenovala Sasko-Kobursko-Gothajská, na Windsorskou ji přejmenoval v době první světové války Jiří V., pradědeček krále Karla III.

Stejně jako v Berlíně, tak i v Hamburku krále vítaly davy lidí, které neodradilo ani deštivé počasí. Karel III. si se svými příznivci osobně potřásl s rukou a krátce s nimi debatoval. Jeden z komentátorů televize Welt poznamenal, že cesta Karla III. do Německa spíše než královskou návštěvu připomíná příjezd rockové hvězdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 2 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...