Britský král Karel III. slíbil prohlubovat vztahy mezi Londýnem a Berlínem

Britský král Karel III. chce ještě více posílit vztahy své země s Německem. Řekl to ve středu večer na státním banketu, který na úvod jeho návštěvy Německa uspořádal německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten upozornil na význam německo-britského přátelství, třebaže Spojené království již není součástí Evropské unie.

„Mohu vás ujistit, že v čase, který mi jako králi bude dopřán, učiním vše, abych naše vztahy ještě více posílil,“ řekl Karel III., jehož dynastické kořeny sahají právě do Německa; Windsorové se až do první světové války nazývali sasko-kobursko-gothajská dynastie.

„Nehledě na to, co nás čeká, vím, že německo-britské přátelství zůstane důležité a zůstane silné,“ řekl Steinmeier a upozornil na to, že ve středu je to na den přesně šest let od chvíle, kdy Británie 29. března 2017 požádala o ukončení členství v Evropské unii. „Dnes, přesně o šest let později, otevíráme novou kapitolu,“ dodal.

Vojenské pocty u Braniborské brány

Karel III. přiletěl do Berlína společně s manželkou Camillou odpoledne. Pro krále je to první zahraniční cesta v roli britského panovníka, což německá média v komentářích označují za mimořádný symbol. Do Německa původně král zamýšlel odletět z Francie, tato část cesty ale byla kvůli rozsáhlým protestům Francouzů proti důchodové reformě odložena.

Odpoledne Steinmeier přivítal krále s vojenskými poctami u Braniborské brány. Podle agentury DPA to bylo poprvé, co zde prezident takovou ceremonii uspořádal. Běžně totiž vojenská přivítání pořádá na zámku Bellevue, který je berlínským sídlem hlavy státu.

Scholz na banket s králem nepřišel

V Bellevue se rovněž večer konal banket na počest britské návštěvy. Mezi hosty nechyběli někdejší německý prezident Joachim Gauck, bývalá kancléřka Angela Merkelová, berlínská primátorka Franziska Giffeyová nebo několik členů německé vlády.

Na zámek naopak nepřišel spolkový kancléř Olaf Scholz. Portál magazínu Der Spiegel uvedl, že podle kancléřství se Scholz takových banketů neúčastní. To ale vyvolalo údiv britského tisku, neboť Merkelová byla v roce 2015 jako kancléřka na podobném banketu v Bellevue u příležitosti návštěvy britské královny Alžběty II. Scholz se nicméně s Karlem III. setká ve čtvrtek krátce předtím, než monarcha promluví k poslancům Spolkového sněmu. 

Program na čtvrtek a pátek

Ve čtvrtek se král potká s berlínskou primátorkou Franziskou Giffeyovou a s kancléřem Scholzem a poté s předsedkyní Spolkového sněmu Bärbel Basovou. V poledne pak vystoupí s projevem před poslanci Spolkového sněmu. Odpoledne navštíví Braniborsko, kde se setká s vojáky britsko-německého ženijního praporu a s představiteli ekovesnice Brodowin.

Návštěvu Karel III. ukončí v pátek, kdy odjede vlakem do Hamburku. V plánu tam má mimo jiné návštěvu památníku věnovaného odjezdu židovských dětí z nacistického Německa do Velké Británie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
před 17 mminutami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 7 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 7 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 7 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...