Německý spolkový sněm strana 4 z 4

Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr pátečního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

Německou sociální demokracii (SPD) povede do parlamentních voleb v příštím roce ministr financí Olaf Scholz. Politik, který je zároveň vicekancléřem v nynější vládě Angely Merkelové, to v pondělí oznámil na Twitteru. Lídr konzervativní unie CDU/CSU zatím znám není. Volby do Spolkového sněmu by se měly konat příští rok na podzim.

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě v pátek má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.

Německá vláda si kvůli kybernetickému útoku na Spolkový sněm v roce 2015 předvolala ruského velvyslance. Informoval o tom list Der Tagesspiegel. Moskva odmítá obvinění, že za útokem stála, Berlín je naopak o ruském podílu přesvědčen. Dotčen tehdy byl i poslanecký e-mail kancléřky Angely Merkelové.

Německá spolková prokuratura vydala zatykač na ruského hackera, který je podezřelý z útoku na počítačový systém Spolkového sněmu v roce 2015 z pověření ruských tajných služeb, napsal německý list Süddeutsche Zeitung. Podezřelým je devětadvacetiletý Dmitrij Badin, „hacker ve státních službách a kybernetický voják z pověření Vladimira Putina“, píše list.

Svět zažívá masivní nárůst testování na COVID-19. V absolutních číslech vedou Spojené státy, v přepočtu na milion obyvatel jsou na špici Španělsko, Itálie a Německo. Hůře je na tom třeba Velká Británie.

Německou vládní sociální demokracii (SPD) nově povedou kritici vlády velké koalice Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans. Po konzervativní unii CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové požadují změny v koaliční smlouvě, jinak hrozí odchodem. Chtějí například zvýšit investice do škol a železnic nebo zečtyřnásobit poplatek za emise oxidu uhličitého. Ujistili však, že konec vládního angažmá nehrozí bezprostředně.

Od roku 2021 budou v Německu solidární daň na podporu chudších východních spolkových zemí platit jen lidé s největšími příjmy. Pro 90 procent poplatníků bude zcela zrušena. Příslušný návrh ve čtvrtek schválil parlament, napsala agentura DPA. Solidární daň (Solidaritätszuschlag) byla poprvé zavedena v roce 1991.

Poprvé v sedmdesátileté historii Bundestagu sesadil některý z jeho výborů svého předsedu. Poslanci právního výboru odvolali ze svého čela Stephana Brandnera z Alternativy pro Německo (AfD). Politik čelil tvrdé kritice kvůli kontroverzním a štvavým komentářům, z nichž některé směřovaly na kritiky jeho strany.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Němečtí poslanci schválili balíček sedmi zákonů v oblasti imigrace. Na jedné straně zavádí přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl, na druhé straně usnadňuje lidem ze zemí mimo EU zaměstnání v zemi. To se týká i neúspěšných azylantů, kteří si během rozhodování o žádosti našli práci.

Předsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová se po neúspěchu své strany ve volbách do Evropského parlamentu vzdá v pondělí své funkce. V úterý rezignuje také na post šéfky frakce SPD ve Spolkovém sněmu. Její kroky mohou mít dopad i na celou vládu velké koalice CDU/CSU a SPD, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU). Právě Nahlesová totiž patřila mezi nejsilnější stoupence jejího pokračování v SPD.

„Kdybychom zůstali v Bonnu, byl by to signál, že se Německo chápe jako část západní Evropy, tady v Berlíně je zřejmé, že vnímáme Evropu šířeji,“ domnívá se předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble (CDU). Veterán německé politiky poskytl České televizi exluzivní rozhovor při příležitosti dvacátého výročí přesunu německého parlamentu z Bonnu do Berlína. Hovořil s ním zpravodaj ČT Martin Jonáš.

Vrcholní politici se postupně staví za odchod amerického velvyslance Richarda Grenella z Německa. Po místopředsedovi Spolkového sněmu a liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Wolfgangu Kubickim se pro Grenellův odchod vyslovil i lídr opoziční Levice Gregor Gysi. Jeho strana hodlá příslušné usnesení předložit parlamentu.

Britští labouristé by mohli nechat projít v parlamentu brexitovou dohodu, kterou s Bruselem dojednala konzervativní premiérka Theresa Mayová výměnou za to, že o ní budou mít Britové možnost posléze hlasovat v referendu. S odvoláním na několik zdrojů z hlavní opoziční strany o tom píše britský deník The Guardian.

Nadace, která se stará o bývalý nacistický koncentrační tábor v Buchenwaldu, vzkázala politikům z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), že nejsou vítáni na pietních akcích. V pátek o tom informovala agentura DPA. Protiimigrační AfD, která je známá svými xenofobními výroky, je v současnosti třetí nejsilnější stranou německého Spolkového sněmu.

Na internetu se objevily osobní údaje a dokumenty stovek německých politiků a známých osobností včetně adres, čísel kreditních karet či soukromé korespondence. Informaci rozhlasové stanice rbb potvrdila německá vláda, podle které ale zatím není jasné, zda data skutečně ukradli hackeři, jak se dosud předpokládalo. Podle televizní stanice n-tv byli obětí útoku poslanci všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), ale také například kancléřka Angela Merkelová, prezident Frank-Walter Steinmeier a řada ministrů. Podle vládní mluvčí neunikly od kancléřky žádné citlivé údaje.