Po krizi se Německo vrátí k rozpočtové kázni, řekla Merkelová

Německo se vrátí k vyrovnaným rozpočtům po překonání krize historického rozsahu, kterou vyvolala pandemie nemoci covid-19. Ve středu to k návrhu rozpočtu na rok 2021 se schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun) prohlásila před poslanci Spolkového sněmu kancléřka Angela Merkelová. Nynější investice, které zvýší zadlužení Německa, označila za nezbytné ke zvládnutí situace a přirovnala je k budování mostu do budoucnosti.

„Nyní je to správné rozhodnutí, pak se musíme rychle vrátit k vyrovnaným rozpočtům,“ řekla Merkelová. „Je to nezbytný krok,“ uvedla.

Šéfka německé vlády také poznamenala, že Německo v loňském roce snížilo dluh pod 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) a že si stále udržuje nejnižší zadlužení ve skupině sedmi hospodářsky nejrozvinutějších zemí (G7). Členy tohoto uskupení jsou vedle Německa také Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Británie a Spojené státy. „Můžeme na to být hrdí,“ řekla Merkelová.

S nevídaným hospodářským propadem se podle kancléřky potýká celý svět. „Učinili jsme vše, abychom krizi čelili,“ řekla s tím, že Německo buduje pevné základy pro budoucí růst. Dodala nicméně, že státní pomoc nedokáže zachránit vše.

Německý rozpočet na příští rok počítá se schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun). Finanční plán na roky 2022 až 2024 už předpokládá rychlé snižování deficitu, nejprve na 10,5 miliardy eur, v roce 2023 na 6,7 miliardy a o rok později na 5,2 miliardy eur.

Míra nezaměstnanosti v Německu v září klesla na 6,3 procenta

V Německu dál ubývá lidí bez práce, v září statistiky opustilo podle sezonně přepočtených údajů dalších zhruba osm tisíc lidí a celkem jich bylo 2,907 milionu, oznámil ve své předběžné zprávě spolkový úřad práce. Míra nezaměstnanosti klesla o desetinu bodu na 6,3 procenta.

Počet nezaměstnaných klesá už třetí měsíc, za vysokým nárůstem na jaře byly dopady koronaviru. Vývoj podle analytiků naznačuje, že lidé by mohli mít větší důvěru ve svou vlastní budoucnost a začít i více utrácet. Právě výdaje spotřebitelů by se měly o zotavení největší evropské ekonomiky z koronavirové pandemie postarat nejvíce.

Dál klesá i počet lidí zaměstnaných na zkrácený úvazek. Do července se snížil na 4,24 milionu, maxima téměř šesti milionů dosáhl v dubnu, který je považován za vrchol pandemie. Krátkodobé úvazky zemi pomohly vyhnout se masovému propouštění a riziku sociálního napětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 55 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...