Německo se vrátí k vyrovnaným rozpočtům po překonání krize historického rozsahu, kterou vyvolala pandemie nemoci covid-19. Ve středu to k návrhu rozpočtu na rok 2021 se schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun) prohlásila před poslanci Spolkového sněmu kancléřka Angela Merkelová. Nynější investice, které zvýší zadlužení Německa, označila za nezbytné ke zvládnutí situace a přirovnala je k budování mostu do budoucnosti.
Po krizi se Německo vrátí k rozpočtové kázni, řekla Merkelová
„Nyní je to správné rozhodnutí, pak se musíme rychle vrátit k vyrovnaným rozpočtům,“ řekla Merkelová. „Je to nezbytný krok,“ uvedla.
Šéfka německé vlády také poznamenala, že Německo v loňském roce snížilo dluh pod 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) a že si stále udržuje nejnižší zadlužení ve skupině sedmi hospodářsky nejrozvinutějších zemí (G7). Členy tohoto uskupení jsou vedle Německa také Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Británie a Spojené státy. „Můžeme na to být hrdí,“ řekla Merkelová.
S nevídaným hospodářským propadem se podle kancléřky potýká celý svět. „Učinili jsme vše, abychom krizi čelili,“ řekla s tím, že Německo buduje pevné základy pro budoucí růst. Dodala nicméně, že státní pomoc nedokáže zachránit vše.
Německý rozpočet na příští rok počítá se schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun). Finanční plán na roky 2022 až 2024 už předpokládá rychlé snižování deficitu, nejprve na 10,5 miliardy eur, v roce 2023 na 6,7 miliardy a o rok později na 5,2 miliardy eur.
Míra nezaměstnanosti v Německu v září klesla na 6,3 procenta
V Německu dál ubývá lidí bez práce, v září statistiky opustilo podle sezonně přepočtených údajů dalších zhruba osm tisíc lidí a celkem jich bylo 2,907 milionu, oznámil ve své předběžné zprávě spolkový úřad práce. Míra nezaměstnanosti klesla o desetinu bodu na 6,3 procenta.
Počet nezaměstnaných klesá už třetí měsíc, za vysokým nárůstem na jaře byly dopady koronaviru. Vývoj podle analytiků naznačuje, že lidé by mohli mít větší důvěru ve svou vlastní budoucnost a začít i více utrácet. Právě výdaje spotřebitelů by se měly o zotavení největší evropské ekonomiky z koronavirové pandemie postarat nejvíce.
Dál klesá i počet lidí zaměstnaných na zkrácený úvazek. Do července se snížil na 4,24 milionu, maxima téměř šesti milionů dosáhl v dubnu, který je považován za vrchol pandemie. Krátkodobé úvazky zemi pomohly vyhnout se masovému propouštění a riziku sociálního napětí.