Němci schválili snazší deportace neúspěšných azylantů. Zároveň usnadnili cizincům cestu k práci

Němečtí poslanci schválili balíček sedmi zákonů v oblasti imigrace. Na jedné straně zavádí přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl, na druhé straně usnadňuje lidem ze zemí mimo EU zaměstnání v zemi. To se týká i neúspěšných azylantů, kteří si během rozhodování o žádosti našli práci.

První ze schválených zákonů zjednodušuje uvalení deportační vazby, aby odmítnutí žadatelé o azyl nemohli těsně před termínem vyhoštění zmizet. Loni každý druhý pokus o jejich deportaci selhal, upozorňuje agentura DPA. Dodává, že není jasné, zda zákon skutečně zvýší počet deportovaných. Často je problémem především to, že země původu nejsou ochotny spolupracovat.

Nové zákony dále usnadňují vyhoštění lidí souzených za přestupky spojené s drogami nebo trestaných minimálně jedním rokem odnětí svobody. Ztěžují také situaci všem, kteří o sobě německým úřadům lžou. Zavádějí i možnost internovat azylanty v běžných věznicích. Policisté také budou mít nově větší práva při domovních prohlídkách neúspěšných žadatelů o azyl.

Právě zákon o deportaci si vysloužil z celého balíčku největší kritiku levicové části opozice i humanitárních organizací. Podle nich porušuje základní lidská práva a může být protiústavní.

Snazší zaměstnávání

Další schválený zákon usnadňuje přístup kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU na německý pracovní trh. Dosud mohli do Německa přicházet za prací v jednodušším režimu hlavně vysoce vzdělaní odborníci, kvůli nedostatku pracovních sil to nyní budou například i instalatéři či pečovatelé. Nejsnazší situaci budou mít při příchodu do Německa odborníci na informační technologie.

Zaměstnavatelé nebudou muset navíc na základě nového zákona za určitých podmínek prokazovat, že na místo, které dostane člověk ze státu mimo EU, nesehnal žádného Němce ani občana EU.

Nová pravidla budou platit také pro odmítnuté žadatele o azyl, kteří si v Německu našli práci. Pokud se dokázali po určitou dobu sami uživit a mluví německy, budou moci zůstat. Aby tento zákon nelákal do Německa nové nekvalifikované pracovníky, bude omezen jen na ty, kteří se do země dostali před prvním srpnem roku 2018. Asociace německých obchodních a průmyslových komor tento zákon přivítala, píše Deutsche Welle.

Třetina imigrantů má po třech letech práci

Do Německa přišlo podle dat Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky v roce 2015 o 1 242 265 lidí víc, než z něj odešlo. O rok později to bylo 642 897 a v dalším roce 534 980 lidí. Za první pololetí roku 2018, ze kdy jsou dostupná poslední data, dosáhla čistá imigrace do Německa 264 389 lidí, což je o trochu víc než za stejné období roku 2017. Asi polovina z těchto lidí pochází ze zemí EU, především z Rumunska a Polska.

Německo podle Expertní rady fondů pro integraci a migraci dokázalo zvládnout příchod nebývale velkého množství lidí v roce 2015 relativně dobře. Asi třetině z nich se podařilo do podzimu 2018 získat práci. Na druhou stranu zpráva rady připomíná, že přistěhovalci páchají o něco více přestupků a trestných činů. V roce 2015 se také zdvojnásobil počet zločinů z nenávisti mířených proti přistěhovalcům. O dva roky později zase začal klesat.

Zákon o občanství

Na konci června čeká poslance Spolkového sněmu ještě hlasování o osmém zákonu z oblasti migrace. Lidem s dvojím občanstvím, kteří se přidali k teroristické organizaci, budou moci úřady německé občanství odebrat. Občanem se podle této normy také nebude moci stát někdo, kdo má více manželek či manželů. Pokud se v prvních deseti letech od získání občanství zjistí, že žadatel lhal, bude moci o občanství přijít.

Už ve čtvrtek se německá vláda se spolkovými zeměmi dohodla na rozdělení nákladů, které vznikají v souvislosti s migrací. Federální vláda jim letos pošle ještě 4,7 miliardy eur (121 miliard korun), příští rok přispěje 3,4 miliardy eur (87 miliard korun), v roce 2021 pak 3,2 miliardy eur (82 miliard korun).

Vlády vedené Angelou Merkelovou od roku 2014 přijaly už řadu zákonů, které na jednu stranu usnadnily vyhošťování lidí bez práva na ochranu a na druhou umožnily přistěhovalcům snazší integraci včetně spojení s rodinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...