Němci schválili snazší deportace neúspěšných azylantů. Zároveň usnadnili cizincům cestu k práci

Němečtí poslanci schválili balíček sedmi zákonů v oblasti imigrace. Na jedné straně zavádí přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl, na druhé straně usnadňuje lidem ze zemí mimo EU zaměstnání v zemi. To se týká i neúspěšných azylantů, kteří si během rozhodování o žádosti našli práci.

První ze schválených zákonů zjednodušuje uvalení deportační vazby, aby odmítnutí žadatelé o azyl nemohli těsně před termínem vyhoštění zmizet. Loni každý druhý pokus o jejich deportaci selhal, upozorňuje agentura DPA. Dodává, že není jasné, zda zákon skutečně zvýší počet deportovaných. Často je problémem především to, že země původu nejsou ochotny spolupracovat.

Nové zákony dále usnadňují vyhoštění lidí souzených za přestupky spojené s drogami nebo trestaných minimálně jedním rokem odnětí svobody. Ztěžují také situaci všem, kteří o sobě německým úřadům lžou. Zavádějí i možnost internovat azylanty v běžných věznicích. Policisté také budou mít nově větší práva při domovních prohlídkách neúspěšných žadatelů o azyl.

Právě zákon o deportaci si vysloužil z celého balíčku největší kritiku levicové části opozice i humanitárních organizací. Podle nich porušuje základní lidská práva a může být protiústavní.

Snazší zaměstnávání

Další schválený zákon usnadňuje přístup kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU na německý pracovní trh. Dosud mohli do Německa přicházet za prací v jednodušším režimu hlavně vysoce vzdělaní odborníci, kvůli nedostatku pracovních sil to nyní budou například i instalatéři či pečovatelé. Nejsnazší situaci budou mít při příchodu do Německa odborníci na informační technologie.

Zaměstnavatelé nebudou muset navíc na základě nového zákona za určitých podmínek prokazovat, že na místo, které dostane člověk ze státu mimo EU, nesehnal žádného Němce ani občana EU.

Nová pravidla budou platit také pro odmítnuté žadatele o azyl, kteří si v Německu našli práci. Pokud se dokázali po určitou dobu sami uživit a mluví německy, budou moci zůstat. Aby tento zákon nelákal do Německa nové nekvalifikované pracovníky, bude omezen jen na ty, kteří se do země dostali před prvním srpnem roku 2018. Asociace německých obchodních a průmyslových komor tento zákon přivítala, píše Deutsche Welle.

Třetina imigrantů má po třech letech práci

Do Německa přišlo podle dat Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky v roce 2015 o 1 242 265 lidí víc, než z něj odešlo. O rok později to bylo 642 897 a v dalším roce 534 980 lidí. Za první pololetí roku 2018, ze kdy jsou dostupná poslední data, dosáhla čistá imigrace do Německa 264 389 lidí, což je o trochu víc než za stejné období roku 2017. Asi polovina z těchto lidí pochází ze zemí EU, především z Rumunska a Polska.

Německo podle Expertní rady fondů pro integraci a migraci dokázalo zvládnout příchod nebývale velkého množství lidí v roce 2015 relativně dobře. Asi třetině z nich se podařilo do podzimu 2018 získat práci. Na druhou stranu zpráva rady připomíná, že přistěhovalci páchají o něco více přestupků a trestných činů. V roce 2015 se také zdvojnásobil počet zločinů z nenávisti mířených proti přistěhovalcům. O dva roky později zase začal klesat.

Zákon o občanství

Na konci června čeká poslance Spolkového sněmu ještě hlasování o osmém zákonu z oblasti migrace. Lidem s dvojím občanstvím, kteří se přidali k teroristické organizaci, budou moci úřady německé občanství odebrat. Občanem se podle této normy také nebude moci stát někdo, kdo má více manželek či manželů. Pokud se v prvních deseti letech od získání občanství zjistí, že žadatel lhal, bude moci o občanství přijít.

Už ve čtvrtek se německá vláda se spolkovými zeměmi dohodla na rozdělení nákladů, které vznikají v souvislosti s migrací. Federální vláda jim letos pošle ještě 4,7 miliardy eur (121 miliard korun), příští rok přispěje 3,4 miliardy eur (87 miliard korun), v roce 2021 pak 3,2 miliardy eur (82 miliard korun).

Vlády vedené Angelou Merkelovou od roku 2014 přijaly už řadu zákonů, které na jednu stranu usnadnily vyhošťování lidí bez práva na ochranu a na druhou umožnily přistěhovalcům snazší integraci včetně spojení s rodinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí dalšími sankcemi na Írán vyvinout maximální tlak

Spojené státy uvalily další sankce na Teherán s cílem vyvinout na něj maximální tlak před třetím kolem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu – to se ve čtvrtek uskuteční v Ženevě. Americké ministerstvo financí se novými sankcemi zaměřilo na více než třicet osob, subjektů a lodí, které podle něj umožňují neoprávněný prodej íránské ropy a produkci zbraní, píše agentura AFP.
před 52 mminutami

VideoPro vstup do Británie je nyní potřeba registrace ETA

Do Velké Británie je od středy možné cestovat pouze s elektronickou cestovní registrací ETA, kterou musí mít lidé, kteří v zemi chtějí zůstat méně než šest měsíců. Od zavedení registrace pro Evropany loni v dubnu teoreticky stačilo o ni mít požádáno – tolerance ale skončila. Podle tamní vlády ETA, která se vyřizuje on-line a stojí v přepočtu necelých 450 korun, zefektivní imigrační systém. Změny se týkají všech, kteří nemají vízum, povolení k pobytu nebo britský pas. Komplikace přinesly držitelům dvojího občanství.
před 1 hhodinou

USA povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, ale ne tamní vládě

Americká vláda povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, pokud z toho nebude profitovat tamní komunistický režim, ale obyvatelé Kuby, uvedl podle agentury AFP úřad ministerstva financí USA. Firmy, jimž americká vláda udělí licence na prodej venezuelské ropy, ji budou moci prodat kubánským podnikatelům či přímo Kubáncům, nikoli však kubánské vládě či tamní armádě.
před 2 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 3 hhodinami

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
před 5 hhodinami

Írán označil Trumpovy výroky o svých raketách za lživé

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Ten již podle Trumpa vyvinul rakety schopné ohrozit Evropu i americké vojenské základny a plánuje výstavbu nových střel, které by doletěly do USA. Teherán to označil za velkou lež.
05:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Švýcarsko vyplatí obětem požáru v Crans-Montaně v přepočtu přes milion korun

Švýcarsko vyplatí příbuzným obětí požáru baru v horském středisku Crans-Montana a vážně poraněným lidem částku padesát tisíc franků (1,3 milionu korun). Oznámila to tamní vláda. V baru při novoročních oslavách zahynulo 41 lidí a více než stovka utrpěla zranění.
před 6 hhodinami

Bomby zabíjely na Ukrajině, Rusko hlásí mrtvé po útoku na chemičku

Nejméně sedm lidí přišlo o život a sedm utrpělo zranění při ruském bombardování obcí na jihovýchodě Ukrajiny včetně Záporožské oblasti. V sousední Dněpropetrovské oblasti pátrají záchranáři po čtyřech osobách, jež mohou být pod troskami domu zasaženého ruskými řízenými leteckými bombami, uvedl šéf oblastní správy Mykola Lukašuk. Moskva hlásí mrtvé po útoku na chemičku na západě Ruska, Kyjev se k informacím nevyjádřil.
09:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...